Příklad z Německa: deset zásad moderního resortního výzkumného ústavu

Marcel Kraus, autor: TA ČR

“Neexistuje nic, co by vlády nesnášely více, než je být dobře informován, neboť se tím rozhodovací procesy stávají komplikovanějšími a obtížnějšími.” Tento výrok Johna Maynarda Keynese z roku 1937, doufejme, platí čím dál tím méně.

Ve světle problémů, které vlády řeší – ať už je to pátá stoletá voda během posledních deseti let, nyní aktuální uprchlická vlna nebo výzvy a příležitosti plynoucí z nástupu čtvrté průmyslové revoluce, tzv. Průmyslu 4.0 – bez hlubších znalostí těchto a dalších oblastí by se dobrá politika neobešla. V ideálním případě má každá vláda nebo resort zájem podávat kvalitní veřejné služby podložené daty a svázané s realitou a vědomím možných dopadů prosazovaných politik na život společnosti, které slouží.

Velmi dobře jsou si tohoto faktu vědomí v sousedním Německu. K odborné podpoře spolkové vlády a 14 spolkových ministerstev je k dispozici 37 resortních výzkumných ústavů, jejichž založení ministerstvy má oporu dokonce v Německé ústavě. Ministerstva mohou kdykoliv požádat o odborná stanoviska nebo o urychlený výzkum témat, která tzv. hoří. Resortní výzkumné ústavy vyvíjejí své dlouhodobé výzkumné programy společně s externími a mezinárodními odborníky. Tyto programy jsou koordinovány s příslušnými ministerstvy.

Ústavy jsou plně financovány jednotlivými resorty (spolkovými ministerstvy) prostřednictvím institucionální podory. Všechny ústavy jsou ale zároveň motivovány k tomu, aby generovaly další příjmy i z jiných zdrojů (veřejné soutěže, granty). Pokud se podaří resortnímu výzkumnému ústavu zvýšit své příjmy, pak je díky principu podpory úspěšných možné zvyšovat i institucionální financování.

Resortní výzkumné ústavy jsou pravidelně hodnoceny ve třech oblastech: výkonnost výzkumu; infrastruktura, služby a konzultační činnosti; a organizace a řízení. Německá výzkumná rada zastává názor, že s ohledem na heterogenitu resortních výzkumných ústavů, není možné stanovit všeobecně platná kritéria hodnocení, stejně tak jako přísná pravidla, pokud jde o interně i externě zajišťovaný výzkum; podíl vlastního výzkumu oproti všem činnostem a svobodu vlastního výzkumu.

Po několikaletém hodnocení resortních výzkumných ústavů má Německo k dispozici dostatek zkušeností, aby německá vláda mohla vydat Deset zásad moderního resortního výzkumného ústavu:  

1. Vymezit oblast pro výzkum a vývoj v kontextu poslání resortního výzkumného ústavu, plánovat a flexibilně upravovat finanční a lidské zdroje

2. Definovat krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé plány výzkumu a vývoje ve spolupráci s externími vědeckými osobnostmi a v souladu s konkrétním ministerstvem

3. Zavést vnitřní zajišťování kvality do struktury jednotlivých ústavů a pravidelná externí hodnocení

4. Publikovat způsobem vhodným pro uživatele a předávat výstupy výzkumu a vývoje dalším cílovým skupinám

5. Poskytovat podporu mladým akademickým silám a kvalifikaci vědeckých pracovnic a pracovníků

6. Vedoucí pozice v resortních výzkumných ústavech s vysokým podílem výzkumných činností obsazovat na základě výběrových řízení osobami s náležitou odbornou způsobilostí.

7. Spolupracovat na národní a mezinárodní úrovni

8. Orientovat se v chystaných výběrových řízení a dalších veřejných zakázkách a pokud je to možné, účastnit se jich

9. Koordinovat činnosti ve výzkumu a vývoji a využívat potenciál synergického efektu spolupráce napříč ministerstvy.

10. Rámcové podmínky orientovat na budoucnost tak, aby bylo možné obstát ve veřejných soutěží národních a evropských fondů nebo programů.

Informace a další výstupy výzkumu pomáhají pochopit co, kde, proč a pro koho funguje a nebo nefunguje, zamezují opakovanému selhání ze zkušenosti druhých nebo předkládají poučení z hodnocení neúspěšných intervencí. Jak je vidět, Německá vláda resp. Německá výzkumná rada jsou si vědomé toho, jaký vliv mají resortní výzkumné ústavy v procesu utváření stanovisek německých politiků a političek a potažmo na práci státní správy.

A jakým způsobem probíhá odborná podpora státní správy u nás? TA ČR se zabývala nastavením nového rámce pro odbornou podporu veřejné správy v rámci svého interního projektu. Ve spolupráci s kolegy z Fraunhoferova institutu pro znalostní ekonomiku a mezinárodní management byly získány poznatky pro podporu rozhodování státních orgánů ČR.

Marcel Kraus

(CV Marcela Krause)