I zdánlivě tak účelová a praktická záležitost jako společný vnitřní trh vzbuzuje bouřlivé diskuse o suverenitě, demokracii a bruselské byrokracii. Ano, myslím tím např. normy o tvaru a velikosti okurek nebo v poslední době emisní limity na sekačky. Ale aby ten společný trh fungoval, tak potřebujeme mít sladěné normy. Bez toho by muselo být zboží certifikováno v každé zemi zvlášť, což je více byrokracie a ne méně. Hlavně by to ale prodražovalo a komplikovalo obchod.
Jádrem Evropy po brexitu bude stále více nepochybně eurozóna, tam se bude odehrávat vše podstatné a ostatní je otevřené. Myslím, že základem pobrexitové reflexe musí být konstatování, že evropská politika se neformuluje jen v Bruselu, ale odehrává se především mezi jednotlivými vládami, parlamenty a občany všech členských států.
Členství v EU je pro ČR velmi výhodné, nejen z ekonomického hlediska. Evropská integrace totiž částečně vyrovnává nerovné postavení mezi většími a menšími státy a posiluje naši pozici při mezinárodních vyjednáváních. Je čas vystoupit z pasivity, Evropa není nic hotového ani vnějšího, co bychom měli nějak pasivně přejímat. I Spojené státy zažily od roku 1779 mnoho krizí a zvratů. Evropa to zvládne, ale je čas ji začít opravdu spoluvytvářet. Evropskou unii můžeme změnit, jen když nám na ní začne záležet.
Článek vyšel na Svobodném fóru 21.7.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist