Co nás (asi) čeká a nemine

Průzkumu z dílny Institut für Energietechnik berlínské technické univerzity a poradenské společnosti Becker Büttner Held se zúčastnilo přes 110 německých společností různé velikosti a různého zaměření. Ze dvou třetin šlo ale o dodavatele energií. Celkem se účastníci průzkumu měli během léta 2015 vyjádřit k dvaceti pěti tezím v šesti oblastech.

Důsledky Energiewende

U dopadů německé „energetické revoluce“ (Energiewende) najdeme ihned zkraje několik nepřekvapivých odpovědí. Drtivá většina oslovených předpokládá, že se trh v důsledku většího zapojení obnovitelných zdrojů změní (přes 80 % s touto tezí souhlasí). Nástup fluktuujících obnovitelných zdrojů zvýší riziko na trhu (72 % souhlasí) a pro zajištění tohoto rizika vznikne nový trh (61 %). Bohužel není specifikováno, jakou by tento trh mohl mít podobu. Účastníci ale jasně odmítají možnost, že by se trh rozštěpil na „šedivý“ trhu s elektřinou z fosilních zdrojů a speciální „zelený“ trh pro elektřinu z obnovitelných zdrojů (60 % s tezí nesouhlasilo a 22 % bylo neutrálních). Spíše se tedy zachová současný trh, na kterém se „zelenost“ elektřiny ztrácí a obnovitelné zdroje se podporují na straně výrobce.

Další dvě otázky mířily na vliv počasí. Valná většina sice nepřekvapivě očekává, že vliv počasí na trh vzroste (86 %), ale jen dvě pětiny očekávají, že to povede k rozvoji trhu s deriváty na počasí, které umožňují zajistit se proti jeho výkyvům. Tento výsledek je hlavně zapříčiněn vysokým podílem respondentů (38 %), kteří jsou vůči této tezi „neutrální“. Tuto odpověď volilo relativně více menších dodavatelů energie, což může souviset s tím, že kvůli nákladům vstupu na trh s deriváty nepředpokládají, že by je v budoucnu využívali.

Decentralizace

Dvě třetiny respondentů zastává názor, že elektřina a plyn se v budoucnu budou vyrábět více rozptýleně a blíže ke konečnému odběrateli (jen desetina s touto tezí nesouhlasí). Další populární teze, že se doposud čistě obchodní společnosti zaměří více na poskytování služeb v decentrální energetice, se ale těší nižší podpoře (jen 55 %). To souvisí s tím, že jen třetina respondentů očekává, že klasický velkoobchod pozbude na významu. V kontextu očekávané decentralizace to může poněkud překvapit, ale téměř dvě třetiny oslovených se vyslovily pro zachování jeho současné role a významu.

Omezení obchodních aktivit energetických podniků očekává dokonce jen 7 %. Nesouhlasí naopak celých 70 %. Stefan Judisch z RWE (v některých případech studie cituje konkrétní odpovědi z doprovodných rozhovorů) upozorňuje, že decentrální energetika povede k nutnosti vyrovnávat její výkyvy na větší, globálnější úrovni. Poukazuje při tom na nejcennější společnosti současnosti á la Google, Amazon nebo Facebook, jejichž hodnota do značné míry spočívá v tom, že tuto „decentralitu“ právě globálně propojují.

Flexibilita

Flexibilita je klíčové slovo energetiky budoucnosti. V případě energetických trhů si vyšší flexibilita podle průzkumu vyžádá několik kroků. Zaprvé bude nutné vylepšit management odběru, případně výroby, na úrovni jednotlivých odběratelů, respektive výrobců. Cílem bude, aby reálné odběry elektřiny ze sítě, případně dodávky do ní, odpovídaly co nejvíce uzavřeným obchodům (v odborné češtině se mluví o přesnějším zúčtování odchylek subjektů zúčtování). Nedávno schválená německá reforma obchodování s elektřinou jde tímto směrem, takže tříčtvrtinová podpory pro tuto tezi je nabíledni.

Zadruhé budou zapotřebí obchodovatelné produkty odrážející tuto flexibilitu (57 % souhlasí), který nás například ochrání před náhlými cenovými výkyvy na burze. Na významu také získají krátkodobé, třeba čtvrthodinové, produkty (83 %). Zato role dlouhodobých kontraktů, které pokrývají celý měsíc, kvartál nebo dokonce rok, bude spíše klesat. Jejich větší využití očekává jen sedmina dotázaných a plná polovina očekává pokles jejich významu. Thomas Pilgram ze společnosti Syneco Trading, která obchoduje s energiemi, věří, že denní trh, kde se obchoduje den předem a je dnes hlavním trhem, „bude odnesen na hřbitov a na jeho místo nastoupí vnitrodenní trh“. U otázek, které se týkaly obchodních aktivit, byl patrný rozdíl mezi malými a velkými dodavateli energií. Ti menší se k novým produktům stavěli více skepticky, protože často na některých trzích sami vůbec neobchodují, takže případné změny nemohou adekvátně posoudit či jich využít.

Jednotný trh a IT

K jednotnému trhu směřovala jen jedna otázka a nepřekvapivě si dvě třetiny korespondentů myslí, že v Evropě postupně vznikne velký jednotný trh. Oliver Maibaum, který řadu let pracoval pro lipskou energetickou burzu EEX, ale správně poukazuje na možné překážky na cestě k jednotnému trhu – nedostatečné přeshraniční kapacity a mozaika modelů podpory obnovitelných zdrojů. Doplňme, že podobně negativní efekt na fungování jednotného trhu mohou mít i lišící se podpory na udržení záložních výrobních kapacit, tzv. kapacitní mechanismy. Někteří výrobci mohou získávat vyšší podporu a trh tak bude pokřiven v jejich prospěch.

Co se týče informačních technologií, 59 % respondentů očekává, že náklady na ně stoupnou. Ještě o deset procent více predikuje větší roli „big data“ v energetice. Menší shoda panuje nad vstupem velkých IT-firem do odvětví – tuto tezi podporuje jen 46 % dotázaných a odmítá ji 27 %. Poslední otázka směřovala na větší uplatnění algoritmického, respektive vysokofrekvenčního obchodování v energetice. Až čtvrtina oslovených vůbec neodpověděla a z těch, kteří odpověděli, plných 27 % vybralo neutrální odpověď. Tezi pak podpořilo jen 27 % a naopak 36 % oslovených ji odmítlo. Jistý „zmatek“ okolo algoritmického obchodování, které zatím známe zejména z finančních trhů, podle autorů dobře ilustruje i skutečnost, že v doprovodných rozhovorech řada respondentů neměla evidentně jasno v tom, jestli algoritmické obchodování je na energetických trzích už přítomno.

Vyšlo na energymotejlek.com 2. února 2016.