Jak zlepšit kvalitu podpory aplikovaného výzkumu

Miroslav Janeček, člen předsednictva TA ČR, autor: TA ČR

Mít programy na podporu aplikovaného výzkumu postavené na zcela konkrétních a reálných faktech, disponovat kvalitními měřitelnými indikátory a hodnocením splnění cílů programů, tomu věnuje  Technologická agentura České republiky (TA ČR) zvýšenou pozornost.  Využila k tomu také interní projekt Zefektivnění TA ČR, který byl z větší části financovaný z operačního programu Evropské unie Lidské zdroje a zaměstnanost. A projekt přinesl celou řadu velmi zajímavých a prospěšných výsledků.

Jedním z nich bylo rozpracování zásad, v západní Evropě již osvědčeného evaluačního referenčního modelu (ERM) do konkrétních kroků. Výstupem pak byly následující dokumenty:

• Návrh využití ERM v podmínkách ČR,
• Logický rámec indikátorové soustavy,
• Návrh metodiky pro provádění kontrafaktuálních analýz,
• Průběžná evaluační zpráva programu Omega (vč. přílohy s analýzou statistických dat).

Velkou pozornost věnovala TA ČR také metodám shlukové analýzy textů, jejíž výsledky mají pro poskytovatele i pro tvůrce politik velký potenciál. Nejde jen o snazší vyhledávání rizika duplicitního financování a o přiřazování vhodných hodnotitelů, ale zejména o nalézání potenciálních kooperací či příbuzného zaměření jednotlivých aktérů na poli výzkumu a vývoje. Dalším konkrétním výsledkem projektu je návrh „informačního skladu“ s názvem DAFOS, který kombinací různých datových zdrojů výrazně usnadňuje vyhodnocování dopadů programů na podporu aplikovaného výzkumu.

Součástí projektu Zefektivnění TA ČR bylo i pilotní ověření navržených postupů, a to v podobě vnitřního hodnocení programů Beta a Omega. Agentura se k tomu odhodlala i přesto, že v době přípravy a vyhlašování programů nebyly principy úplného  hodnocení programů v ČR běžné, a musela tudíž do značné míry improvizovat. TA ČR zjišťovala návaznost programů na národní strategické dokumenty, vyhodnotila návrhy projektů, průběžných a závěrečných zpráv a také implementačních plánů. K hodnocení využila různé nástroje: on-line dotazníková šetření, individuální hloubkové rozhovory, kulaté stoly a desk research. Důležitým faktorem byla kombinace použitých metod a jejich vzájemné doplňování ve smyslu takzvané triangulace dat.

U programu OMEGA se ukázal jako významný problém dosahování uznávaných výsledků podle oficiálního registru výsledků výzkumu a vývoje, který neodpovídá charakteru a významu výzkumu společenských věd pro praxi. Vedle předpokládaných poznatků se ale objevily i některé neočekávané výsledky, a to zejména takové, které překračují rámec programů. Jedná se především o případné návrhy změn v Metodice hodnocení, nastavení klasifikace dle RIV, či celkový systém účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací.

U programu Beta TA ČR identifikovala jako největší překážku složitost administrativního řízení a procesu. Ta je dána nejen návazností na 24 strategických rezortních dokumentů, ale zejména zvoleným systémem veřejných zakázek. Rovněž komunikace s  deseti resorty a zadavateli výzkumných potřeb a omezené kapacity na obou stranách jsou velmi náročné.

S ohledem na podobnost problematiky zkoumala TA ČR i možné překryvy mezi oběma programy s cílem zamezit duplicitní financování. Získané poznatky hned využila ke zlepšení probíhajících programů a při formulování programů, které na ně budou navazovat. 

Miroslav Janeček

člen předsednictva TA ČR

(CV Miroslava Janečka)