Stát chce po firmách něco, co nedokáže zvládnout sám!

Firmy se mohou vyhnout trestnímu stíhání

Poslanci minulý týden schválili ve třetím čtení novelu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Mezi  přijatými pozměňovacími návrhy k novele je i ten z dílny poslankyně ČSSD Marie Benešové, který umožňuje firmě vyhnout se trestnímu stíhání, pokud: “... vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu (...) zabránila.” Tato přijatá úprava se setkala s výraznou kritikou samotných úředníků ministerstva spravedlnosti, některých politiků a především státních zástupců: “Zákon o trestní odpovědnosti přestane mít smysl, neboť ke zproštění odpovědnosti právnické osobě postačí, pokud bude mít i jen formálně nastavený vnitřní kontrolní systém,” uvedl k pozměňovacímu návrhu Zdeněk Matula, prezident Unie státních zástupců. Zvláštní rovněž je, že k tak zásadní novelizaci zákona dochází teprve po 3 letech jeho účinnosti, kdy nebylo možné kvalitně zhodnotit jeho fungování.

Po vzoru USA a Velké Británie…

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) však návrh bývalé nejvyšší státní zástupkyně Benešové podporuje. Argumentuje přitom tím, že jde v zahraničí o běžné ustanovení, které přispěje ke kultivaci prostředí v podnicích, přičemž mluví o zkušenosti ze zemí: “... jako je Amerika nebo Anglie, kde takové opatření mají.”  

Ministr však zapomíná dodat to, že v obou zmíněných zemích platí nejen nesrovnatelně přísnější etické standardy podnikání, ale především zásadní opora zaměstnanců soukromých firem v účinných zákonech chránících  tzv. whistleblowery. V případě Velké Británie se jedná o Public Interest Disclosure Act z roku 1998 a další zákony, v USA jde pak o celou řadu dílčích zákonů vztahujících se na zaměstnance různých odvětví. Všechna tato opatření slouží především k tomu, aby se odvážní zaměstnanci nemuseli bát odplaty ze strany svých zaměstnavatelů. Právě odvetná opatření, které firmy vůči svým “neloajálním” zaměstnancům uplatňují, velmi často krutým způsobem ničí jejich pracovní, osobní i rodinný život.

 Foto: www.akbbb.cz a denik.cz 

Řídit stát jako firmu?

Návrh je paradoxní také proto, že zatímco firmy mají dle poslanců zavést mezinárodní protikorupční standardy, samotný český stát není schopen kvalitně ochránit své vlastní zaměstnance, kteří se rozhodnou již nepřihlížet porušování zákonů a pravidel na pracovišti. Na nefunkčnost a neúčinnost vládního nařízení, které mělo chránit oznamovatele nekalostí uvnitř státní správy, jsme upozornili již na konci minulého roku.

Celý problém nejlépe ilustruje aktuální kauza “Čapího hnízda” spojená s ministrem financí Andrejem Babišem. V tomto případě dva úředníci ministerstva financí upozornili na nekalé praktiky svého představeného (náměstka ministra) a jedné z referentek ve věci prošetřování možného dotačního podvodu spojeného s holdingem Agrofert, patřícímu právě ministru Babišovi.

Oba úředníci se pokusili využít nejprve nového institutu tzv. prošetřovatelů, kteří mají podle nařízení vlády šetřit případné podezření na korupční jednání. Tato cesta však nebyla úspěšná a tak se zkusili se svým podezřením obrátit na prošetřovatele Úřadu vlády Jana Kněžínka, jenž je určeným prošetřovatelem pro členy vlády (prošetřovaným tedy bude ministr Babiš). Ani tento postup příliš “nevyšel”.

Nakonec úředníci rezignovali na zákonný postup a případ raději zveřejnili. Jejich postup je důkazem selhání funkční nezávislosti prošetřovatelů. Právě to je klíčový předpoklad úspěšného fungování systému ochrany oznamovatelů nekalých jednání.

V návaznosti na slova ministra spravedlnosti se pak můžeme ptát, jak může stát chtít po firmách “zavedení mezinárodních standardů” ve věci protikorupčních mechanismů uvnitř těchto společností a “nepodporovat žádné Potěmkinovy vesnice”, když není schopen zavést funkční model prevence nekalých jednání ani uvnitř svých institucí.

Vládo, raději chraň odvážné zaměstnance v soukromém sektoru!

Vláda v současnosti připravuje již více jak rok nový návrh zákona  o ochraně oznamovatelů, který by měl přinést komplexní legislativní řešení problematiky ochrany oznamovatelů korupce v ČR. Z jednání a poznámek některých členů Pracovní komise předsedy Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí k whistleblowingu, jejichž jednání se účastní i Oživení, jako organizace dlouhodobě se věnující tématu ochrany oznamovatelů, lze vytušit jistou skepsi k zahrnutí oznamovatelů ze soukromého sektoru do zákonné úpravy. To lze považovat za chybu, neboť zkušenosti a dobrá praxe  z mnoha zemí i doporučení mezinárodních organizací (GRECO, OECD) míří opačným směrem. Ochrana oznamovatelů je nutným předpokladem k ochraně fungujícího trhu jako takového, neboť některá nekalá jednání firem se jinak než pomocí oznamovatelů odhalit nedají.

Až po zavedení tohoto nástroje do českého právního řádu by bylo možné uvažovat o návrhu vynětí firem z trestní odpovědnosti na základě jejich funkčních protikorupčních nástrojů a compliance mechanismů. Nikoliv však naopak, jak se to právě nyní v České republice děje.