Ještě k senátorskému podnětu Radě pro rozhlasové a televizní vysílání

K práci senátora patří, že dostává řadu dopisů, mailů a zpráv, které kritizují a občas i chválí jeho veřejná vyjádření, mediální obraz a někdy i jeho skutečnou práci. Kritiku od několika občanů jsem si v poslední době vysloužil svým podpisem a iniciací podnětu Radě pro rozhlasové a televizní vysílání k prošetření výhrady nadace Generace 21 ohledně závažných pochybností o správnosti překladu reportáže TV Prima ze dne 11. 2. 2016 s křesťanskými uprchlíky přijatými do ČR.

Dostal jsem v této věci několik dopisů či elektronických zpráv, které mě napadají, že se zastávám muslimských imigrantů a také že usiluji o cenzuru médií, aby nebyly zveřejňovány problémy s imigranty. Považuji proto za potřebné se k tomu veřejně vyjádřit, a to zejména ve dvou ohledech.

K podpoře muslimů: Celá tato záležitost se týká výhradně křesťanských uprchlíků. V zásadě ateistická česká společnost začíná tváří v tvář islámu argumentovat hodnotami, které jsou někde v jádru křesťanské (i když hledat souvislost mezi kulturou nákupních center, televizních seriálů, konvičkovských výlevů na jedné straně s hodnotami křesťanství na straně druhé je trochu složité). Také sdílím určité obavy z islámu, zejména jeho militantní arabské verze. Verze islámu, kterou jsem ale osobně viděl např. v Bosně, Albánii či přímořských částech Maroka se svými viditelnými projevy na pohled zase tak moc neliší od katolictví na českém nebo moravském venkově, neřku-li od oblastí ortodoxního pravoslavného křesťanství. Naproti tomu islám, který vidíme v některých konzervativních arabských státech a také některých čtvrtích západoevropských měst, je hrozivý. Podobnému stavu vzniku sociálně a ekonomicky vyloučených ghett, které jsou podhoubím extrémismu, je třeba se důsledně bránit a předcházet jim. Přijetí několika málo prokazatelně křesťanských rodin prchajících před terorem s tímto problémem ale nemá vůbec nic společného.

K cenzuře médií: Podstatou našeho podání k Radě byl veřejný dohled nad přesností a pravdivostí sdělených informací, nikoliv snaha jejich pravdivost potlačit. Máme demokraticky zřízený orgán – Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, který má na pravdivost podání informací médii dohlížet. Nechť tedy dohlíží. Buď odborným posouzením Rada zjistí, že TV Prima nepochybila – pak budu rád, že máme média, která konají, co od nich veřejnost očekává. Nebo Rada zjistí opak – pak budu rád, že to bude podnětem k nápravě, aby veřejnost byla co nejpřesněji informována. Z toho všeho plyne, že naše podání mělo smysl postoupit bez ohledu na to, jaký bude verdikt.