Předvánoční zasedání Evropské rady: terorismus, migrace a COP21

Předcházející řádný summit Evropské rady (15. října) přenechal některá témata k hlubšímu projednání na nadcházejícím zasedání (17. a 18. prosince). Podle pilotního pořadu jednání se představitelé členských států a vlád EU budou zabývat požadavky Velké Británie v souvislosti s jejím referendem k setrvání v EU. Další velkou kapitolou bude dokončování jednotného evropského trhu ve všech jeho rozměrech a také dokončování Hospodářské a měnové unie. Nedávné teroristické útoky i aktuální mezinárodní situace pak na agendu summitu přinesou i otázky z oblasti boje proti terorismu a hledání řešení migračních tlaků.

Boj proti terorismu v EU

„V pátek v noci (13. listopadu) byli v Paříži občané svobodného světa napadeni teroristy. Všichni jsme vyjádřili svou solidaritu, ale pouhá slova nestačí. Dnes je čas jednat…“ zněla slova předsedy Evropské rady Donalda Tuska k nedávným teroristickým útokům, jež tragicky zasáhly Paříž. Francie po teroristických útocích poprvé v historii EU aktivovala článek 42 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii, jenž stanovuje, že „pokud se členský stát stane na svém území cílem ozbrojeného napadení, poskytnou mu ostatní členské státy pomoc a podporu všemi prostředky, které jsou v jejich moci“. Francie tak požádala ostatní členské státy EU o dvoustrannou pomoc. Hlavní odpovědnost za kroky v boji proti terorismu sice leží na jednotlivých členských státech EU, nicméně Unie by měla poskytovat podporu a pomoc i při reakci na teroristické hrozby přesahující jejich hranice. Představitelé členských států a vlád EU se tak na prosincovém zasedání znovu zaměří na problematiku boje proti terorismu a projednají zejména další kroky v oblasti výměny informací a financování terorismu, kontroly na vnějších hranicích EU, dále kroky v oblasti předcházení radikalizaci a násilnému extremismu a v neposlední řadě i otázky spolupráce se třetími zeměmi v boji proti terorismu.

Migrační a uprchlická krize

S ohledem na situaci v Sýrii se lídři EU již více než rok snaží hledat řešení migračních tlaků v Evropě. Z nejnovějších událostí lze vyzdvihnout zasedání představitelů členských států a vlád EU a Turecka, kde účastníci přijali společný akční plán. EU a její členské státy se v akčním plánu zavázaly posílit svou politickou i finanční angažovanost k zastavení přílivu migrantů do EU přes Turecko. Turecku budou poskytnuty 3 miliardy eur na zlepšení situace syrských uprchlíků na jeho území. Budou úzce spolupracovat i s ohledem na migranty bez potřeby mezinárodní ochrany a od června 2016 vstoupí v účinnost dohoda o zpětném přebírání osob mezi EU a Tureckem. Do října 2016 by rovněž mělo dojít k dokončení liberalizace víz Turků do schengenského prostoru. V prosinci letošního roku má být navíc znovu oživeno jednání EU s Tureckem o jeho přistoupení do EU. Účastníci summitu Evropské rady nejprve zhodnotí provádění dosavadních rozhodnutí přijatých v reakci na migrační a uprchlickou krizi a poté projednají další kroky týkající se zejména oblasti fungování hotspotů a provádění rozhodnutí o relokaci a navracení migrantů. V neposlední řadě budou projednány také postupy v oblasti ochrany vnějších hranic EU ve spolupráci se zeměmi původu a tranzitu.

Dokončování jednotného evropského trhu

Pod tímto jednoduchým označením se skrývá celá řada širších témat, jež budou na Evropské radě probírána. Diskuse bude vedena v návaznosti na sdělení Komise nazvané „Modernizace jednotného trhu – větší příležitost pro občany a podniky“ ve všech dimenzích jednotného trhu, tj. od energetické unie s výhledem do budoucnosti klimatické politiky přes digitální trh až po unii kapitálových trhů.

Unie kapitálových trhů je iniciativou EU s cílem prohloubení a integrace kapitálových trhů všech 28 členských zemí. Iniciativa má mimo jiné poskytnout nové zdroje financování zejména malým a středním podnikům, snížit náklady na získávání kapitálu, usnadnit zahraniční investice a přivést je do EU, podporovat dlouhodobé projekty a zvýšit stabilitu a konkurenceschopnost finančního systému EU. Akční plán Komise plánuje dokončení Unie na rok 2019 a hodlá jej pojmout jako doplněk k investičnímu plánu pro Evropu.

Představitelé členských států a vlád EU budou na zasedání pod vedením předsedy Evropské rady Donalda Tuska diskutovat nejen o pokrocích ve vytváření energetické unie, ale dotknou se i nejnovějších výsledků klimatické konference v Paříži ze 7. a 8. prosince (COP21). Dle zpravodajského serveru Euractiv je očekávána i diskuse nad ruským projektem Nord Stream 2 a jeho (ne)rozporu s evropským právem a bojem proti monopolům, nicméně kvůli velké rozmanitosti názorů pravděpodobně nedojde ke shodě. Sedm členských států EU (Polsko, Slovensko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko a Rumunsko) totiž v  tomto projektu na zdvojnásobení dodávek ruského zemního plynu do Německa vidí jednak riziko vůči zájmům EU, jednak také riziko další destabilizace Ukrajiny, jíž je tak mj. odpírána důležitá role tranzitní země.

Brexit a další otázky

Britský premiér David Cameron v listopadu, jak bylo dohodnuto na říjnovém summitu, předal předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi britské požadavky na reformy v Evropské unii, jež by měly rozptýlit obavy britských občanů s ohledem na setrvání Spojeného království v EU. Předseda Evropské rady následně odeslal dopis 28 lídrům členských států EU, aby na prosincovém summitu mohli projednat aktuální stav a zbývající politické otázky před tím, než bude v únoru přijat konkrétní návrh. Zdůraznil, že „cílem není pouze splnit očekávání britského premiéra ve všech čtyřech oblastech, ale také upevnit základy, na nichž je EU vystavěna. Nejistota o budoucnosti Spojeného království destabilizuje Unii, a proto je potřeba se s britskými požadavky vypořádat co nejrychleji.“

V neposlední řadě je očekávaným bodem agendy nadcházející Evropské rady i projednávání zprávy předsedů o dokončování evropské hospodářské a měnové unie a případně i některých mezinárodních otázek jako např. vztahy s Ruskem nebo situace na Ukrajině.

Otázky pro premiéra

• Jaký plán má vláda připravený na jaro, kdy se očekává velmi intenzivní debata o dalším relokačním balíčku, kterou povede Německo? Jaké vyjednávací aktivity vláda již vykonává, aby předešla další diplomatické porážce v podobě přehlasování na úrovni Rady EU?

• Jak se ČR staví k projektu Nord Stream 2? Jak je tato problematika koordinována v rámci V4?

• Jaká je oficiální pozice ČR pro jednání o prodloužení protiruských sankcí? Jednal premiér o této otázce s prezidentem republiky?

• Jakým konkrétním způsobem je ČR připravena pomoci Francii na základě článku 42 Smlouvy o Evropské unii?

• S jakým postojem se český premiér zúčastní summitu ohledně Brexitu? Vnímá vláda ČR potencionální posun k dvourychlostní či vícerychlostní Evropě pozitivně, a to především ve světle Koncepce politiky ČR v EU, kde je za strategický zájem považováno „plnohodnotné členství ČR a jednotná EU“?

  
  
  

Jitka Hofbauerová působí jako Externí analytička think-tanku Evropské hodnoty.