Jsou lepší interní nebo externí hodnotitelé projektů výzkumu a vývoje?

Miroslav Janeček, člen předsednictva TA ČR, autor: TA ČR

Víte, jaká je základní, a zároveň asi i nejobtížnější úloha každého poskytovatele veřejné podpory? Vybrat ve veřejné soutěži ty nejlepší z došlých návrhů projektů. Úkol je to obtížný už pro svou podstatu. Zvláště pak tam, kde spolu soupeří náměty z různých oblastí či oborů. V případě programů na podporu aplikovaného výzkumu a vývoje (VaV) je hlavním kritériem maximální přispění k naplnění cíle programu. Vedle odborných znalostí to vyžaduje i zkušenost s aplikací výsledků projektů v praxi.

Různé země a různé instituce řeší tento problém po svém. Ukazuje se ale, že některé rysy lze zobecnit, nebo se přinejmenším poučit ze zkušenosti jiných. Projekt asociace inovačních agentur TAFTIE s příznačným názvem Select, jehož se Technologická agentura České republiky (TA ČR) zúčastnila, byl zaměřen právě na tuto oblast. Odborníci zkoumali a porovnávali všechny fáze a aspekty výběru projektových návrhů. Mimo jiné se ukázalo, že všechny agentury používají v té či oné míře interní hodnotitele, tedy odborně způsobilé zaměstnance agentury. Extrémem je finský TEKES, kde hodnotí projekty výlučně interní hodnotitelé. Je jich ale 160 a pokrývají celou škálu podporované tématiky. Argument, který agentury v tomto ohledu sdílejí, je větší důvěra žadatelů o podporu, že zaměstnanci agentury lépe ochrání citlivé informace v jejich projektech. Neméně závažným důvodem je budování „historické paměti“ poskytovatele, kdy má hodnotitel šanci postupně poznat ve svěřené oblasti jednotlivé aktéry a získat dokonalý přehled o oboru.

TA ČR se proto v rámci projektu Sektorové služby, podpořeného z operačního programu Evropské unie Lidské zdroje a zaměstnanost, pokusila zmapovat svoje potřeby v oblasti hodnocení projektů. Cílem projektu bylo navrhnout možné oblasti působení sektorových specialistů (SeS), vypracovat potřebné interní dokumenty a pilotně klíčové činnosti SeS ověřit. I přes časovou tíseň se podařilo angažovat odborníky pro 8 oborů, z nichž přichází nejvíce projektových návrhů a naplnit všechny cíle projektu. V interních diskusích s pracovníky agentury byly identifikovány jednotlivé činnosti, kde by se mohli SeS uplatnit, byla zkoumána časová náročnost činností i užitečnost jejich nasazení. Byl rovněž zvažován rozsah zapojení SeS při různě početném personálním obsazení. Jako nejperspektivnější a zároveň nejprůchodnější se z celé škály možných činností jeví odborný dohled nad činnostmi TA ČR v průběhu uskutečnění projektů (oponentury, žádosti o změny apod.) a činnosti v programu Beta (posuzování výzkumných potřeb, hodnocení došlých nabídek). Z dalších je to pak například zajištění pravidelného kontaktu s velkými projekty v programu Centra kompetence, posouzení rozporuplných výsledků ve veřejné soutěži (výkon hodnotitelů, jejich možná skrytá podjatost, duplicity) nebo posuzování stížností neuspokojených žadatelů. Teoretickou možností je i zapojení SeS do posuzování sporných interních podnikových projektů v rámci daňových odpočtů.

Miroslav Janeček

člen předsednictva TA ČR

(CV Miroslava Janečka)