Dálniční mýto je možné zajistit bez firmy Kapsch

Ministr dopravy Dan Ťok informoval na tiskové konferenci 3. května 2016 o posudcích firem e-FRACTAL a A-consult, ze kterých prý vyplývá, že příští rok může provozovat systém výběru dálničního mýta pouze společnost KAPSCH.

Pokud řekneme, že se jedná o hloupost, absurditu a nedokonalé posudku, tak je to sice pravda, ale je to moc strohé vyjádření k tak složitému a drahému řešení jakým výběr dálničního mýta je. Takže se to pokusím trocho rozvést.

Stav systému a porovnání s ostatními obory

Stávající systém pro výběr dálničního mýta je vybudován a funguje. To je fakt, který dnes a denně ověřují tisíce šoférů na našich dálnicích. Tedy v roce 2017 a dalších letech se nebude jednat o vytvoření nějakého nového programu, ale modernizaci a každodenní pečlivou údržbu stávajícího řešení.

Je vybudována infrastruktura na dálnicích i v datovém centru. Za uplynulé roky získalo mnoho techniků nezbytné know-how potřebné pro fungování jednotlivých částí systému. Navíc existují v ČR i EU mnohaleté zkušenosti s provozem a správou mnohem náročnějších systémů. Těmi mnohem náročnějšími systémy jsou sítě bankomatů (ATM), telekomunikační sítě mobilních operátorů (dohled nad BTS nebo účtování za hovory) nebo například celorepublikové sítě pokladen v supermarketech. Tento stručný výčet ukazuje, že výběr dálničního mýta je důležitý systém pro spolehlivý výběr poplatků za použití konkrétní silnice, ale z pohledu IT, elektroniky nebo organizace projektu se nejedná o nic nového co by v minulosti již někdo jiný na světě, v EU nebo přímo v ČR neřešil a úspěšně nevyřešil.

Systém výběru dálničního mýta vypadá složitě, když o něm panu ministrovi vypráví nějaký draze placený „programátor v PowerPointu“. Skutečnost je trochu jiná.

Riziko posudku, který potvrzuje jediné správné řešení

Před několika lety vypracoval pan Smejkal znalecký posudek, kterým chtěl potvrdit pro vedení Ministerstva práce a sociálních věcí (ministrem byl pan Drábek) názor, že jediným možným dodavatelem pro jeden z počítačových systémů může být pouze společnost IBM.

Názor, že jediným možným tvůrcem počítačového programu na celé zeměkouli může být pouze jedna konkrétní firma bylo „moc silné kafe“ i pro policii a státní zástupce, takže celou věc s podezřením na vypracování nepravdivého znaleckého posudku řeší soud.

Takový názor neobstojí ani při porovnání s non-IT obory. O tom, že atomová elektrárna nebo dopravní letadlo jsou mnohem složitější systémy než počítačový program, nikdo nepochybuje. Na světě existují minimálně tři velké týmy, které jsou schopné vybudovat atomové elektrárny. Dopravní letadla s kapacitou nad 500 cestujících dokáží vyrábět minimálně dvě firmy, Boeing a Airbus.

Názor, že počítačový systém může provozovat pouze jedna konkrétní firma jasně ukazuje, že lidé, kteří takový názor zastávají jsou velmi odtrženi od reality současného světa.

IT systém jako černá díra na peníze

Nejkřiklavějším příkladem černé díry na peníze je projekt OpenCard. Na porovnání ceny za OpenCard na jedné straně s Lítačkou nebo například s InKartou Českých drah na straně druhé, jasně ukazují na diametrálně odlišné ceny za řešení, které ve výsledku plní stejné úkoly. Na projektu OpenCard je, resp. bylo jasně vidět, že propracované PR, jednostranně výhodné smlouvy a lobby vítězily nad zdravým rozumem i nad zájmy férové části firem z IT oboru. V případě dálničního mýta je to velmi podobné. Navíc v současné době systém výběr dálničního mýta funguje a veškeré dohady se vedou o každodenní údržbu.

V současné době, v květnu 2016, je dostatek času najít cestu jak stát může převzít od společnosti Kapsch části systému, které tato firma pro stát udržuje. Případně je dostatek času navrhnout a naprogramovat nový systém, který bude zajišťovat stejné služby, které dnes zajišťuje program, který by společnost Kapsch nechtěla předat a vymlouvala by se podobně jako autoři OpenCard na pocit, že konkrétní program je jejich majetkem.

Systém výběru dálničního mýta je možné zajistit po vzoru „Lítačky“ s využitím interních zdrojů Ministerstva dopravy, ŘSD, případně dalších týmů ze státní správy. Naznačený způsob provozu výběru dálničního mýta, pokud by byl zvolen, tak vyvolá obrovský odpor od mnoha pseudo-odborníků, tím jsem si téměř jistý. Jsem ale přesvědčen, že je čas začít o počítačových systémech uvažovat podobně jako o jakémkoliv jiném projektu nebo službě.

Provoz dálničního mýta je možné od Nového roku 2017 provozovat bez společnosti Kasch a s výrazně nižšími náklady na údržbu. Toto řešení, ale vyžaduje výraznou změnu přístupu k problému. Místo výmluv, že něco nejde se musí začít všichni zúčastnění začít řídit příslovím „Neříkej, že to nejde. Zkusme nějaké řešení najít!!“.