Jižní Korea je pro Českou republiku velmi inspirativní

Vladimír Kebo, člen předsednictva TA ČR, autor: TA ČR

Úvahy ke směrování výzkumných a vývojových (VaV) aktivit a inovací v ČR jsou nedílnou součástí diskuzí osobností zabývajících se otázkami řízení systému a institucí VaV. Téměř vždy je přínosné podívat se, jak se s takovým problémem úspěšně poprali jinde, hledat zdroje poučení v zemích, které prošly úspěšným transformačním vývojem. Takovým zdrojem poučení by pro nás mohla být i Jižní Korea, která patří k takzvaným „Asijským tygrům“. Před šedesáti lety byla ale ještě válkou zničenou chudou zemí.

Příběh Korejské republiky je hodně poučný. Výsledek transformace země je založen na asijských kulturních tradicích, skromnosti a ochotě tvrdě pracovat pro budoucí generace. V poválečné korejské společnosti patřilo k nejvyšším hodnotám vzdělání a konfuciánská filosofie vedla k nadřazení společných cílů individuálním. Zdroj poučení mohli Korejci nalézt například v Japonsku, které se historicky transformovalo po povstání šógunů a změnilo tradiční, ale dále nekonkurenceschopný středověký způsob života. Bylo zřejmé, že transformace vyžaduje systematické koncepční kroky k přenesení toho nejlepšího z okolního světa do života země.

Cílem transformace pro Koreu bylo přejít od agrární země k silné průmyslové ekonomice, k čemuž nutně potřebovala moderní technologie. Korea odmítla přímé zahraniční investice (FDI) a pro nákup technologií zvolila velké půjčky, které alokovala do strategických průmyslových oblastí. To vedlo k masívnímu přílivu kapitálu, zboží a továren na klíč, jejichž důležitou součástí bylo odborné zaškolení a vzdělávání. Tato cesta byla asi náročnější, ale měla výhodu, že nové technologie nakoupené na klíč byly v domácích korejských rukou. Velmi důležitou součástí nákupu technologií bylo již zmíněné plné vyškolení a zaškolení pracovníků v zahraničí a silná podpora technického vzdělávání. Prvním strukturálním krokem Koreje byl tedy dovoz technologií, který nastartoval rozvoj země, ale po dvou dekádách byl jeho potenciál vyčerpán.

Dalším krokem transformace byl přechod od nákupu technologií a učení se v zahraničí k rozvoji a podpoře vlastního výzkumu a vývoje (fast follower). Korea v roce 1982 vyhlásila národní program výzkumu a vývoje pro rozvoj průmyslových technologií, který doplnila daňovými pobídkami. Následovaly další velké VaV programy zaměřené na vývoj strategických technologií. Mezi roky 1982 a 2000 se tak výdaje na VaV v Koreji zvýšily z 0,5 % GDP na více než 3% GDP. Rozvoj výzkumných aktivit ve firmách vedl k podílu soukromých prostředků ve výdajích na VaV až na úroveň 80%. Korejské firmy mohly výrazně investovat do technologií a inovací díky společným kulturním hodnotám ve společnosti a v důsledku rozvoje lidských zdrojů. Korea by bez kvalitního vzdělávání, silných motivačních faktorů a vysoké pracovní disciplíny nebyla schopna dosáhnout takových úspěchů.  Důležitou součástí rozvoje bylo zapojení se do mezinárodních aktivit VaV vedoucí ke globální konkurenceschopnosti korejských firem.

V současnosti Korea asi dosáhla vyčerpání rozvojového potenciálu daného strategií „sledování“ světových trendů a podpory VaV. Další etapou rozvoje by měla být „Kreativní ekonomika“ využívající tvořivé schopnosti a dovednosti lidských zdrojů ve spojení s pokrokem technologií daným čtvrtou průmyslovou revolucí 4.0. Je otázkou, jak v Koreji dříve prospěšné konfuciánské kulturní hodnoty a filosofie umožní absorbovat výzvy kreativních technologií. Před podobným koncepčním krokem stojí v oblasti VaV a inovací i Česká republika. Technologická agentura České republiky připravuje pro zvýšení efektivity aplikovaného VaV a posílení inovační výkonnosti nový program Národních center kompetence. Cílem je, ve vazbě na národní strategické dokumenty, uskutečnit funkční propojení stávajících úspěšných center a výrazně snížit jejich počet na několik prioritních oblastí. Nutnou podmínkou je reflexe očekávaných potřeb aplikační sféry a stimulace spolupráce výzkumných organizací a průmyslu s výrazným dopadem na inovační výkonnost ČR. Tyto smělé vize vyžadují zkušené profesionály, kteří se postaví do čela nových center a silou své osobnosti, zkušenostmi a dovednostmi dosáhnou integrace a nutné mezinárodní konkurenceschopnosti.

Vladimír Kebo

člen předsednictva TA ČR

(CV Vladimíra Keba)