Den D pro průhlednější kampaně se blíží

Politika jako špinavé a nečisté řemeslo, taková je bohužel dlouhodobě představa velké části veřejnosti o tuzemské správě věcí veřejných. Svou roli v tom hrají i opakované kauzy s tajemnými dárci a černými konty. Od 90. let se přitom nastavení pravidel pro hospodaření stran a financování kampaní nezměnilo. I díky tomu je důvěra v politické strany v ČR jedna z nejnižších v EU. Senátoři příští týden rozhodnou nejen o tom, zda bude financování stran i kampaní v Česku průhlednější - ale i o důvěře občanů v politiku.

Na konci srpna budou senátoři hlasovat o novele zákona o sdružování v politických stranách a hnutích a novele volebních zákonů. O reformě se vede dlouhá debata, není tedy zcela snadné se zorientovat v tom, co nakonec v návrzích po průchodu sněmovnou stále je a co zůstalo za zdmi poslanecké sněmovny.

CO V NÁVRZÍCH ZŮSTALO

Limity na předvolební kampaně

Diskuze v médiích se neustále stáčí k nově zavedeným limitům na volební výdaje. Podstatou reformy přitom je především snaha financování politických stran v České republice zprůhlednit. Limity jsou nastaveny realisticky a spíše jako prevence: 90 milionů pro volby Poslanecké sněmovny, až 91 milionů pro krajské volby (7 milionů za každý kraj), 50 milionů pro volby do evropské a prezidentské volby a 2,5 milionů pro volby senátní. Jak ukazují oficiální data ze zpráv stran i nezávislý monitoring, stranické výdaje na kampaně od roku 2010 klesají. První výsledky společného výzkumu Univerzity Hradec Králové a Metropolitní univerzity v Praze potvrzují, že i se započítáním nákladů, které se dosud ve zprávách neuváděly, drtivá většina stran nebude mít problém se do limitů vejít.

Kontrola financování stran nezávislým úřadem

Klíčovým prvkem reformy je zřízení nového nezávislého úřadu, který bude dohlížet na financování stran a kampaní namísto poslanců Kontrolního výboru, kteří mají dohled na starosti dnes. A nutno říci, že jde o dohled velmi vágní.  Úřad by měl  mít pravomoci, které nemůže zajistit žádný jiný správní orgán. Za přestupky a správní delikty (například překročení uvedeného limitu pro kampaň, vedení neoznačené kampaně, apod.)  by mohl přímo udělovat finanční sankce, což dnes nemůže dělat ani NKÚ ani Poslanecká sněmovna. Úřad má být sestaven z pěti členů, o jejichž nominaci a jmenování rozhodnou společně prezident, Poslanecká sněmovna, Senát a prezident NKÚ. Dosáhnout konsensu čtyř ústavních institucí nebude jednoduché, ale i to by mělo napomoci tomu, že úřad nepůjde na ruku žádné z politických stran. Náklady na nezávislou kontrolu by měli být nenápadným zlomkem stamiliónů, které strany od státu dostávají.

Registrace třetích osob v kampaních

Bude zajímavé sledovat i to, jak strany i samostatní kandidáti využijí nově zavedený tzv. registr třetích osob. Každý, kdo by chtěl v právě probíhající předvolební kampani nějak výrazně podpořit určitou stranu nebo kandidáta nebo je naopak vlastní kampaní poškodit, se nově bude muset u zmíněného úřadu registrovat jako třetí osoba. Bude mít svůj vlastní limit ve výši pěti procent limitu  strany nebo kandidáta. Mělo by tak být zřejmé, kdo stojí za neoznačenými billboardy (jako byly ty při kampani ODS minus před volbami 2006, za kterými stála ČSSD i když se k tomu nikdy oficiálně nepřiznala) nebo celostránkovými inzercemi v den voleb, které si pamatujete z první přímé volby prezidenta. Takovou třetí osobou by byla i třeba společnost či holding Agrofert, pokud by se pod svou značkou podílela na předvolební kampani třeba TV spotem. Na tyto aktivity by mělo být omezené množství peněz, které může sympatizant či odpůrce vydat. Když nebude možné zjistit, kdo za kampaní stojí, dostane pokutu její dodavatel. Úřad bude mít před sebou důležitý úkol, formulovat vhodně podmínky registrace a dohlížet na správné fungování tohoto registru.

Politické instituty a jejich finanční podpora od státu

Reforma zavádí i další zcela nový prvek, jde o tzv. politický institut. Zákon tak uzná existenci stranických think-tanků, které bude za určitých podmínek stát finančně dotovat. U jejich existence je řada rizik. Pokud zde úřad selže ve své dohledové roli, mohou se instituty proměnit v další nástroj kampaně, u parlamentních stran navíc ještě se státní dotací. Společně s dotací pro instituty parlamentních stran poslanci navrhlli i navýšení příspěvků za poslanecký a krajský mandát. Tím se bohužel ještě více rozevírají nůžky ve státní finanční podpoře velkých a menších politických stran.

CO Z NÁVRHŮ VYPADLO

Předseda úřadu jen na jedno funkční období, bez stranické minulosti

Poslaneckou sněmovnou bohužel neprošel pozměňovací návrh, který by omezil funkční období předsedy úřadu jenna jedno období (bude moci být ve funkci dvě období za sebou). Zpočátku ani nebude uplatněna podmínka, aby předseda úřadu po  dobu dvou respektive tří let nebyl členem nebo volebním kandidátem politické strany. Někteří současní politici se tak už dnes v kuloárech aktivně hlásí o místa na úřadu. Nominování a jmenování členů úřadu proto bude třeba pozorně sledovat.

Zvýšení sankcí za porušení pravidel

Neprošly ani návrhy na navýšení maximální pokuty udělované úřadem. Pokud tak například strany budou obcházet miliónový volební limit nebo budou ignorovat povinnost označit veškerou předvolební inzerci, hrozí jim pokuta ve výši bezbolestných 100 tisíc korun. Uvidíme, jestli by si i za cenu této sankce třeba jihočeský hejtman Zimola rozmyslel své billboardy s přáním pěkného olympijského léta (volby už totiž byly vyhlášeny a logo ČSSD na nich nikde nenajdete). Bude tedy na úřadu, aby na jakýkoli nezákonný postup dostatečně upozornil média a informoval veřejnost.

Transparentní účty pro strany a kampaně včetně provozních výdajů

Přímou kontrolu toho, jak strany hospodaří a kdo jim dává jaké peníze veřejnosti značně usnadní zavedení povinnosti transparentních účtů na volební výdaje a veškeré dary pro strany (takové účty dnes nejsou povinné, ale mnoho stran je má dobrovolně). Ani tady se ovšem nepodařilo reformu dotáhnout do ideální podoby: z transparentního účetnictví budou vyjmuty provozní výdaje stran. Reálně hrozí, že jako provozní bude uměle označena i spousta výdajů na volební kampaně, které tak zůstanou mimo dané limity. 

Limity na dary i pro politické instituty, dohled úřadu na stranické firmy

Zjevnou dírou v zákoně je i to, že limity na dary a omezení možného spektra dárců nakonec nebyly zavedeny pro politické instituty. Mimo dohled úřadu navíc zůstanou obchodní společnosti navázené na politické strany, přes které, jak z historie víme, do stran proudí dary od osob, které svojí politickou podporu chtějí z nějakého důvodu utajit. Jako třeba v kauze “milion za zákon”, když poslanec KSČM Jiří Dolejš figurantovi MF DNES nabízel prohnat peníze za změny v loterijním zákonu přes inzerci v Haló novinách a společnost Futura.

Suma sumárum, chyb, na kterých nevládní organizace i akademická sféra od začátku poukazují, není v reformě zrovna málo. Většina z nich se dá řešit nebo když bude dobře fungovat dohledový úřad, můžeme alespoň minimalizovat jejich dopady. Na příkladu NKÚ můžeme názorně vidět, že nezávislá kontrola cenu má. Na politické strany nyní vydáváme ze státního rozpočtu kolem 500 milionů ročně, bylo by dobré věděť, že nejsou vynakládány zbytečně. Přes všechny nešvary oba zákony představují velmi důležitý krok k tomu, aby skončilo propojení mezi stranami a tajemnými či netajemnými sponzory, kteří si snadno mohou kupovat svůj vliv. Pokud senátoři navrženou reformu odmítnou, vrátíme se opět úplně na začátek a o skutečném financování stran a kampaní budeme i nadále vědět jen pramálo.