Proč se v Česku diskutují záporné úrokové sazby

Není ničím novým, že ČNB odráží útoky spekulantů ze zahraničí, kteří si budují pozice na posílení české koruny po skončení intervencí. Zatímco v prosinci takto skončil v devizových rezervách ČNB ekvivalent 45 miliard korun, v lednu se mohla částka vyšplhat odhadem až na 55 miliard a za prvních deset dní února šlo rovněž o dvojciferný miliardový objem. Zahraniční investoři se ovšem potýkají s jedním problémem, který objem jejich spekulací tlumí: získané koruny musejí do doby skončení intervencí někde zaparkovat. Parkovacích míst je nedostatek nejen v městských ulicích a ceny tomu odpovídají. Jedním z mála parkovacích domů pro finanční „návštěvníky“ je trh korunových státních dluhopisů. V prosinci zahraniční investoři podle dat z platební bilance nakoupili české dluhopisy v objemu 113 miliard korun, čímž zdvojnásobili nákupy tuzemských papírů, uskutečněné za celých předchozích jedenáct měsíců. Na prodejní straně tehdy stály patrně hlavně tuzemské banky. ČNB zůstávala vcelku klidná, protože si byla vědoma, že omezená kapacita tuzemského trhu dluhopisů tlačí vzhůru náklady spekulantů, čímž udržuje nutný objem intervencí v únosných mezích.

V lednu ovšem rovnováhu na trhu narušil významný hráč – Ministerstvo financí České republiky. Zřejmě oslněni zápornými náklady, připomínajícími perpetum mobile, jali se úředníci z ministerstva vydávat dluhopisy jako o život. Do oběhu bylo od začátku roku puštěno nových dluhopisů v hodnotě 41,5 miliardy Kč, přičemž dalších 28 miliard si ministerstvo připravilo emisí k prodeji na později. Novou praxí se stalo zdvojnásobení prodaných dluhopisů v aukcích proti původně avizovaným objemům. To za situace, kdy státní rozpočet dosáhl na konci ledna rekordního přebytku 46 miliard, který šel proti potřebě státu financovat se na trhu. Pro srovnání – loni bylo vydáno do poloviny února dluhopisů jen za 10 miliard. Nové papíry srazily náklad spekulantů při nákupu koruny, čímž povzbudily jejich úsilí a to, celkem pochopitelně, vyvolalo nervozitu v ČNB.

Vedení ČNB nemá zájem srážet úroky do záporu, neboť si je vědomo, že mezi poškozené by se dostaly nejen samotné banky, ale hlavně jejich klienti. Větu v zápisu z posledního měnového jednání ČNB o zvažování záporných sazeb je možné interpretovat nejen jako jemné upozornění spekulantům. Zároveň vypadá jako varování ohledně neblahých konců, pokud bude jedna státní instituce podrážet úsilí jiné státní instituce. Kdyby se nám zanedlouho začal v bankovních výpisech objevovat nový poplatek z objemu vkladů, posílejme stížnosti na adresu Letenská 15, nikoliv Na Příkopě 28.