1) Setkání dvou lidí je dočasné, zatímco spojení člověka s vesmírem je věčné.
2) Herci se mění, ale drama trvá. Vlny se mění, ale oceán je tu stále. Vy se smějete, přestanete, ale začne se smát někdo jiný, protože smích je tu pořád.
3) Každá víra ukazuje na vaši nevědomost, vaši slepotu, ale dává vám falešný dojem - jako kdybyste věděli.
4) Všechno co máme, je jen okamžik.
5) Člověk by se měl smát celý svůj život. Jestli se dokážete smát v jakékoli situaci, naučíte se jim čelit - a to vám pomůže dospět. Neříkám vám, že nemáte plakat. Ve skutečnosti však když se neumíte smát, neumíte ani plakat. Smích a pláč jdou ruku v ruce, jsou součástí jednoho jevu - autentického bytí v pravdě.
6) Lidstvo nepotřebuje veřejné služebníky, misionáře a jim podobné. Lidstvo potřebuje víc rozumu.
7) Láska je vždy následována stínem strachu.
8) Válka je něco, co vytváří dav, národ, politikové, ideologové církve. Mír musí vytvořit každý jednotlivec.
9) Láska není vztah.
10) Hřích je, když se neradujeme ze života.
11) Pravda je věčná a najít ji znamená, že i vy se stanete součástí věčnosti.
12) Smutek má svoji hloubku; štěstí je mělké.
13) Svět dítěte je plný nevinnosti a čistoty, ale postupně vykročíme na cestu, dlážděnou lží a proradností, a když dozrajeme, jsme staří - nejen tělesně, ale i duševně.
14) Láska je naléhavé nutkání být zajedno s celkem, hluboké nutkání rozpustit sebe i tebe a dosáhnout jednoty. Láska je taková proto, že jsme odtrženi od svého vlastního zdroje; a z tohoto oddělení vzniká touha vrátit se zpátky k celku, být s ním zajedno. Když vytrhnete ze země strom i s kořeny, bude toužit po tom, aby mohl zase zakořenit, protože to byl jeho skutečný život. Teď ale umírá. Oddělen od země nemůže strom existovat. Strom musí existovat v zemi, se zemí, skrze zemi. A taková je i láska.
Čtěte na podobné téma:
