Jak můžou čeští politici zakročit proti anonymním firmám?

Komisařka Věra Jourová přemýšlí, jak zlepšit přístup do rejstříků konečných vlastníků firem napříč Evropou. Chce tím zkomplikovat život těm, kdo skrývají výdělky před finančními úřady, v horším případě perou špinavé peníze. A pak, že aféry jako Panama Papers nevedou k žádné akci.

Konkrétní návrh má tým Věry Jourové předložit v červnu. Pak začne klasické kolečko vyjednávání v Radě EU a v Evropském parlamentu. Teprve, když se instituce na nových pravidlech dohodnou, začnou je členské státy zavádět do své legislativy. Spousta práce na dva, spíše tři roky, navíc s nejistým výsledkem.

Čeští zákonodárci nicméně nemusí čekat tak dlouho. K větší transparentnosti konečných vlastníků firem podnikajících v Česku můžou výrazně přispět už v příštích měsících.

V Poslanecké sněmovně leží vládní návrh novely zákona proti praní špinavých peněz, kde se však píše, že „evidence skutečných majitelů není veřejným rejstříkem“.

Přístup do evidence budou mít jen soudy, policie a správce daně. Veřejnost ostrouhá. Nevadí? A co třeba zadavatelé veřejných zakázek, kteří by v nich mohli ověřit, kdo je skutečným vlastníkem firmy ve výběrovém řízení?

Podle studie Transparency International ČR za posledních osm let proteklo nejméně 244 mld. Kč do firem s vlastníky v daňových rájích. Přístupnější podoba rejstříků je tedy opravdu na místě.

Čeští politici budou mít při hlasování o novele výbornou příležitost ukázat, že svá prohlášení po aféře Panama Papers o boji proti daňovým rájům myslí opravdu vážně. Zákon neprošel ještě ani prvním čtením. Možnost vylepšit návrh tu tedy je.  

Poznámka autora: Více k návrhu komisařky Jourové viz http://bit.ly/21f0HUD