Jaký bude mít EU přístup k vyjednávání o brexitu?

Closing the ranks: The EU´s approach to the brexit negotiations

Jeroen Dobber and Jorge de Jesus; European Liberal Forum

 

Rozhodnutí Velké Británie opustit EU překvapilo nejen obyvatele celé Evropy, ale také jednotlivé vlády členských zemí a unijní instituce. Kvůli odlišným pohledům na to, co brexit znamená, nedostatku politického vedení či ústavnímu sporu ohledně role britského parlamentu je zřejmé, že pozice Británie je dosti nejasná. Avšak nejasné jsou také přesná vymezení institucionálních kompetencí ohledně brexitu v rámci EU. Jaké jsou tedy pravomoci jednotlivých institucí?

Pro vyjednávání o brexitu je formální role Evropské rady vymezená jen na začátek vyjednávacího procesu. Evropská rada bude jako první informována o spuštění článku 50. Následně představí jednotlivé pokyny pro Komisi pro vyjednávání dohody o vystoupení. Nicméně to bude Rada Evropské unie, která rozhodne o tom, kdy otevřít vyjednávání a jak koordinovat zbývajících 27 členských států v  různých ohledech jednání. Dá se předpokládat, že největší důraz se bude klást na práci Rady pro zahraniční věci a Rady pro hospodářské a finanční věci.

Klíčovou institucí pro jednání o brexitu je však Evropská komise. Hlavním vyjednavačem bude Michel Barnier, jemuž bude pomáhat tým komisních expertů, kteří se pohybují v relevantních tématech vyjednávání. Důležitou roli bude s největší pravděpodobností sehrávat také předseda Komise Juncker, a to nejen proto, že si očividně přeje dosáhnout tvrdého vyjednávání, aby se brexitem neinspirovaly další státy, ale také protože na výsledku dohody bude záviset jeho politická budoucnost. V neposlední řadě je třeba zmínit roli Evropského parlamentu, jehož funkce je v otázce právních podmínek vyjednávání spíše nejasná. Způsob zapojení Parlamentu do vyjednávání zůstane nejistý do té doby, než Evropská rada představí jednotlivé pokyny jednání. Přesná role Parlamentu tedy nebude určena právním rámcem, nýbrž politickou diskuzí.

Je velmi důležité, aby všechny zúčastněné strany při procesu ujednávání podmínek brexitu respektovaly hodnoty, které ctíme v liberálních demokraciích. Je třeba zabezpečit a ochránit nejen hlavní čtyři svobody, které reprezentují základní pilíře EU, ale také práva jednotlivců a svobodu všech Evropanů. Z liberálního hlediska by měl být zájem Evropanů na předním místě. Proto je zásadní, aby ve vyjednávacím procesu byla Evropskému parlamentu, jenž se považuje za instituci hájící zájmy občanů EU, přidělena silná role.

 


Jak zabránit vykolejení vlaku EU-Turecko?

Trouble on the Tracks: Averting the Turkey-EU ‘Train Wreck’

Asli Aydintasbas; European Council on Foreign Relations

 

Vztahy mezi Evropskou unií a Tureckem jsou v kritické fázi. Evropský parlament se v nezávazném hlasování vyslovil pro pozastavení vyjednávacího procesu o přístupu Turecka do EU. Vzájemné vztahy nebyly nikdy jednoduché a v průběhu pěti desetiletí prošly fázemi pokroků i nezdarů. Nyní je ale na stole otázka, jestli je pokračování sbližování obou stran vůbec žádoucí.

Za těch více než padesát let se Turecko stalo součástí celní unie a od roku 2006 vede oficiální rozhovory o přistoupení k Unii. Země je s EU značně ekonomicky provázána. Asi polovina tureckého exportu míří do unijních států, opačným směrem zase putují investice dosahující bezmála 75 % celkového objemu zahraničních investic v Turecku. Vzájemné vztahy dosáhly vrcholu na počátku letošního roku, kdy se EU snažila zabránit přílivu uprchlíků proudících ze Sýrie právě přes Turecko. Turci se v dohodě zavázali k zajištění své západní hranice a převzetí uprchlíků z Řecka výměnou za šest miliard eur a urychlení vyjednávacího procesu o přistoupení k EU.

Nicméně po nepovedeném vojenském puči v červenci 2016 se vztahy významně ochladily. Turečtí představitelé si stěžovali, že unijní politici včas neodsoudili pokus o převrat a nevyslovili jasnou podporu demokraticky zvoleným zástupcům. Vývoj, který následoval v dalších měsících, potvrdil negativní trend zhoršení demokratických standardů v Turecku, o kterém referovaly i poslední hodnotící zprávy Evropské komise. Více než 40 000 lidí včetně předních kurdských politiků bylo zadrženo, mnohé mediální domy byly uzavřeny a rozběhla se debata o znovuzavedení trestu smrti.

I za této situace ale není v zájmu EU ukončit vztahy s Tureckem. Unie by měla naopak přistupovat k Turecku jiným způsobem. Především by spolu obě strany měly komunikovat na té nejvyšší úrovni a vyvarovat se eskalující rétorice. EU by měla Turecku nabídnout alternativu k plnému členství: vylepšenou smlouvu o celní unii, která by lépe vyhovovala potřebám tureckého průmyslu, ale zároveň kladla důraz na naplňování určitých demokratických principů.

Až se hlavy států a vlád sejdou na prosincovém summitu Evropské rady, měli by brát v potaz strategický potenciál Turecka v dlouhodobém měřítku a vyslovit se pro pokračování spolupráce. V současném dynamickém světě není v zájmu Unie, aby se Turecko přiklonilo k Rusku nebo upadlo do období nestability.

 


Odtrhává se postupně střední Evropa od západního světa?

Broken Embraces: Is Central Europe Falling Out of Love with the West?

Jeffrey Gedmin a Simona Kordosova Lightfoot; Atlantic Council

 

Po konci studené války se zdálo, že se Evropa nachází na rozbřesku zlaté éry. Po rozšíření NATO o středoevropské země dokonce někteří hovořili o možnosti přistoupení Ruské federace do Severoatlantické aliance a hlasitě zaznívaly hlasy předpovídající konec dějin. O patnáct let později se maďarská vláda Viktora Orbána staví do pozice mezi Moskvou a Washingtonem ohledně ruské anexe Krymu, v Polsku je ohrožen právní stát a svobodná média, Miloš Zeman volá po referendu o vystoupení z NATO a EU a na Slovensku získala xenofobní Lidová strana Naše Slovensko čtrnáct křesel v parlamentu. Jak se vrátily dějiny do tohoto regionu? Ochabuje pouto západu se střední Evropou?

Pro pochopení vývoje v zemích Visegrádské čtyřky je nutné brát v potaz kombinaci faktorů, z nichž následující by nikdy ve výčtu neměly chybět. Zaprvé, zdrcující dědictví komunistických režimů, které poškodily ekonomiku, životní prostředí a především občanskou společnost v regionu. Zadruhé, dramatická změna americké politické strategie po 11. 9. 2001 a výrazné pošramocení důvěryhodnosti USA, do té doby bezchybného a spolehlivého strategického partnera. Zatřetí, ruská touha po historické odplatě: anexe Krymu, ohrožování pobaltských států, špionáž, korupce, propaganda a využití energetiky jako strategické zbraně. Začtvrté, EU v problémech: brexit, stárnoucí populace, pomalu rostoucí ekonomiky a vysoká nezaměstnanost mladých lidí v řadě evropských zemí. Ačkoliv záchrana Evropy a udržení silného pouta se západem záleží především na Evropanech samotných, stále na politické mapě existuje mocnost, jejímž zájmem je jednotná a prosperující Evropa tvořící pevnou součást západního světa. Spojené státy by se tedy měly snažit přispět k řešení evropských problémů.

Je klíčové, aby americký prezident a jeho evropští partneři pečlivě pracovali na oslabování stále výraznější polarizace v Evropě. USA by se měly soustředit na posilování vztahu skrze obchod a inovace. Měly by se také stát morálním vzorem, přijmout k sobě více uprchlíků a ulehčit tak Evropě břímě migrační krize. Aby se Spojené státy opět staly důvěryhodným partnerem, na kterého se střední Evropa může spolehnout, potřebují představit ucelenou strategii k zadržování Putinova Ruska. Žádná další ruská agrese, zvrat v zamrzlých, Kremlem podporovaných konfliktech a snaha o svobodnější Rusko. To vše je běh na dlouhou trať, který bude znepříjemňován nejen lidmi poblouzněnými ruskou manipulací.

 


Nový rámec partnerství EU s Afrikou

Upgrading the EU’s migration partnership

Stefan Lehne; Carnegie Europe

 

Ústředním bodem v úsilí Evropské unie v řešení migrační výzvy je nová iniciativa tzv. rámce partnerství se třetími zeměmi (Partnership Framework), jež má za cíl posílit spolupráci s jednotlivými třetími zeměmi zejména v Africe. Po letech neúspěšných pokusů o vyřešení potíží s migrací byl nový impuls nutný, nicméně politické tlaky vyplývající ze silných antiimigračních nálad v mnoha zemích EU vedly k příliš úzkému zaměření této dohody.

Unijní požadavky jsou v této iniciativě předloženy velice jasně. Snížit počet úmrtí ve Středozemním moři, zvýšit počet navrácených osob a umožnit uprchlíkům zůstat co nejblíže domova, aniž by museli riskovat cestu přes moře. EU do konce tohoto roku očekává významné snížení počtu příchozích, což si však žádá okamžitou spolupráci s africkými partnery. Za to mají od Unie do roku 2020 slíbeno 8 miliard eur. Tato částka však bude moci být čerpána především díky přesměrování stávajících rozvojových fondů.

Aby byl rámec partnerství se třetími zeměmi úspěšný a bylo tak dosaženo výše zmíněných cílů, musí EU navýšit finanční rozměr tohoto konceptu. Stejně tak by měly být vymezeny způsoby legální migrace, jako je dočasná práce, vzdělávací víza, stipendia či uvolněný vízový režim. Měla by také klást větší důraz na ochranu osob a nabídnout humanitární víza a programy pro přesídlení uprchlíků. Dále je potřeba zlepšit program dobrovolného návratu, který by při správném provedení ušetřil mnoho traumat z náročného vracení se a byl by úspěchem pro všechny zúčastněné strany.

Koncept partnerství rozhodně má význam. Uznává, že migrace je výzva, kterou lze zvládnout jen s přispěním afrických zemí. Nicméně v době politické krize je EU zaměřená téměř výhradně na udržení lidí mimo Evropu nebo jejich odeslání zpět. Finanční nabídky jsou jen stěží velkorysé a nebudou stačit. Kromě toho dohoda nebere v úvahu zájmy a potřeby osob, kteří jsou předmětem této dohody. Účinná opatření pro navrácení a přerozdělení uprchlíků jsou nezbytnou součástí dohody, avšak jsou jen jedním prvkem celkové strategie pro udržitelnou a řízenou migraci. Vyvážený koncept partnerství by neměl být prospěšný jen pro země původu, tranzitu či přijímajících států, ale měl by také věnovat náležitou pozornost k právům a humanitárním potřebám dotčených osob.

   


 

Analytický tým vybírá každé pondělí nejzajímavější studie institucí zabývajících se evropskou tematikou vydané v uplynulém týdnu. Seznam 85 aktuálně monitorovaných think-tanků naleznete na našem webu. Mediálním partnerem publikovaných anotací je portál EurActiv.cz.

 


 

 

 

Analytický tým think-tanku Evropské hodnoty se dlouhodobě věnuje analýzám (nejen) české pozice v Evropské unii.

Pokud chcete naše exkluzivní rozhovory, názorové články a pozvánky na naše akce dostávat mailem, objednejte si zdarma naše pravidelné Názory v souvislostech.

  


 

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist