Registr smluv se vrací: Boj o výjimky začíná

Rozhodnutí vlády minulou středu by ocenila především chytrá horákyně. Přestože skoro všechna ministerstva se vyjádřila proti, vláda návrh nakonec ani nepřijala, ale ani nezamítla. Jednalo se o tom, zda fakticky jediný národní podnik ČR - Budějovický Budvar - bude vyjmut ze zákona o povinném zveřejňování smluv.

Tato výjimka bude již příští týden expresně načtena ve Sněmovně. Poměrně jasně se rýsuje, kdo další se do závody o výjimky přidá.

O výjimku pro ČT požádal nedávno senátory ředitel ČT Dvořák. Pohrozil, že jinak nebude ČT vysílat přímé přenosy biatlonu. Ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík, známý svým dobrým vztahem s prominentními politickými pacienty, tzv.“kulichy”, se zase protlačil hned do dvou velkých rozhovorů, aby na zveřejňování smluv zaútočil. Očekává více úmrtí pacientů na operačních stolech. O výjimku si minimálně řekne také polostátní firma ČEPS, která vedla lobbing státních firem na podzim v Senátu.

Smrt pacientů i biatlonu

Nepředstíráme, že tento zákon je bez vady. Na řadu z nich jsme také vládu i poslance dlouhodobě upozorňovali. Co zaráží je fakt, že výjimkáři předkládají často zcela podivuhodné důvody.

Šéf nemocnice a kandidát ČSSD na primátora Ludvík si například stěžuje, že jde o poslanecký návrh, který neprošel připomínkovým řízením ministerstev. To je samozřejmě více než zavádějící. Sami máme k dispozici dokument, kde se Ministerstvo zdravotnictví k návrhu zákona vyjadřuje a posuzuje jeho náročnost pro svůj rezort. Mimochodem odhad náročnosti dělala i předchozí vláda. Zřejmě zapomněli pana ředitele pozvat.

Dále mu vadí, že nemůže objednávat léky během několika minut, aniž by musel objednávku zveřejnit. Ve skutečnosti k žádnému výraznému prodloužení nedojde. Již dnes musí závazná objednávka obsahovat podstatné náležitosti smlouvy a musí být odeslána protistraně. Ta ji musí písemně potvrdit (za písemnou formu se považuje i podpis v e-mailu nebo zaručený elektronický podpis). Takovou smlouvu - která bude muset být v registru zveřejněna - tak může de facto tvořit objednávka a její přijetí protistranou. Jak dokazuje zkušenost řady měst a obcí, uveřejnit smlouvu v registru smluv je otázkou několika minut. Stačí skrze datovou schránku poslat správci registru smluv elektronickou verzi smlouvy a on ji musí bezodkladně uveřejnit. Vše lze i naprogramovat (robot musí mít přístup do datové schránky) a celý proces uzavírání smlouvy na dodávku léků bude oproti dnešku delší maximálně o několik minut. Zároveň pokud bude FN Motol nakupovat léky v rámci elektronických aukcí, vztahuje se na to již dnes jedna z výjimek stávajícího zákona, takže takové smlouvy být zveřejňovány nemusí.

Podobně se zbytečně obává ředitel Dvořák, že nestihne uzavřít smlouvu o přenosu biatlonu v bleskovém vyjednávání, když bude muset čekat pět minut na její zveřejnění. Je to sice náročné, ale i jeho lidé by mu mohli vysvětlit, že smlouva je platná hned po uzavření. Zveřejněná by měla být až ve chvíli, kdy ji chce televize začít plnit, tj třeba začít s vysíláním.

Nechceme spekulovat, proč obě instituce používají řadu falešných argumentů. Věříme, že je to z neznalosti nebo nezájmu, nikoliv proto, že skutečné důvody jsou jiné.

Národní zájem národního podniku

Návrh na první výjimku předložil vládě ministr Marian Jurečka z KDU - ČSL. Má ochránit výrobce zlatavého moku z Českých Budějovic. V dozorčí radě podniku sedí mimo jiné Jurečkem osobně vybraný náměstek Zdeněk Adamec. Právě ten, který v minulém roce dostal od ministra nejvyšší odměnu ke svému platu ve výši 440 tisíc korun. Je právem Mariana Jurečky, aby jihočeské pivo prohlásil za strategickou surovinu a bránil ji zuby nehty. Ale měl by jasně vysvětlit, proč podnik, který má již nyní povinnost poskytovat informace podle zákona 106/1991, zničí povinné zveřejňování smluv. V zákoně je už dnes velmi pohodlně chráněno obchodní tajemství, zvláště pro společnosti vlastněné státem a městy. Povinnost se také nevztahuje na smlouvy, jejichž plnění probíhá převážně v zahraničí, kterých se ředitel Budvaru podle rozhovorů obává.

Uvidíme, kdo z poslanců, kteří chtěli v minulosti zahrnout do zákona i soukromé společnosti nebo neziskové organizace, bude najednou bránit výjimky pro vlivné polostátní firmy. Ostatně výjimka pro ČEZ do zákona prošla bez toho, aby se k ní kdokoliv hlásil nebo se jí postavil. Pro pořádek podotkněme, že výjimku pro ČEZ přímo do zákona prosadila ČSSD. Andrej Babiš ani Pavel Bělobrádek - přes naše výslovné upozornění - proti ní nic neudělali.

Lidé mají krátkou paměť. Většina poslanců, kteří dnes sedí v poslaneckých lavicích se ve volbách zašťitovala bojem s korupcí a prosazováním transparentnosti. Stačí dva roky a stejní poslanci se začínají předhánět v prosazování pozměňovacích návrhů, jejichž cílem je dostat věci opět tam, kde mají být - mimo dohled veřejnosti. Zákon přitom poběží rok v testovacím režimu, bez sankcí. To je dost času na analýzu dopadů a nevýhod. Není žádný důvod novelizoval ho ještě před vstupem v účinnost.

"Představte si, že máte pacienta otevřeného na operačním stole, dost krvácí a potřebujete další drahý lék, který není na skladě, a to ihned. Všechno se dělalo on-line, teď budeme muset nejdřív zveřejnit smlouvy, abychom mohli nakoupit život zachraňující léky."
/ředitel FN Motol M.Ludvík, MF DNES, 2.2.2016/

"Zákon o registru smluv nás poškozuje ve známkoprávních sporech s Anheuser-Busch. Nyní k soudu chodíme jako prcek, ale oblečený prcek. Teď tam přijdeme jako prcek, ale ještě k tomu nazí. Budou vědět, jak přemýšlíme, mohou nám přetahovat zákazníky."
/ředitel Budějovického Budvaru, Jiří Boček, Hospodářské noviny, 4.2.2016/

"Ne že by Česká televize nechtěla být transparentní a prezentovat to, jak hospodaří s penězi, ale na základě schváleného zákona máme problém v rámci zpravodajství. V momentě, kdy nastane platnost zákona o registru smluv a v Paříži vybuchne další rockový klub, my nebudeme prakticky schopni vypořádat to, aby naše štáby druhý den odjely do Paříže, nasmlouvaly linky a začaly živě přenášet dění."
/ředitel České televize Petr Dvořák, Marketing a Media, 30.1.2016/