Evropská rada bude jednat o řešení Brexitu

Prosincové zasedání představitelů členských států a vlád Evropské unie ponechalo k projednání na pravidelném únorovém zasedání (18. a 19. února) velké téma v podobě otázek týkajících se tzv. Brexitu. Stálicí na pořadu jednání Evropské rady zůstává řešení migrační krize.

Dohoda o (ne)vystoupení Spojeného království z EU

V návaznosti na podzimní kola jednání mezi čelními představiteli členských států a vlád zemí Evropské unie a představiteli Velké Británie, by mělo pod vedením předsedy Evropské rady Donalda Tuska na únorové Evropské radě dojít k dohodě ve čtyřech oblastech, v nichž britský premiér David Cameron představil konkrétní požadavky. Spojené království identifikovalo oblasti, které mají být stěžejní při rozhodování v referendu o setrvání či vystoupení Velké Británie z Unie. Jestliže dojde k uspokojivé dohodě mezi EU a Velkou Británií, Cameronovi konzervativci pravděpodobně založí svoji kampaň před referendem na podpoře setrvání Británie v EU.

Donald Tusk v dopise určeném členům Evropské rady k návrhu řešení požadavků Spojeného království označil otázku Brexitu nejen za velkou výzvu zachování jednoty Evropské unie, ale zároveň i za cíl svého mandátu. Přesto zdůraznil, že žádné řešení nesmí potlačovat principy, na nichž je evropský integrační projekt postaven.

Návrh řešení, s nímž v obecné rovině souhlasí téměř všechny členské státy EU, se člení na čtyři hlavní části dle oblastí britských požadavků. V oblasti správy ekonomických záležitostí budou účastníci Evropské rady jednat o zřízení nového mechanismu, jehož cílem bude zajistit nezbytné záruky pro státy mimo eurozónu v určitých otázkách prohlubování hospodářské a měnové unie. Zmíněný mechanismus však v žádném případě neumožní státům mimo eurozónu vetovat či odkládat naléhavá rozhodnutí. Cílem zřízení takového mechanismu je zejména umožnit další integraci v rámci eurozóny a zároveň zajistit respekt mezi státy eurozóny a členskými státy, jež se tohoto projektu neúčastní.

Návrh řešení ve druhém bodě zmiňuje učinění závazku ke zvýšení úsilí o posilování konkurenceschopnosti a zjednodušování legislativy, jež přílišně reguluje nebo podrývá konkurenceschopnost.

Třetí kapitola, kterou Spojené království požaduje upravit, se týká svrchovanosti. Evropská rada v této souvislosti projedná návrh většího respektování zásady subsidiarity, přičemž Donald Tusk dále navrhuje, aby národní parlamenty v případě námitek proti určitému legislativnímu návrhu měly možnost přijetí dané legislativy zablokovat.

Čtvrtý bod návrhu se týká přístupu k sociálním dávkám a volného pohybu. Zde budou lídři členských států EU jednat o vyjasnění výkladu stávajících pravidel, především v oblasti boje proti zneužívání práva volného pohybu. Dále bude na programu summitu projednávání otázek v oblasti exportu přídavků na děti a zavedení ochranného mechanismu v souvislosti s příchodem pracovníků z jiných členských států. Zatímco Visegrádská čtyřka se podle informačního serveru Euractiv vůči britskému balíčku požadavků vyhranila, Dánsko skrze svého premiéra Rasmussena vyslovilo podporu Velké Británii ve všech oblastech.  Rasmussen připustil, že by Dánsko mohlo v budoucnu usilovat o podobnou dohodu. Pro Českou republiku je návrh přijatelný, pokud se restrikce budou vztahovat jen na nově příchozí ekonomické migranty. Spojené království se svými požadavky snaží ochránit stávající úroveň blahobytu před přílivem migrantů z ostatních členských států EU.  Občané pocházející z visegrádských zemí budou snahami o změnu sociálního systému citelně zasaženi, dle některých dokonce diskriminováni. Podle předsedy Evropské rady se na únorovém zasedání očekává i diskuse o pravděpodobné revizi Smluv.

Migrace

Již třetím rokem mezi hlavními body agendy zasedání Evropských rad figurují otázky řešení migrační a uprchlické krize. Únorové zasedání poslouží především ke zhodnocení aktuálního stavu provádění již dříve přijatých rozhodnutí, přičemž pozornost budou zástupci členských států a vlád EU věnovat zejména humanitární pomoci, správě vnějších hranic, provádění akčního plánu mezi EU a Tureckem a zhodnotí také fungování stávajících hotspotů. Nová rozhodnutí budou však přijímána až na plánovaném březnovém zasedání, pro které únorový summit poslouží jako přípravný.

Ostatní záležitosti

Evropská rada se na zasedání bude rovněž věnovat doporučením pro hospodářskou politiku eurozóny.

Otázky pro premiéra

Jaká je pozice ČR k diskuzi o možné revizi primárního práva EU v souvislosti s britskými požadavky?

Jak přesně je středoevropská iniciativa směřující k oplocení severní hranice Řecka koordinována s Německem?

Jaká je oficiální pozice vlády ČR v diskuzi o změně Dublinského systému, jehož revizi má Komise navrhnout v březnu?

Z jakého důvodu odmítá premiér nechat vypracovat studii o dopadech případného rozpadu Schengenu, kterou si například nechala zpracovat francouzská vláda?

Pokud se na summitu mají hodnotit dosavadní opatření v rámci migrační krize, která opatření vláda považuje za dostatečná, a jaká nikoliv?

Jitka Hofbauerová působí jako externí analytička think-tanku Evropské hodnoty.