Primárky

Není žádným tajemstvím, že se kandidáti chystají. Nečekejte v mém krátkém psaní žádné jméno. Nemám zájem dělat někomu publicitu. Někteří minulí kandidáti připustili opakovanou kandidaturu. Vedle nich se rychle řadí všehoschopní politici i nepolitici, kteří spíše než s reálnou kandidaturou počítají se současnou publicitou, když se o nich bude mluvit. Není je tedy třeba brát vážně. Jiní doslova dráždí společnost, protože je to baví a nebo je za to někdo platí. Dominantním typem jednání zájmových vlivů jak zahraničních, tak domácích (občas se asi nedají rozdělit) je vnášení nepokoje, opakování neopakovatelných výkřiků dvacátého století, probouzení hrůz. Nic jiného si tito znepokojovači nepřejí, než strach. To jim samozřejmě vychází, nemůže nevycházet. Avšak až do času. Vím, že se s potěšením šklebí, když věřím na Boží moc, která je na dohled.

Píšu teď a budu to opravidelně opakovat, že mezi všemi, vyslovenými či zatím nevyslovenými jmény kandidátů, je třeba udělat poctivý průzkum, jakousi formu primárních voleb. Rozumný člověk, který chce republice skutečně pomoci, musí přijmout formu průzkumu. Nemá smysl roztrhat oponenty současného prezidenta do malých partiček, které jsme viděli v minulé volbě. Každý z nezvolitelných kandidátů hrál svou hru až do hořkého konce. Nebyla domluva v prvním kole, přišla nemožná volba v kole druhém. 

Najde se někdo, kdo bude mít odvahu držet téma primárních voleb jako své? Bude někdo, kdo je bude promýšlet organizovat, kdo domyslí financování a pravidla? Od státu tohle opravdu nečekám! Zavážou se opoziční kandidáti uposlechnout výsledky těchto primárek? Příliš mnoho otázek a tak málo času!