Téma této první akce pořádané brněnským týmem think-tanku Evropské hodnoty ve spolupráci s Europe Direct bylo formulováno záměrně kontroverzně. Účastníci měli širší prostor vyjádřit se k různým aspektům našeho členství v EU, jeho výhodám a nevýhodám, ale také k úspěšnosti projektu evropské integrace jako celku.
Z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity přijel Zdeněk Sychra, odborník na rozšiřování EU a hospodářskou a měnovou unii. Připomněl nám, že přestože Evropská unie zažila a stále zažívá mnoho krizí a prohlubování integrace čelí nejednomu zádrhelu, řešení je třeba hledat spíše v centrálních organizacích, a nikoliv v možnostech vystoupení. Zejména ale upozornil na to, že pokud bychom přeci jen z organizace vystoupili, většina legislativy by stejně v našem právním řádu zůstala, přitom bychom se ale stali slabším partnerem v mezinárodním prostředí, přišli bychom o finance ze strukturálních fondů a ztratili bychom šanci připojit se k eurozóně.
Pokud bychom z EU vystoupili, většina legislativy by stejně v našem právním řádu zůstala, přitom bychom se ale stali slabším partnerem v mezinárodním prostředí.
Skeptičtější pohled na prospěšnost integrace prezentoval Filip Křepelka, vedoucí Katedry mezinárodního a evropského práva na Masarykově univerzitě, který podotknul, že Evropskou unii je třeba hodnotit kriticky. Podle něj byly mnohé integrační kroky podniknuty bez většího rozmyslu. Jako příklad méně úspěšné integrace uvedl prosazování anti-diskriminačních zákonů za každou cenu, které zejména ve střední Evropě nepadají vždy na úrodnou půdu, vzhledem k místním konzervativním hodnotám. Vystoupení České republiky z EU by si ovšem také nepřál. Při úvahách nad důsledky takového kroku zvažoval zejména to, zda bychom vystupovali samostatně, nebo v rámci bloku států s námi sousedících, což by naši výslednou pozici mohlo v mnohém ovlivnit.
Petr Strejček, ekonom a politolog působící na Mendelově univerzitě, autor knihy European Crossroads, vyzdvihoval předně ekonomické výhody členství a přínosy jednotného trhu. Ocenil by ale restartování Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU, která je podle něj neefektivní, což se projevilo kupříkladu během bezpečnostních krizí v Jugoslávii, Iráku i na Ukrajině, a proto je potřeba přehodnotit její mechanismy. Považuje také za důležité, aby si Evropská unie v případě dalšího prohlubování ujasnila, k jakému politickému systému spěje, zda k parlamentní či prezidentské federaci.
Je uvalení jednotných sankcí na Ruskou federaci důkazem funkčnosti Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU?
S neefektivností Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU souhlasil pan Křepelka, považuje ale za nemožné, aby se Evropská unie změnila na federaci, zejména kvůli jazykové rozmanitosti, historickým zkušenostem jednotlivých států a neexistující společné armádě. Zdeněk Sychra zahraniční politiku EU považuje za úspěšnou a vyzdvihnul úspěch členských států při reakci na ukrajinskou krizi a jednotné uvalení sankcí na Ruskou federaci. Všichni přítomní pánové se ale shodli na tom, že dokud se tyto a mnohé další deficity v rámci evropské integrace nevyřeší, nebylo by vhodné, aby se Evropská unie dále rozšiřovala.
Řečníkům i všem hostům děkujeme za jejich účast a příspěvky do debaty a doufáme, že se s mnohými z nich potkáme i na dalších akcích Evropských hodnot Brno.
Veronika Víchová působí jako Juniorní analytička think-tanku Evropské hodnoty.
