Největší paradoxy Norska

Národní pokrm? To bude něco s rybami, myslíte si (Norsko je hned na 2. místě za Čínou největším vývozcem ryb na světě). Kdo by uhodl, že je to místně vyráběná pizza Grandiosa? Věděli jste, že Norové jich od r. 1980 snědli zatím bezmála 450 milionů? Kdyby byly položeny za sebou do řady, dosáhly by vzdálenosti třikrát kolem světa. Nejmilovanější (ale i hodně zesměšňovaný a zatracovaný) pokrm země má na povrchu nenahraditelný sýr Jarlsberg, jehož chuť se podle výrobce pizzy hodí dokonale zrovna na ni. Mnozí se neúspěšně pokoušeli onen sýr kopírovat. Tato pizza se u části obyvatel stává i štědrovečerním pokrmem.

I ti, jež mají nejlepší přístup k surovinám výborné kvality, se mnohdy stravují velmi nezdravě. Volí si cestu nejmenšího odporu a v průběhu dlouhých, hektických dní pojídají sušenky a další sladkosti a k tomu kávu ve velkém množství, a když se dostanou zpět, dají si k večeři těsně před spaním špekáčky. Na rybářských lodích najdete sáčkové polévky, třeba Lofotskou rybí (!). Prý není čas na vaření a k tomu lodě hážou s vámi sem tam.

A čerstvost ryb? Na ni zapomeňte. Taková treska prý putuje až 1400 km z Lofot a západního Norska, kde ji uloví, do Osla, kde ji balí, a stejně daleko zpět, než je prodávána z pultu čerstvého zboží. Údajně se nevyplatí ryby zpracovávat tam, kde je uloví, nýbrž tam, kde je nejvíce prodávána. Jako kdyby byla přeprava zdarma. Aby toho nebylo málo, tak je velké množství dalších ryb přepravováno v kamionech třeba do Dánska a Polska na zpravování, a přes polovina tresek letecky do Číny, než je přepravováno zpět a distribuováno do norských obchodů, ale aspoň nikdo o nich netvrdí, že jsou ještě čerstvé.

Musí ho mít. Prostě musí ho mít. Řeč je o kávě, ale také o mléku. Norové jsou s 146 litry kávy a 120 litry mléka ročně na osobu na špici světa. A pokud jde o pití alkoholu, věděli jste např., že těch 10 % největších pijanů mezi Nory vypili polovinu spotřebovaného alkoholu v této zemi?

Ještě více pozoruhodné, kdy bereme v potaz jak Norové povětsinu jsou zásobovány jednou z nejlepších a nejchutnější pitných vod z kohoutka na světě, jsou zapřísáhlými pijáky limonád jako málokterý jiný národ. A spotřeba? Zatím 125 litrů ročně.

Země zaslíbená v třídění odpadků to však není. Než třídit je levnější ročně přepravit 40000 kamionů s odpadky do Švédska na spalování tam. Moc to nemotivuje domácnosti k tomu, aby umývali kelímky od joghurtu a kartony od mléka. Recyklace v Norsku by efektivně snížila emise CO₂ (které na obyvatele patří k nejvyšším na světě), domácnosti by byly vytápěny energií šetřící životní prostředí, vytvářelo by to pracovní místa atd.

Ta jsou ale vytvářena díky norským surovinám leckde na světě. Např. luxusní kabelky potřebují kvalitní kůže a výrobci a designeři, dejme tomu v takové Itálii, si často myslí, že ta pochází z norských krav. Každá druhá kraví kůže z Norska jde na toto použití, zato celosvětově je to jen 10 % kravích kůží, jež jsou na luxusní kabelky dost dobré. Údajně je to kvůli dobré péči o tato hospodářská zvířata a zákazu ostnatých drátů v ohrazeních, že se kůže udržují tak zachovale. Norský zemědělec ale dostane za kůži jen 100 norských korun, což je na místní cenovou hladinu a ostatní parametry ostudně malo.

Málo známí jsou norští obři - aneb věděli jste, že jsou norští? Jotun je norskou firmou, jedním z vedoucích výrobců barev. Co mají známé dominanty po celém světě jako Eiffelovou věž, Burž al Arab v Dubaji, Dvojčata v Malajsii atd. společného? Jsou všechny natřeny v barvách této norské firmy. „No. 1 in painting“ si v Dubaji přečtete na reklamách. Pijete-li džus či mléko z kartonu, je velká pravděpodobnost, že jde o karton norské firmy Elopak. Vracíte-li vratné láhve, asi projdou automatem od norské Tomry. Křesla Stressless a další ikony norského nábytkářství pocházejí od firmy Ekornes a jediná zbývající továrna na odevy v severní Evropě najdete v Norsku. A to by se dalo toho říct ještě leccos o Helly Hansenovi a dalších značkách outdoorového oblečení a vybavení a nejen o nich.

Norsko je na špici v námořní technologiích. Díky ní se mj. daří těžit stále více cenných kovů z hloubek i několika tisíců metrů. Norská těžební technologie, původně využívána k těžbě ropy, byla prodána americké vesmírné agentuře NASA k využívání na Marsu.

Kdo si myslel, že Norsko je takový ostrůvek svobody ve světě, měl by si to nechat projít hlavou ještě jednou. Je toho Norsko opravdu hodno, je-li kritizováno ze světa za represivní hospitalizace lidí na psychiatrii častější v jiných zemích, časté užívání izolátu ve vyšetřovací vazbě, situace dětí (Barnevernet a jeho praktiky) atd.?

Box je stále příliš neurvalý na to, aby mohl být uváděn v norské televizi, zato poker jím dlouho byl, a najednou není. Není politicky korektní prezentovat ani spoty norských politických stran před volbami (politická i jiná reklama je ve veřejnoprávní televizi a rozhlase zakázána). Jedete-li vlakem státních drah, tak jste při pokusech o spuštění webových stran s jistým obsahem cenzurováni. Nemám na mysli jen stránky s lechtivým obsahem, nýbrz i stránky některých politických hnutí a uskupení, jež si představitelé drah svévolně vydefinovali jako organizace šířící nesnášenlivost. Obecně vzato, copak je jim do toho, co si kdo prohlíží? V Norsku evidentně ano.

Norové patří svým dluhem v průměru 220 % svých příjmů k nejzadluženějším národům na světě, pokud jde o osobní dluh. Norští inženýři odhadují potřebné náklady na nápravy úpadků zanedbávaného veřejného majetku země na 2600 miliard norských korun. K němu patří silnice a železnice, ale i kostely, které měly otevřeno 800 let a které již musí pro zbídačené okresní finance zavírat a ze stejného důvodu sportovní haly a třeba nedávno otevřené bazény. Kulturnost národa by se dala poznat, měřit a hodnotit také podle toho, do jaké míry se dokáže starat o své seniory v pečovatelských domovech. Ani zde Norsko podle místních zpráv nevyniká.

S opakovanými vyhlášeními, že Norsko je nejlepší zemí k životu např. OSN kontrastuje mimo jiné to, že Norsko drží smutný primát v počtu sebevražd, ale také v předávkování drogami. Jedním z důvodu je ten, že osoby závislé na heroinu ve větší míře drogu aplikují pomocí stříkaček, než aby ji vdechovali. O víkendech je až polovina všech osob hospitalizovaných v norských nemocnicích tam umístěna kvůli předávkování, otravě či zranění způsobených konzumací omamných látek.