Slovensko, hvězdné války a tuhá ústava

Senátor Palpatine aka Darth Sidious, muž s bujarou minulostí a dlouholetý zástupce planety Naboo v galaktickém senátu, tedy zkušený politik a manipulátor na straně jedné a temný sithský lord na straně druhé, ve svém vrcholném politickém projevu na plénu shromáždění delegátů ze všech koutů galaxie hřímá:

„Abych zajistil bezpečnost a stabilitu.... Republika bude přeorganizována na první Galaktické Impérium!“

Po dlouhém období zničujících separatistických válek tak zavládne mír za bezelstného potlesku zástupců nejrůznějších soustav.   

Palpatin je zde až naivně upřímný, ostatně jako celý svár demokracie a autority ve slavné sáze Star Wars.

Ve skutečnosti jsou obdobné změny mnohem plíživější. Ani první římský imperátor Augustus nejednal tak očividně a vždy dbal na formálním zachování republiky. Byl jen první mezi rovnými. Je málo známým faktem, že Imperátor v jeho případě bylo jen osobní jméno, které přijal po definitivním vítězství v občanské válce s Markem Antoniem. Nebyla to funkce, se kterou toto přízvisko splynulo až mnohem později.

Je patrně nefér události z konce Epizody III srovnávat se současným děním na Slovensku. Přesto se pokusme o malý šťouchanec. Premiér Fico tento týden ohlásil, že bude nutné bezodkladně změnit Ústavu SR v zásadě z bezpečnostních důvodů, kvůli boji s terorismem.

Měla by však ústava být takto překotně měněna? Aby mohla ústava plnit svou roli v právním řádu, měla by mít logicky nejvyšší právní sílu. Praktickým projevem vyšší právní síly pak je často komplikovanější procedura její změny. Ta by měla vést ke stabilizaci systému, ustálení hodnot společnosti a promyšlenosti změn i v období krize. 

Z tohoto pohledu rozlišujeme ústavy flexibilní (pružné), které mají jen symbolickou vyšší hodnotu, ale jinak podléhají totožné proceduře změny jako běžné zákony a ústavy rigidní (tuhé), které je obtížnější doplnit či změnit. Jde tedy v praxi o otázku, zda je odlišný zákonodárný a ústavodárný proces. 

Na Slovensku je možné hovořit o tuhé ústavě, jelikož k její změně je nutná kvalifikovaná většina stanovena na tři pětiny všech poslanců. Je to však jediný projev rigidity slovenského ústavního řádu a ten je tak považován za nejméně tuhý v Evropě. Změna ústavy může na Slovensku proběhnout během několika dní, jako např. v roce 2011 v souvislosti s úpravou postupu po vyslovení nedůvěry vládě.

Většina států své základní uspořádání chrání proti takovým rychlým změnám. Kromě kvalifikované většiny se přidává nutný souhlas dvou komor parlamentu, potvrzení ve všelidovém hlasování nebo obligatorní přezkum ústavním soudem. V Dánsku např. musí parlament schválit změnu ústavy, rozpustit se a schválit ji znovu v totožném znění po volbách. Pak však ještě následuje obligatorní referendum (s minimálně 40% účastí). Dánská Ústava je tak patrně nejrigidnější vůbec.

Většina moderních ústav pak ještě přidává katalog hodnot či ustanovení, které odmítá změnit vůbec (klauzule věčnosti).

V současném období po „Pařížských útocích“ stále naléhavěji čelíme otázce střetu některých hodnot „západní“ civilizace a bezpečnosti. Bylo by však pošetilé překotně vyměnit nejcennější produkty dlouholeté evoluce našeho systému za iluzi bezpečnosti před terorismem. To je cesta, na kterou nás provázejí ponejvíce právě teroristé.