Muž, který zlomil Bank of England - George Soros a jedna z nejvýnosnějších spekulací v historii

Na měnových trzích působí velké množství subjektů, zdaleka nejsilnějším z nich je bezesporu centrální banka. Ani ta ale není všemocná. Jednou za čas se tak může vyskytnout případ, kdy i hráč typu centrální banky podlehne tlaku tržních sil a je nucen ustoupit ze svých měnověpolitických cílů.

Trocha teorie na začátek

Pojďme si na úvod udělat stručnou charakteristiku této instituce. Centrální banka je měnovou autoritou, která má právo emitovat domácí měnu prakticky bez omezení, tím že poskytne úvěr, nebo koupí cenný papír či zahraniční měnu.

Pokud tedy chce svoji domácí měnu oslabit, může tak činit prakticky bez omezení. V případě, že je jejím cílem, aby měna posílila, musí nakupovat domácí měnu za své devizové rezervy.

Těch má limitované množství, což může být občas problematické, zvláště pokud by měla udržet kurz domácí měny na určité úrovni např. v systému fixních kurzů.

Systém pevných kurzů ERM

Právě podobný systém zvaný ERM (Exchange Rate Mechanism) měly mezi lety 1979 až 1999 státy zapojené do Evropského měnového systému. Ten působil jako jakýsi předstupeň ke společné evropské měně.

Jednotlivé státy měly své měny fixovány k ECU (European Currency Unit), jejíž substitutem byla německá marka, která posléze fungovala jako kotva systému.

Jednou z měn zapojených do ERM byla i britská libra. Ta do systému vstoupila až později v roce 1990 s tím, že její kurz byl již v té době podle názoru mnohých vůči německé marce zafixován na značně nadhodnocené úrovni.

Důvodem pro to byla zejména strukturální disparita mezi ekonomikami – úrokové sazby byly Bundesbankou stanoveny na několika násobně vyšší úrovni 15% (kvůli inflačním tlakům souvisejícím se sjednocením západního a východního Německa), míra inflace v Británii byla třikrát větší než v Německu a k tomu všemu se ještě přidaly problémy s anglickým realitním trhem.

Obě strany si byly této disparity vědomy. Změna úrokové politiky na straně Bank of England ovšem nebyla možná, zejména kvůli britskému realitnímu trhu. Britští centrální bankéři proto naléhali na bankovní radu Bundesbanky, aby své sazby snížila.

Tradičně konzervativní němečtí bankéři žádost smetli ze stolu s tím, že vytváří měnovou politiku v zájmu německé ekonomiky nikoli anglické.

George Soros a jeho obchod

V této chvíli přichází na scénu manažer hedgového fondu Quantum Fund George Soros, který spolu s dalšími spekulanty rozpoznal neudržitelnost situace a začal ve velkém s krátkým prodejem britských liber tzv. shortsellingem (fond si půjčí libry, které ihned prodá a následně je koupí zpět a vrátí – rozdíl v cenovém poklesu je jeho ziskem).

Bank of England musela zakročit, zvýšila proto svoji základní úrokovou sazbu na 10 % a tradeři banky dostali svolení k intervencím na měnovém trhu – k nákupu domácích liber za devizové rezervy.

Vše za účelem udržení Británie v ERM. Případné opuštění fixního kurzu by totiž vedlo k depreciaci libry, což by v konečném důsledku zvýšilo míru inflace, které se banka chtěla obloukem vyhnout.

Geroge Soros nicméně využil neefektivity ve vnitřních procedurách centrální banky, která nakupovala libru pouze během obchodního dne. Umístil tedy příkaz k prodeji liber mimo obchodní hodiny. Po zahájení obchodního dne se i přes značnou snahu traderů centrální banky kurz stabilizovat nepodařilo, jejich kroky neměly jakýkoliv viditelný efekt a libra začala depreciovat.

Centrální bankéři ve snaze libru v systému ERM udržet, dvakrát během jednoho dne zvýšili základní sazbu z 10 % na 12 % a poté na 15 %. To trhy vnímali spíše jako akt zoufalství, na základě kterého začali prodávat liber ještě více.

Vzhledem k omezené zásobě devizových rezerv, musela banka s intervencemi přestat a přenechat tak kurz tržním silám. Předseda vlády John Major ještě tentýž den oznámil opuštění Británie z ERM a anglická ekonomika se následkem této události dostala do recese.

Největším beneficientem této události byl samozřejmě George Soros, který podle svých slov prodal asi 10 miliard liber, což vzhledem k 10 % depreciaci libry znamená, že si tímto obchodem přišel na přibližně 1 miliardu liber. Právem se tak jedná o jednu z nejvýnosnějších spekulací v historii.

Autor: Sven Subotič, Jakub Mašek | aurainvest.cz

Tato zpráva není investičním doporučením. Aura Invest Group s.r.o., vázaný zástupce společnosti Colosseum, a.s., obchodníka s cennými papíry.