Údolí smrti a veřejné finance na výzkum a vývoj

Pavel Komárek, člen předsednictva TA ČR, autor: TA ČR

Před šesti lety navštívil naši zemi Charles Wessner. Byl řadu let představitelem amerického programu SBIR (Small Business Innovation Research). Jedná se o velmi úspěšný program, který pomáhá využít výsledky výzkumu a vývoje v praxi a který se v různých podobách rozšířil do celé řady zemí (Finska, Indie, Japonska, Ruska, Velké Británie atd.). 

Charles Wessner si Prahu zamiloval a rád se do ní vracel.  Měl tu řadu přednášek, v nichž vysvětloval jak a proč podporovat výzkum a vývoj jako základ ekonomického rozvoje. Bylo to velmi poučné například v tom, že neplatí představa, že více peněz dávaných do výzkumu a vývoje samo podnítí vznik inovací. Pamatuji si z jeho přednášek také dva obrázky. První znázorňoval takzvané. „údolí smrti“. Na jedné straně údolí byly státem financované výzkumné organizace a na druhé straně podniky (hlavně malé a střední), které čekají na jejich výsledky.  Čekají často marně, protože se k nim výsledky nedostanou. Důvod je prostý. Výsledky výzkumu a vývoje vzniklé v těchto výzkumných organizacích nejsou připraveny k přímému využití. Příčin je celá řada. To, co funguje v laboratoři, nefunguje v praxi, vědečtí pracovníci neznají potřeby trhu a často ani neumí své výsledky srozumitelně nabídnout. Je proto nutné zajistit další výzkum a tedy další peníze – vybudovat přes údolí smrti most. Bez toho nové nápady v údolí skončí. Výsledkem je, že vložené veřejné prostředky nebyly využity tak, aby byly prospěšné.

Technologická agentura ČR (TA ČR) připravila před několika lety program GAMA, který má podobný most pomoci stavět. Příprava trvala několik let, protože program má několik „zvláštností“. O tom, který výsledek výzkumu a vývoje má šanci uspět na trhu, rozhoduje například sama výzkumná organizace. Ta však musí splnit dvě základní podmínky. První podmínkou je vybudovat efektivní systém, který umí využitelné výsledky vyhledat, podpořit a celý proces také řídit. Druhou podmínkou je mít v radě, která o využití prostředků rozhoduje, více jak polovinu zkušených odborníků z praxe (podnikatelů, finančníků apod.). Zatím TA ČR za rok a půl podpořila dvacet jedna výzkumných organizací, které začaly ověřovat možnosti komerčního využití u více jak sedmdesáti výsledků.  Jak budou úspěšné, to se dozvíme brzy. Program stojí ročně desítky milionů korun.  Srovnáme-li tyto prostředky s částkami vynaloženými na jiné programy, které jsou ve stovkách milionů korun, nejde o velký program. Je však doposud jediný, který se snaží pomoci výzkumným organizacím vytvořit systém, který jim v budoucnu umožní získat peníze i z jiných zdrojů, než jen ze státního rozpočtu.

A jaký byl ten druhý obrázek ze semináře Charlese Wessnera, který si často připomínám? Česká republika byla stylizována do postavy, která si spokojeně spí v houpací síti zavěšené mezi dvěma sloupy. Jedním je NATO a druhým Evropská unie. To byl rok 2009.

Pavel Komárek

člen předsednictva TA ČR

(CV Pavla Komárka)