Placení tlukotem lidského srdce se už testuje

Když při podvečerním běhu dostanete žízeň, v místním obchodě zaplatíte za vodu přiložením fitness náramku ke čtečce. Zdržovat se hledáním peněženky nebude nutné ani při vstupu do metra. Turnikety se otevřou, když zaregistrují prsten na vaší ruce, a z účtu se vám odečte cena lístku. Neujede vám tak vlak, kterým stíháte ranní poradu. Platební karta zůstane v peněžence i při pravidelném nákupu potravin. U pokladny totiž stejně dobře poslouží přívěsek od klíčů od vozu. Jde přitom o technologie, které se již brzy stanou součástí běžného nakupování.

Už loni v říjnu představila společnost MasterCard projekt, díky kterému budou moci zákazníci platit v podstatě jakoukoliv věcí připojenou k internetu. Podobná řešení chystají i další firmy. "Bezpečnost těchto bezkontaktních plateb se podařilo vyřešit takzvanou tokenizací. Při platbě se nepřenáší detaily o účtu nebo kartě, ale pouze bezpečnostní token. Jde vlastně o číselnou řadu využívanou k autorizaci platby," říká Martin Huňka, odborník na digitální technologie z poradenské společnosti PwC, s tím, že tento způsob umožní v budoucnu platby i přes další elektronická zařízení − například automobily, televize, herní konzole, ledničky nebo pračky.

Platba mrknutím oka

Zlepšil se také způsob distribuce dat z platební karty na zařízení, kterými zákazníci platí. Současné technologie umožňují nahrát karty do chytrých náramků, hodinek či přívěsků vzduchem. "Není tedy nutné náramky dopředu připravovat a pracně distribuovat uživatelům," říká Richard Walitza, ředitel rozvoje mobilních plateb společnosti MasterCard. Zmiňuje také další metody identifikace při placení, které se ve světě stále častěji objevují: "Mezi zákazníky je velmi oblíbený otisk prstu. Případně takzvaný Selfie Pay, kdy zákazník pro potvrzení platby pouze mrkne do kamery svého mobilního telefonu."

MasterCard testovala Selfie Pay loni v říjnu, od letošního léta by se technologie měla objevit ve 14 státech, včetně Velké Británie. Že jde opravdu o živého zákazníka, a ne fotografii, dokáže právě mrknutí. MasterCard nicméně vyvíjí ještě zajímavější metodu autorizace plateb − pomocí tlukotu zákazníkova srdce. Snímač bude umístěn v náramku či v hodinkách a bude posílat informaci o rytmu srdce do platebních zařízení v okolí.

Česko stále pokulhává

I když se Češi nových platebních metod nebojí a velmi rádi je využívají, novinky v možnostech placení pronikají do tuzemska jen velmi pomalu. I když technicky by mohla například služba Apple Pay začít fungovat v Česku zítra, velkým hráčům se do české kotliny zatím příliš nechce. S tím souvisí i aktivity českých firem na trhu mobilního placení. "Ryze čeští hráči včetně bank jsou v tomto ohledu poměrně zdrženliví, protože mají strach, že pokud do rozvoje nových platebních možností investují, příchod globálních hráčů je pak stejně upozadí," vysvětluje Huňka z PwC.

Příkladem, že v Česku stále chybí podmínky k většímu rozšíření chytrého placení, je osud služby Mobito, která se chtěla stát platformou pro mobilní platby v Česku. Po více než třech letech provozu ji majitelé loni v prosinci zavřeli, protože byla finančně neúnosná. Podle bývalého manažera Mobita Martina Cieslara tehdejší akcionáři firmy, mezi které patřily čtyři velké banky a tři mobilní operátoři, dostatečně "nevnutili" službu svým zákazníkům, a tím ji v podstatě ekonomicky pohřbili.

Rychlost zavádění moderních způsobů placení bude záviset i na tlaku zákazníků, kteří se odmítnou zdržovat staromódními metodami. "V době, kdy většinu e-mailů třídíme a čteme přímo v mobilu, by mělo být samozřejmostí, že pokud vám třeba mobilní operátor nebo dodavatel energie pošle upomínku za neuhrazenou fakturu e-mailem, měl by vám dát také možnost tuto fakturu přímo z mobilu uhradit. Stejnou možnost by měly nabízet třeba i e-shopy, když posílají akční nabídky. Jinak automaticky ztrácí několik procent zákazníků," říká manažerka Barbora Tyllová z firmy PayU, která funguje jako globální poskytovatel on-line plateb.