Česká studentka bodovala na Intel ISEF 2016, „olympiádě“ vědeckých talentů ve Phoenixu

„Helikáza Rothmund-Thomsonova syndromu a její DNA vazebné preference“ – tak zní název projektu studentky Barbory Čechové, za který si odváží čtvrté místo z celosvětového finále soutěže Intel ISEF 2016 (http://iq.intel.cz/chci-pochopit-jak-na-molekularni-urovni-vznika-rakovina/). Biochemie byla jednou z dvaadvaceti kategorií, ve kterých soutěžilo více než 1700 středoškolských studentů ze 77 zemí. Při slavnostním vyhlášení vítězů v arizonském Phoenixu Barbora Čechová z Brna uspěla nejlépe z české výpravy, kterou tvořilo celkem sedm mladých vědců.

Na počátku projektu maturantky gymnázia Matyáše Lercha v Brně stála snaha pochopit, jak na molekulární úrovni vzniká rakovina. Přes Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu se dostala k práci v Laboratoři rekombinace a opravy DNA z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.  „Ve své práci se zabývám studiem jednoho z lidských proteinů – RECQ4, který má také název Helikáza Rothmund-Thomsonova syndromu. Pomocí biochemických experimentů se snažím odhalit jeho přesnou funkci v lidském organismu,“ říká Barbora Čechová. Pokud tento protein nefunguje tak jak má, projevuje se u člověka syndrom charakterizovaný kosterními defekty či predispozicemi k rakovině. Její výsledky by mohly být prvním krůčkem k pochopení podstaty syndromu a výhledově i k jeho úspěšné léčbě. Zkoumaný protein má velký potenciál v antirakovinné terapii. Na Intel ISEF 2016 bude Barbora soutěžit v kategorii biochemie a po návratu ji čeká, stejně jako všechny ostatní české reprezentanty, maturita. Hlásí se ke studiu medicíny, protože by chtěla být u toho, jak vědecké objevy pomáhají léčit lidské nemoci.

„Dostat se na Intel ISEF byl můj největší sen už dlouho a nikdy jsem si nemyslela, že se mi splní. Je neuvěřitelné, že se tolik chytrých lidí z různých koutů světa sejde na jednom místě s mnoha nápady jak zlepšit svět a objevit neobjevené. Konkurence ale bude určitě veliká, proto beru jako úspěch už to, že na Intel ISEF mohu jet,“ uváděla Barbora Čechová před cestou s tím, že výhru by oslavila s kamarády a pak se zase vrátila ke své práci v laboratoři.

Soutěž talentů Intel ISEF

Největší celosvětová soutěž v oboru vědy a techniky určená pro studenty středních škol, již od roku 1950 organizuje Společnost pro vědu a veřejnost a Intel je jejím hlavním partnerem od roku 1997, představuje pro setkávání dorůstající vědecké elity ideální platformu. „Například mezinárodní porotu tvořilo více než 1000 vědeckých špiček včetně několika držitelů Nobelových cen. Do 419 národních a regionálních soutěží se v 77 zemích světa zapojuje přes sedm milionů studentů, z nichž vzejde skutečná špička, proto už jen postup do světového finále je obrovský úspěch. Autoři vítězných projektů a jejich školy letos obdrží finanční prémie v souhrnu přesahující částku 95 milionů korun, kromě toho jakékoli pódiové umístění otevírá dveře ke studiu těch nejprestižnějších univerzit,“ říká Pavel Svoboda ze společnosti Intel, který je za Intel ISEF odpovědný.

Ročník 2016 Intel ISEF představil vice než 1 700 mladých středoškolských studentů. Přibližně 600 studentů získalo ceny a stipendia za inovativní výzkum, včetně 22 vítězů jednotlivých kategorií. Každý z nich získal prémii 5 000 dolarů. Nadace společnosti Intel rovněž uděluje cenu 1 000 dolarů jejich škole a soutěži, již reprezentují.

Stupně vítězů

Společnost Intel a Společnost pro vědu a veřejnost také dekorovaly hlavní vítěze -  nejvyšší ocenění si z Intel ISEF 2016 veze osmnáctiletý Han Jie (Austin) Wang z kanadského Vancouveru. Cenu Gordona Moorea spojenou s odměnou ve výši 75 000 dolarů převzal za vývoj mikrobiálních palivových článků (microbial fuel cells - MFCs), které účinněji přeměňují organický odpad na elektřinu. Teenagerovi Wangovi se podařilo identifikovat specifické geny v geneticky zdokonalené bakterii E. coli. Díky jeho objevu tak lze vytvářet významně vice elektřiny než ve stávajících MFC články. Přitom náklady jsou srovnatelné se solární energií, což, jak se autor domnívá, umožní jeho řešení nabízet komerčně.

Cenu Nadace Intel pro mladé vědce, která je určena druhému až třetímu v celkovém pořadí, získal teprve patnáctiletý Syamantak Payra z Friendswoodu v Texasu za nízkonákladovou kolenovou výztuhu, jež s podporou zabudované elektroniky umožní člověku s oslabenou nohou chodit přirozeným způsobem. Druhou nositelkou této ceny spojené s odměnou 50 000 dolarů je sedmnáctiletá Kathy Liu ze Salt Lake City v Utahu, jež vyvinula alternativní baterii s podstatně vyšší výdrží a bezpečností než jsou stávající modely. Dobíjecí baterie od Liu je menší a lehčí - a ve srovnání s lithium-iontovými bateriemi užívanými v letadlech či mobilních telefonech je navíc zcela bez rizika vznícení.