Korupce v České republice

I když Česká republika jistě uskutečnila důležité kroky k boji proti korupci, stále má před sebou dlouhou cestu, chce-li se v tomto ohledu rovnat s většinou západoevropských zemí.

V první řadě nejsou některé aspekty právního systému vztahující se k politickým stranám a státním firmám dostatečně vyvinuty. Dle nevládní organizace Rekonstrukce státu nebyly ještě zákony týkající se průhledného financování politických stran, prohlášení o majetku při přijímání úřadu, nezávislé veřejné správy a politických zásahů schváleny. Tato skutečnost jde ruku v ruce s převládajícím českým vnímáním vládnoucích elit jako velice nedůvěryhodných. Je diskutabilní, jestli se jedná o odraz reality, neboť se jedná o čistě subjektivní vnímání korupce. Faktem nicméně zůstává, že nedostatek tvrdých právních předpisů v několika klíčových aspektech týkajících se politických stran a veřejné správy podkopává důvěru veřejnosti ve vládnoucí elity a stejně tak otevírá cesty korupci.

V souvislosti s nedávným únikem „Panamských papírů“ a odhadů TI, že více jak 200 miliard českých korun proudí do daňových rájů, je načasování i potřeba zrychlit zavedení protikorupčních opatření daleko větší. Ačkoli z ekonomického hlediska je na tom Česká republika relativně lépe v porovnání s řadou členských států EU, nedostatek holistických a kohezních protikorupčních zákonů a opatření znemožňuje přeměnit ekonomický úspěch na smysluplné zlepšení pro stát i občany. Dokud nebude existovat přísnější regulace v oblasti transparentnosti politických stran a veřejné správy, lze českému národu jen těžko vyčítat všeobecně rozšířené – a pravděpodobně správné – vnímání korupce, jakožto fenoménu vyskytujícího se mezi vládnoucími elitami.

Implementace zákonů, které navrhuje Rekonstrukce státu, by vytvořila pevnou platformu pro omezení korupce. V důsledku rostoucích nerovností mezi politickými elitami je taková implementace nyní zřejmě nutnější než doposud, aby se předešlo situaci, kdy nespokojenost veřejnosti vykrystalizuje v podporu populistických stran, jako se tomu stalo v několika evropských zemích. Veřejnost by z takového obratu rozhodně netěžila, ba naopak.

Příspěvek byl sepsán v rámci nového formátu debat Café Evropa, jako podklad k páté debatě s názvem "Nekonečný příběh korupce", pořádané 20. 4. 2016.