Ve dnech 18. a 19. února rokovali lídři členských států a vlád EU na pravidelném zasedání Evropské rady v Bruselu o dvou hlavních tématech: reformních požadavcích Velké Británie a trvající migrační a uprchlické krizi. Summit byl zahájen odsouzením teroristického útoku, který byl spáchán 17. února v turecké Ankaře. Představitelé EU vyjádřili upřímnou soustrast všem dotčeným osobám a solidaritu s tureckým lidem. Tento útok znemožnil účast předsedy turecké vlády na summitu. Významná část jednání o migrační a uprchlické krizi proto musela být odložena. Evropská rada také potvrdila doporučení pro hospodářskou politiku eurozóny v rámci tzv. evropského semestru.
18. a 19. února rokovali lídři členských států a vlád EU na pravidelném zasedání Evropské rady v Bruselu.
Osmadvacítka se dohodla s Británií
Po velmi intenzivním dvoudenním vyjednávání se zástupci všech členských států EU a sérii (v některých případech opakovaných) bilaterálních jednání se předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi podařilo dosáhnout dohody v podobě nezvratného a právně závazného rozhodnutí. Podle Tuska byl tento summit zlomovým bodem v otázce setrvání či vystoupení Velké Británie z EU. Obě strany se podle něj vzájemně potřebují a na únorovém zasedání bylo vyvinuto maximální úsilí, aby bylo přerušení tohoto pouta zabráněno. Základem výsledného řešení byl návrh, který předseda Tusk představil Evropské radě již 2. února. Konečná dohoda dle jeho názoru reaguje na všechny obavy vyjádřené loni na podzim v dopise britského premiéra Davida Camerona, avšak neslevuje ze základních hodnot, na nichž je Unie budována. Tusk po summitu několikrát vyzdvihl potřebu evropské soudržnosti, zejména v současné situaci, kdy Evropa zažívá největší migrační krizi v dějinách, v Turecku dochází k teroristickým útokům, Libye čelí náletům, válka v Sýrii se stupňuje a navíc eskaluje i konflikt mezi Ruskem a Tureckem.
Po sérii bilaterálních jednání se předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi podařilo dosáhnout dohody.
Evropská rada se dohodla na souboru ujednání, která nabydou účinku v den, kdy vláda Spojeného království oznámí generálnímu tajemníkovi Rady Evropské unie, že se Spojené království rozhodlo zůstat členem EU. Uvedení tohoto komplexního rozhodnutí do praxe však bude stále vyžadovat úpravu některých sekundárních právních předpisů, což posune dovršení celkového legislativního procesu zhruba o dva roky. Tato ujednání, která mohou být zrušena opět pouze vzájemnou dohodou hlav států a předsedů vlád všech členských států EU, jsou plně slučitelná se Smlouvami a zaručují řešení všech reformních požadavků a obav Spojeného království. Řešení pro Spojené království tak v protokolech přiložených k závěrům Evropské rady potvrzuje jeho zvláštní postavení a cílí na čtyři požadované oblasti: konkurenceschopnost, správu ekonomických záležitostí, svrchovanost a sociální dávky a volný pohyb osob. Pokud se i přesto Spojené království rozhodne Unii opustit – referendum o setrvání Velké Británie v EU je plánováno na 23. červen 2016 – tento soubor ujednání zanikne.
Předseda vlády ČR a zároveň úřadující předseda Visegrádské skupiny (V4), Bohuslav Sobotka, po summitu uvedl, že Evropa projevila obrovskou vůli pokračovat jako silné společenství. V4 podle něj svým koordinovaným postupem a aktivním úsilím o dosažení kompromisu přispěla k úspěšnému uzavření dohody o reformních požadavcích Velké Británie. Hlavní prioritou mandátu českého premiéra – odpovídající prioritě asi desítky členských zemí – bylo zachování svobody pohybu pracovních sil a nediskriminace českých občanů. Dohoda na tzv. ochranném mechanismu a indexaci přídavků na děti je pak férovým řešením, které ochrání zájmy občanů V4 (a tedy i Čechů) pracujících v zahraničí.
Velká Británie bude moci krátkodobě omezit pracovníkům z jiných členských států přístup k nepříspěvkovým pracovním dávkám, tzv. in-work benefits. To se však bude vztahovat pouze na nově příchozí pracovníky. Ochranný mechanismus nebude nijak omezovat nároky na jiné dávky, jako např. nemocenskou, důchod či podporu v nezaměstnanosti. Nicméně spuštění ochranného mechanismu ještě podléhá schválení Radou EU. Výše přídavků na děti bude podle slov premiéra Sobotky vypočítávána na základě životní úrovně v členském státě, ve kterém dítě (nikoli rodič) pobývá (tzv. indexace). Toto opatření se prozatím nebude vztahovat na děti, jejichž rodiče již pracují v zahraničí (přechodné období potrvá až do roku 2020), nerozšíří se na další sociální dávky a nebude se vztahovat na zaměstnance dojíždějící za prací do sousedního státu. Stejně tak se nic nezmění pro české rodiny, které v zahraničí žijí s dětmi. Výsledná dohoda splnila i další prioritu, a to nevytvořit podmínky pro občany EU méně výhodné než pro občany třetích zemí.
Migrační a uprchlická krize
V první části summitu lídři států a vlád EU jednali o aktuálních událostech a pokroku v řešení migrační a uprchlické krize dosaženém od prosincového summitu. Potvrdili své odhodlání prosazovat akční plán dohodnutý s Tureckem. Ve snaze zabránit nedovolenému překračování hranic z Turecka do EU a také pokročit v dalších palčivých tématech, naplánovali zvláštní zasedání s Tureckem, které se bude konat 7. března.
Donald Tusk apeloval na jednotlivé členské státy, aby i samy aktivně pokračovaly v provádění opatření dohodnutých na evropské úrovni a také aby aktivně (i spolu s agenturou FRONTEX) podporovaly Severoatlantickou alianci, jež se rozhodla pomoci EU s průzkumem, monitorováním a hlídkováním souvisejícím s neoprávněným překračováním hranic v Egejském moři. Důležitým úkolem pro všechny členské státy EU je podle předsedy Evropské rady dosáhnout celoevropského konsenzu v oblasti migrační politiky. To znamená přestat s protichůdnými plány a snažit se o sloučení různých přístupů, což je podle něj jediné řešení pro jednotný evropský plán k migrační krizi. Český premiér Bohuslav Sobotka v tomto ohledu na summitu v Bruselu seznámil ostatní lídry s prioritami Visegrádské skupiny. V4 se stejně jako Donald Tusk domnívá, že Evropa potřebuje celoevropské řešení problému migrace, přičemž akční plán EU s Tureckem v tomto řešení hraje klíčovou roli jak pro zachování Schengenu, tak i svobody volného pohybu. Sobotka dále informoval o připravenosti V4 pomoci Řecku a zemím západního Balkánu se zvládáním migrační krize. Závěry summitu vyzývají k urychlené realizaci akčního plánu, protože dosavadní pokroky nedovolenou migraci příliš neomezily.
Hlavy států a předsedové vlád EU se zavázali k další humanitární pomoci pro syrské uprchlíky v Sýrii i okolních zemích, přičemž Sobotka za Českou republiku přislíbil pomoc ve výši 170 milionů Kč. Evropská rada dále vyzvala syrský režim k ukončení útoků na neteroristické opoziční skupiny, protože tak ohrožuje budování míru a prohlubuje uprchlickou krizi, a apelovala na všechny strany, aby pomohly v distribuci humanitární pomoci civilistům v celé Sýrii. Ohledně Libye jsou závěry summitu poměrně strohé: vyzývají všechny strany k provádění libyjské politické dohody, jmenování vlády národní jednoty, úsilí o obnovu ekonomiky a boji proti terorismu za příslibu podpory ze strany EU a OSN.
Závěry Evropské rady dále obsahují deklaraci o nutnosti navrátit se k normálnímu fungování Schengenu, důsledné ochraně vnějších hranic a uplatňování stávajících pravidel, která umožňují odepření vstupu na území EU při nesplnění stanovených podmínek. Lídři zemí EU také apelovali na Řecko, aby urychleně dokončilo tvorbu hotspotů a zlepšilo jejich záchytnou kapacitu a tím i ochranu vnější hranice EU. V4 nabídla finanční pomoc i vyslání policistů, kteří by pomáhali regulovat migrační toky v této oblasti.
Bohuslav Sobotka z Bruselu odjížděl spokojen se závěry Evropské rady. Nejen proto, že stanovují další směřování v řešení migrační krize, ale také díky tomu, že obsahují naprostou většinu priorit, na kterých se před summitem premiéři V4 shodli při setkání v Praze.
V závěrech summitu se navíc objevil odkaz na příští Evropskou radu, na které má být komplexně projednávána úprava humánní a účinné evropské azylové politiky.
Jitka Hofbauerová působí jako externí analytička think-tanku Evropské hodnoty.
