Nejmocnější muž Evropy

Nadcházející sobotu se Slovinsko stane středem světa. Právě sem totiž, byť jen na pár hodin, překročí sankce nesankce hranice EU momentálně nejmocnější muž planety Vladimír Vladimírovič a učiní tak na pozvání momentálně nejmocnějšího muže Evropy Boruta.

O tom, že je Vladimír Vladimírovič nejmocnější muž světa rozhodně není pochyb. Jeho jediná jakž takž konkurence za sebou totiž zrovna zhasíná světla v Oválné pracovně (Slezte z toho lustru, Donalde…) a co bude dál, se raději nikdo neptá.  Na titul nejmocnějšího muže Evropy si sice dělá nárok více osob, ale v tuto chvíli musí být každému jasné, že proti slovinskému prezidentovi nemá nikdo šanci.

Zatímco si Angela a Francois navzájem okopávají kotníky a  namistrovaný Jean Claude na tripu políčkuje východoevropské rádoby diktátůrky  (nemluvě o kandidátovi na Darwinovu cenu Davidovi, který chtěl získat titul prvního muže kontinentu tak, že se sám střelil do kolena), Borut Pahor jako velký muž mezinárodní politiky knokautoval všechny jednou ranou – pozval si do EU, do Slovinska, do Alp, do … momentálně nejmocnějšího muže světa, Vladimíra Putina.

Je třeba přiznat, že si Borut termín a důvod návštěvy jen tak nevycucal z prstu. Jen na rozdíl od výše jmenovaných, kteří loni při oslavách sedmdesátiletého výročí vítězství Němců a jejich spojenců nad nacismem/fašismem předvedli svou malost a postavili si pro hru na vojáky a sankce každý vlastní pískoviště, pojal Borut známou hru „Kdo má větší… ego“ po svém.  K získání světového věhlasu i náklonnosti Vladimíra Vladimíroviče bystře vyžil možností, které mu nabízí jeho země.  

Přesně před sto lety přišly v lavině o život desítky zajatých carských vojáků budujících zásobovací cestu na Sočskou frontu přes alpské sedlo Vršič. Všechny oběti jsou pochovány kousek pod sedlem na hřbitově, kde se nachází i původní zrekonstruovaná dřevěná pravoslavná kaple, kde se každý rok koná vzpomínková mše.

^{Ruská kaple na Vršiči, zdroj: kranjskagora.si}

Právě sem na osobní Borutovo pozvání zamíří v sobotu 30. července Vladimír Vladimírovič, aby jako bývalý sovětský rozvědčík vzdal hold svým carským bratrům ve zbrani. Cestou na soukromou večeři s Borutem pak stihne odhalit ještě památník teď už opravdu sovětským vojákům na ústředním hřbitově v Lublani. Ale to už skutečně jen mimochodem.

V zásadě jde o odpolední pietní setkání u příležitosti připomínky nevinných obětí přírodní zvůle. A okolnosti, které oběti na místo přivedly, lze zcela jednoznačně odsoudit z jakéhokoliv pohledu, protože újmu druhé nezpůsobila ani jedna ze současných stran. Tady mohou obě strany dělat té druhé jenom dobře. Není to krásné? Slovinský prezident tak dostál své pověsti zkušeného milovníka a dost možná našel bod G vzájemných evropsko-ruských vztahů.

Kdyby se ovšem našel nějaký frigidní kazisvět, jsou Slovinci mimořádně připraveni. Na exponovaných místech a silnicích bude hlídkovat armáda, uzavřeno bude lublaňské letiště a do okolí Vršiče se o víkendu dostanete jen na zvláštní akreditaci. Bezpečnostní opatření o víkendu zahrnují i silniční uzavírky po celém Slovinsku a dopravu z Evropy směrem na Balkán budou odklánět už u Solnohradu a před Štýrským Hradcem.

^{uzavírka dálnice Jesenice-Lublaň, zdroj: rtvslo.si}

Až tedy budete o posledním červencovém víkendu stát v koloně nepochopitelně někde uprostřed Rakouska, může vás hřát pomyšlení na bezpečnost ruského prezidenta někde ve slovinských horách. Stejné pomyšlení jistě bude těšit i velení vzdušných vojsk NATO, které bdí nad slovinským vzdušným prostorem.

Ostatně nepříliš nadšeně se do příprav návštěvy zapojil i premiér Miro a svolal bezpečnostní radu státu. Po schůzce občany ujistil, že Slovinsko není ani Francie, ani Německo a stánky s kebabem jsou stále pevně v rukou bosenských přátel, takže nám nic nehrozí. Pak pro jistotu odjel na dovolenou – já nic, já tady jen náhodou dělám předsedu vlády.

Ovšem jinak Borutův majstrštyk nemá chybu. To není žádné upachtěné s krtečkem do Číny nebo s agenty do Moskvy. Borut  uvítá Vladimíra Vladimíroviče u sebe doma ve velkém stylu pod ochranou NATO. Nehledě na Jeana Clauda, Angelu nebo Francoise. I když je sám Evropan, že není většího. Nehledě na ukrajinské protesty a lublaňskou kavárnu. I když je plně chápe a v jejich názorech podporuje.

Nehledě na všechny, protože si to může dovolit. Je totiž momentálně nejmocnější muž v Evropě.