V interpelacích poslední - v zákonech první

V posledním týdnu přišel Andrej Babiš s unikátní odpovědí na množící se dotazy, proč na interpelace v Poslanecké sněmovně nechodí. Připomeňme, že jeho účast je zhruba třetinová. S pobavením na svém Twitteru oznámil, že je sice v docházce mezi všemi členy vlády poslední, na druhou stranu je ale nejaktivnější, co se předkládání návrhů zákonů týče. Tedy argument kvantitou podaných legislativních návrhů. To samo o sobě u člověka, který se deklaruje jako pravicově zaměřený, může vést k zamyšlení.

Pojďme si Babišem představená čísla rozebrat. Předně nejsou přesná. Pan ministr je, zdá se, člověk zbytečně skromný. Jeho úřad během tohoto volebního období (od doby jeho jmenování ministrem) předložil do leg. procesu o 4 zákony více, než kolik strážce státní kasy ve své tabulce uvádí. Společné mají to, že buď u poslanců narazily a byly zamítnuty, nebo je vzal předkladatel sám zpět. Demagog.cz tvoří lidé přející, a tak panu ministrovi připočítáme i tyto předlohy.

A to nejsme s ministrovou až obdivuhodnou skromností stále u konce. Další zákon, který si mohl připočíst k dobru, je zákon o daňovém zvýhodnění biopaliv. To připravilo ministerstvo financí, jak jsme popsali v jednom z našich starších textů, ač to Babiš svého času veřejně popíral. Ti politici… Zákon, který ve výsledku přináší také podporu pro podnikatele Babiše, politik Babiš obratně přehodil na ministra zemědělství. Realita je však taková, že jej připravil Babišův úřad a pro potřeby “své legislativní plodnosti” by si jej tedy ministr mohl směle započíst. Kdyby nic jiného, tak alespoň z úcty k práci svých úředníků.

Makat jako Kalousek

Podívejme se Babišovu tabulku ještě z jiné perspektivy. Předně není neobvyklé, že by ministr financí nebyl nejaktivnějším předkladatelem vládních návrhů. Ministr financí v Nečasově vládě a zřejmě hlavní oblíbenec současného strážce státní kasy, Miroslav Kalousek, během této vládní etapy předkládal celkem 26 % vládních návrhů zákonů. To je dokonce o trochu víc, než kolik sám sobě připisuje svým neotřelým kritériem aktivity Andrej Babiš. Zjištění, že Kalousek tímto prismatem makal v podstatě stejně, snad Babiše příliš nezarmoutí.

Přejděme od souhrnných dat, která byla týmem ministra prezentována, a podívejme se, co vlastně za zákony Andrej Babiš předložil. Předně je třeba uvést, že 57 % z nich vycházelo z požadavků EU, resp. je tak vláda sama prezentovala. Šlo o transpozici evropské legislativy či o úpravy, které vycházely z evropských směrnic. Je tedy otázkou, zda si lze přičíst kredit za návrhy, které předloženy být zkrátka musely. Nemluvě o tom, že není jasné, kolik další regulace do nich samo ministerstvo přidalo.

Můžeme také zmínit některé z příkladů páně Babišem deklarované legislativní exploze, které asi úplně nevyšly. Třeba takzvané kontrolní hlášení. Zákon, který jej zavádí, platí od ledna tohoto roku. Trvalo celých 10 dnů účinnosti této nové úpravy, než ministr financí v Otázkách Václava Moravce oznámil, že některé jeho části (sankce, dny vs. pracovní dny) jsou upraveny špatně a budou se opravovat. Ale to se prostě stává. Zřejmě nejoblíbenější Babišův zákon je pak zákon o spotřebních daních. Ten navrhnul za období svého panování upravit již pětkát. A to má ještě rok a půl času do voleb.

Shnuto na závěr, ministr financí ve své obraně vůči výtkám (nejen) opozice, že ignoruje interpelace, sází také na tabulku, která 1) vychází ze špatných dat, 2) nic moc vlastně neříká. Nikdo samozřejmě Babiše nedonutí, aby do Poslanecké sněmovny na interpelace chodil, ale pokud jedním z jeho argumentů pro absentérství je počet návrhů zákonů z dílny jeho úřadu, sází na poměrně nesofistikovaný model komunikace s veřejností.

Autorem textu je Jan Tvrdoň, vedoucí projektu Demagog.cz.