Být či nebýt v Evropské unii? To je, oč dnes v Británii běží

Uspořádání referenda bylo vedeno snahou Davida Camerona eliminovat vliv a podporu Strany nezávislosti Spojeného království a udržet jednotu Konzervativní strany. V lednu 2013, kdy se Cameron poprvé ve svém projevu k referendu zavázal, pokud jeho strana vyhraje britské všeobecné volby roku 2015 a následně sestaví vládu, zřejmě netušil, jakých rozměrů otázka setrvání či vystoupení Spojeného království z Evropské unie nabude.

Kampaně zastánců i odpůrců členství země v Unii odstartovaly na podzim loňského roku. Během celé doby se jednalo o velmi vyhrocenou a až na malé výjimky negativní kampaň. Obě strany svou strategii založily na emocionální taktice, zjednodušení a manipulaci s fakty. Tuto strategii podtrhlo rovněž téma referenda. Komplexní otázku, jakou Evropská unie je, její pozitiva i negativa, není jednoduché komunikovat voličům jasně a objektivně. Emocionalitu a vypjatost posledních měsíců ilustruje i nedávná tragická smrt labouristické poslankyně Dolní sněmovny britského parlamentu Jo Coxové, která otevřeně podporovala setrvání Británie v EU.

Specifikem referenda je rovněž jeho mnohovrstevnatost. Na jedné straně existují rozdíly mezi jednotlivými historickými zeměmi Británie v podpoře jejího členství v Unii, kdy nejslabší podpora zaznívá především z Anglie, následované Walesem. Naopak nadpoloviční většina obyvatel Skotska, Severního Irska a Gibraltaru si přeje setrvání země v Unii. Nejvíce emotivní a vyhrocená kampaň je vedena v Anglii, v ostatních částech hlavní kampaň odstartovala až po regionálních volbách, které ve Skotsku, Walesu a Severním Irsku proběhly počátkem května tohoto roku. Ve Skotsku se navíc do kampaně promítá otázka možného druhého referenda o nezávislosti v případě, že by se obyvatelé Británie vyslovili pro odchod. Třetí rovinu představuje vnitrostranický boj zejména v Konzervativní straně. Bývalý starosta Londýna Boris Johnson chce referenda využít v boji o post předsedy Konzervativní strany a potažmo britského premiéra.

Jak dnešní lidové hlasování v zemi dopadne, nelze snadno odhadnout. Průzkumy veřejného mínění zveřejňované v posledních týdnech ukazovaly náskok odpůrců britského členství v Unii. Včerejší průzkumy odhalily vyrovnanost šancí, některé dokonce favorizovaly vítězství kampaně za setrvání. Bereme-li v potaz zkušenosti s britskými volbami v minulém roce či skotským referendem ze září 2014, kdy průzkumy také deklarovaly vyrovnanost šancí obou kampaní či hlavních politických stran, ale výsledek byl nakonec mnohem přesvědčivější, je možné předpokládat, že tomu tak bude i nyní. Otázkou ale zůstává, kdo bude oním vítězem. Zda ti, kteří si přejí odchod Británie z Unie, či zastánci jejího setrvání.