Zemské samosprávy

Ze současných samosprávných 13 krajů s 675 krajskými zastupiteli lze vytvořit 2 zemské samosprávy s 200 zemskými zastupiteli - 120 v zemi České s cca 6,4 miliony občanů (včetně Prahy či cca 5,1 milionů bez Prahy) a s 80ti zemskými zastupiteli v zemi Moravsko-Slezské s cca 4,1 miliony občanů. Hranice vyšších územně správných celků, které by spravovali český zemský hejtman a moravsko-slezský zemský hejtman mohou korespondovat, jak s historickými zemskými, tak současnými krajskými hranicemi, vzniklé jejich prostým sloučením. Velikost těchto celků by také odpovídala velikosti zemím v Německé spolkové republice. 

Při předpokladu současných ročních nákladů na krajské úřady a samosprávy cca 4 miliardy kč, tak lze předpokládat roční náklady v rozmezí 2/13 až 200/675, tzn. cca 0,6 až 1,2 miliard Kč. Během jednoho 4 letého volebního období, tak lze uspořených cca 11-13 miliard Kč investovat v jiných oblastech než do byrokratické infrastruktury.

Lze předpokládat, že by se občané také s těmito územními celky více identifikovali, než nyní mnohde s uměle vytvořenými kraji, znali i všechny zemské hejtmany v ČR a i řádově více zemských zastupitelů včetně jejich dohledu, než jak je tomu nyní.

 

Jednokomorový parlament ČR - Senát

Senát jako především ústavní pojistka za cca 0,6 miliard Kč ročně je skutečně pro české občany luxusem a Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Maďarsko, Portugalsko, Slovensko, Srbsko, Řecko nebo Ukrajina si také vystačí jen s jednou komorou parlamentu. Proč by ale rušenou komorou musel být senát a ne sněmovna, jejíž některé funkce může i teď zastávat?

Sněmovna, která stojí cca 1 miliardu ročně by tak mohla být rozpuštěna a zrušena. Její funkci by převzal senát, vládu schvalovalo 81 senátorů, volených v současných okrscích a to možným způsobem jako nyní při obměně 1/3 co 6 let či obměně 100% co 4 roky. Vládní kabinet by od něj získával důvěru na 4 roky a toto řešení by tak mohlo způsobit:
- větší stabilitu vlády;
- kvalitnější osobnosti v 81 členném sboru než 200 členném a stejně tak jejich lepší dohled občany;
- volbou v okrscích možnost prosadit se osobnostem i bez potřebnosti celorepublikové stranické politiky;
- úspory cca 1 miliardu Kč ročně.

 

Závěrem

Dané řešení redukce 13 krajských na 2 zemské samosprávy a dvou-komorového parlamentu na senátní jedno-komorový parlament by tak přinesl nejen výhody větší vládní stability, koncentrace kvalitních zastupitelů a lepšího dohledu občany, ale také finanční úspory cca 4 miliard ročně.

 

Čtěte na podobné téma:

Politická zodpovědnost za zadlužení ČR za posledních 15 let

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist