Zlato: Bezpečný přístav nebo nebezpečná spekulace?

Stejně jako plátno, kožešiny a hotovostní a elektronické peníze dnes, bylo zlato po tisíciletí považováno za prostředek nepřímé směny – za peníze.

Zlatý standard

Zlatý standard, systém kdy jsou státem emitované peníze kryty podkladovým aktivem ve formě zlata, skončil jako poslední ve Spojených státech v roce 1971 spolu s pádem Brettonwoodského měnového systému.

Od tohoto momentu dodnes, žijeme ve světě elastických peněz s nuceným oběhem nazývaných „FIAT money“.

Je nutná reforma současného peněžního systému?

Tu a tam se ze strany některých ekonomů objeví názory (zejména se jedná o období ekonomických krizí), že by se měl současný peněžní systém reformovat.

Navrhované změny nejčastěji počítají s návratem ke krytí peněz zlatem, přechodem k nějaké formě svobodného bankovnictví (v tomto systému by banky emitovaly vlastní a vzájemně si konkurující měny), nebo s transformací současného systému frakčních rezerv na bankovnictví plných rezerv.

Tím by komerční banky de facto přišly o své privilegium vytvářet bezhotovostní peníze skrze úvěrovou expanzi (poskytováním úvěrů).

Tyto návrhy přichází nejčastěji ze strany ekonomů neoliberálních proudů, kteří často nedokáží a patrně ani nechtějí zastírat svoji náklonnost ke zlatu a systému zlatého standardu. Koneckonců centrální banky stále drží ve svých rozvahách monetární zlato.

Hlavní proud ekonomické teorie to však označuje spíše za tradici a způsob, jak centrální banky diverzifikují svá portfolia devizových rezerv.

Zlato jako investice

Konec historických lekcí a debat o současné podobě měnového systému, nyní vystává naše prvořadá otázka: „Je zlato vhodnou investicí?“.

Zlato je především komoditou, nemá tudíž vlastnosti klasických finančních aktiv – především nenese žádný úrok ani dividendu. To lze považovat z hlediska investování za značnou nevýhodu.

Investice do zlata je v podstatě pouhou spekulací, při níž se snažíme těžit z cenových rozdílů.

Zlato se někdy označuje za „bezpečný přístav“, a to zejména díky tomu, že v případě hospodářských problémů a měnových krizí, mají investoři silné tendence zlato nakupovat, což se projevuje růstem jeho ceny.

Nicméně pokud je ekonomická situace stabilní, jeho cena zůstává povětšinou konstantní. Cenový vývoj zlata vyobrazuje graf níže.

Zlato a tisknutí peněz

Zkratkou QE jsou v grafu označeny jednotlivá kola kvantitativního uvolňování provedená Federální rezervním systémem mezi roky 2008 až 2014.

Program prakticky funguje tak, že centrální banka do své rozvahy nakupuje soukromé i státní dluhové cenné papíry, čímž snižuje strmost výnosové křivky a uvolňuje měnové podmínky.

Právě první dvě kola byly vzhledem k obavám z těchto nekonvenčních programů spolu s euroamerickou finanční krizí hlavním motorem růstu ceny zlata.

Na třetí kolo již trhy patrně i kvůli zlepšující se globální ekonomické situaci a posléze i posilujícímu USD dolaru příliš nereagovaly a cena zlata pozvolna klesala.

Zlato a současný měnový systém

Cena zlata je poměrně dobrým indikátorem tržních nejistot. Pokud je cena vysoko, lze předpokládat, že na trzích panuje nejistota a neklid. Platí ovšem úvodní teze, že zlato je pouze komoditou.

Pro investory představuje zajímavou možnost, jak diverzifikovat své portfolio. Nikdy by však nemělo být jedinou kartou, na kterou daný investor vsadí celé své jmění např. pod vlivem hysterických teorií o kolapsu globálního měnového systému.

Ten plní svoji roli v podobě udržování cenové stability (uvážíme-li, že jsme si prošli největší ekonomickou krizí od Velké deprese 30. let) pro mnohé možná až překvapivě dobře.

Autor: Sven Subotič, Jakub Mašek | aurainvest.cz

Tato zpráva není investičním doporučením. Aura Invest Group s.r.o., vázaný zástupce společnosti Colosseum, a.s., obchodníka s cennými papíry.