Střety zájmů a střety koaliční

Uplynulá neděle byla pro tým Demagog.cz slavnostnější než jindy. V Otázkách Václava Moravce totiž vystoupil předseda vlády Bohuslav Sobotka. Při jeho přípravě tentokrát odvedlo dobrou práci nejen oddělení pro výběr optiky, ale také analytické oddělení. Premiér přišel vybaven rozsáhlou škálou informací na rozličná témata od zdravotnictví, skrz migraci, hospodářskou situaci až po legislativní změny z posledních let.

Vysokému číslu v zelené kolonce pravd přispělo několik pravd takříkajíc „samozřejmých.“ Premiér tak ve dvou výrocích prezentoval závěry dosažené na pátečním předsednictvu ČSSD. Jedním z nich je také celoklubová podpora návrhu poslance Chvojky, který údajně výrazným způsobem postihuje a vylučuje střet zájmů pro budoucí ministry a jiné vykonavatele veřejných funkcí. „Lex Babiš,“ jak jej však sám autor na rozdíl od médií nenazývá, však není v tuto chvíli veřejně dostupným dokumentem. Nedovedeme tedy spolehlivě zhodnotit jeho obsah.

Poselství z Delf

Zde je ale nutno se zastavit nad neověřitelným výrokem následujícího znění.

„Ten zákon (zpřísňující střet zájmů — pozn. Demagog.cz) bude platný ještě v tomto volebním období. Ale ty dopady na členy vlády budou dopadat pouze na nové členy vlády. Pokud někdo vstupoval do současné vlády, tak do ní vstupoval za podmínek, které v té době platily. Tzn. ten náš návrh (pozměňovací návrh Chvojky — pozn. Demagog.cz) se bude týkat každého nového člena vlády, který bude jmenován po účinnosti zákona.“

Samotný návrh není veřejně k dispozici a nelze se spoléhat na dobré slovo premiéra či poslance Chvojky. Takový výrok však musíme z principu hodnotit jako neověřitelný z několika důvodů. Zaprvé, není možné s jistotou říct, kdy vstoupí zákon v platnost, tím spíše v tak rané fázi jeho schvalování. A ač by se pozměňovací návrh mohl nakrásně týkat jen každého nového člena vlády jmenovaného po účinnosti zákona, není jisté, že v této podobě nakonec vstoupí v platnost, a to i když vezmeme v úvahu ústavní limity retroaktivity. Je však na místě zmínit, že pokud premiér nedisponuje některými parapsychickými schopnostmi, nemůže ani on toto s jistotou říci.

Deset let volební kampaně, koblih a guláše zdarma

Pokud se ovšem podíváme na mediální palbu kolem návrhu ze strany předkladatele a především hlavních oponentů, můžeme naznat, že nás čeká poměrně zjitřená debata na téma, zda má člen vlády mít možnost podnikat a vlastnit média.

Politická realita nás dostala do v Česku unikátní situace, kdy ve zbytku volebního období proti sobě jako dvě hlavní síly stojí dvě největší vládní strany. Březen 2016 můžeme brát jako začátek nekončící předvolební show (k urnám by měli Češi zamířit ve všech letech do roku 2027), kterou ČSSD již zahájila kampaní “Dva roky ve vládě,” s jasným vymezením proti Babišovi a pod vlajkou hesla „Stát není firma, je to společenství lidí“.

Hnutí ANO přitom pozměňovací návrh poslance Chvojky chápe jako útok na svého lídra. Např. první místopředseda hnutí Jaroslav Faltýnek k návrhu uvedl:

22.1.2013: “Jde o návrh, který je na hraně ústavy, která podle článku 11 zaručuje právo vlastnit majetek“.

Do právních analýz se pouštět nebudeme, případné posouzení necháme na povolanějších. Např. na Jaroslavu Faltýnkovi, který 4 dny před svým výrokem o návrhu na hraně ústavy veřejně volal po zpřísnění (ve smyslu rozšíření dotčených osob) Chvojkova návrhu:

17.1.2013: “Informoval jsem koaliční partnery, že připravuji pozměňovací návrh. Zatím je to moje iniciativa. Myslím si, že by bylo dobré navrhované změny rozšířit na všechny uvolněné placené politiky, tedy i například na starosty nebo hejtmany a primátory.”

Střet zájmů v okolních zemích

Na řekněme pružnou úpravu názoru nám ani factcheck nepomůže. Jiná věc je ovšem názor šéfa hnutí ANO Andreje Babiše na jeho střet zájmů obecně. Ve svém středečním projevu na půdě Poslanecké sněmovny, který má ambici aspirovat na nejlepší výkon roku v kategorii stand-up comedy pro náročné, svůj střet zájmů totiž připustil. Záhy ovšem dodal, že jej nijak nezneužívá, takže je vše nejspíš v pořádku a vesmír v rovnováze. Z pozice ministra hlásil Babiš svůj střet zájmů na vládě již ve 23 případech (Hlídací pes). Dnes pak také vicepremiér uvedl, že “nikdo mu přece nemůže upřít základní právo na vlastnictví a působení v politice.”

Často skloňovaným argumentem je, nakolik je střet zájmů upraven v jiných zemích. To ostatně dokládá i vystoupení poslance Martina Komárka v Událostech, komentářích, kde opakovaně upozorňoval, že “v Rakousku to tak není”. Informaci, jak to je v Rakousku a dalších zemích, přinese Demagog.cz v následujících dnech. Obecně výroky o tom, jak něco funguje „ve většině evropských zemí,“ přivádí analytikům Demagog.cz noční můry. Pokud tedy nemáte štěstí na to, že se politik ověří sám, jako se to stalo ministru financí.

Premiér vrací úder

Vraťme se ještě závěrem k Bohuslavu Sobotkovi. Ten se v OVM nepřekvapivě vyjádřil také ke kauze Čapí hnízdo. Kromě dalšího uvedl:

„Tu kauzu by měl Andrej Babiš především vysvětlit, má pro to dostatečný prostor, koneckonců vlastní dvoje celostátní noviny, vlastní jednu celoplošnou rozhlasovou stanici.“

Pokud odhlédneme od “přátelského šťouchance” vůči Babišovi, dotkl se další oblasti, kterou by měl Chvojkův návrh obsahovat. A tím je vlastnictví médií politiky. Vyjma Babiše se tento problém týká např. senátora Valenty. Zde si dovolíme odkázat na text, jímž jeden z autorů této stati v minulých dnech poukázal na problém, který u Valenty v pozici politika/vlastníka médií vyvstal, a to na regionální úrovni.

Nakonec ale, nač něco obšírně vysvětlovat. Podle teorie Martina Komárka by nám měl dokonale stačit slib, že podnikatelé psa nesnědli a média nezneužívají. Zda se tato argumentační metoda pracovně nazvaná Komárkův pes uchytne stejně jako proslulá Schrödingerova kočka, ukáže čas.