„To byl nákup!“

Diskuse neberou konce. Pocházím z města, kde se dá kamuflážní oděv takřka považovat za kroj. Co říkají novému pořízení místní zaměstnanci armády? 

Prostřednictvím norských médií třeba to, že za cenu 52 letounů F-35 si mohlo Norsko spíše pořídit daleko více F-16. Také chcete-li kupovat auto si raději zvolíte nějaké řádně vyzkoušené než ještě neprověřený vůz. Kdyby již nebývalo bylo o koupi rozhodnuto, vrátili bychom se k jednacímu stolu až tehdy, když bude ustanovena závěrečná cena. Kupovali bychom plnou verzi a ne zboží 2. jakosti jen proto, že si přejí mít USA technologie samy pro sebe a nepochopitelné náklady na rozvoj budou částečně spláceny dalšími zákazníky. To si spolu promluvíme, dříve ne.

Eurofighter, Dassault Rafale a Gripen jsou 30 let staré koncepty a patří tedy minulosti, což si údajně lze vyčíst i z neutěšených vývozních statistik těchto strojů. Ten druhý by prý byl daleko vhodnější pro norské poměry s létáním nad mořem, velikým doletem a s optronickými pasivními sensory (bez potřeby užívat při bojích radar).

Koncern SAAB nabídl Norsku letouny Gripen vč. servisního balíčku platného po celou dobu životnosti, a to za velmi výhodnou cenu, ovšem marně, neboť představitelé země již před tím podepsali dohodu o pořízení letounů F-35. Pozdvižení u SAABu vyvolalo záhadné tvrzení norské vlády o tom, že F-35 je nadřazen Gripenu jak výkonem, tak cenou a to dříve, než byl F-35 hotově rozvinut ani operativní.

Jakým funkcím bude letoun sloužit při příp. konfliktních situacích v Norsku, nebo budou tyto letouny vyhrazeny i v přeneseným slova smyslu vzdušným misím NATO, kde vzlétání a přistávání budou probíhat z tzv. bezpečných míst? Dokonce s 52 „nejvyspělepšími válečnými letadly“ ve vzduchu nemohou toto moc vyřídit bez významných pozemských sil, přičemž spojenci sotva stihnou dorazit na pomoc dříve, než agrese skončí.

Dva z norských pilotů, jež již nějakou dobu testují F-35 v USA se prostřednictvím deníku Aftenposten vyjádřili, že F-35 je úžasným multifunkčním letounem jakoby stvořeným pro budoucí potřeby Norska. F16 se kvůli velkému vzdušnému odporu špatně hodí jako plně naložený stíhací bombardér v souboji. Rozdíl mezi plně naloženým F-16 a F-35 je u F-16 jako řídit velké auto s malým motorem nahoru na strmý svah. S F-35 je rozdíl mezi prázdným a plně naloženým strojem za všech situací menší.

Účelem F-35 není vést operace při blízkých soubojích (kde by je podle testů překonávaly letouny F-16), nýbrž lepší přežití ve vlastním i nepřátelském vzdušním prostoru než s jakýmkoliv jiným stíhacím bombardérem na dnešním trhu. Souboje zblízka budou v budoucnu čím dále méně relevantní, jelikož bude téměř výhradně technologiskou otázkou toho, kdo má nejlepší radar a nejlepší “stand-off“ zbrojní systémy.

I Dánové si pořídili letouny 5-35. Někteří mu vyčítají, že jakožto stíhacímu bombardéru není kvůli omezenému místu na ukládání pum a malým křídlům zvlášť efektivní. A podle magazínu Ingeniøren  je nesmysl pořizovat si letouny nyní: Mělo by se čekat na generaci bezpilotních letounů.

„Superletoun“ F35 zaostává v schopnostech a vlastnostech při soubojích za starými ruskými letouny Su-27, Mig-21 a MiG-29, jímž může být F-35 poražen díky nižší zátěžové schopnosti křídel, akcelerace, koňských sil v poměru k váze, navíc vykazuje letoun F-35 o dost nižší max. rychlost:Zpráva amerického think tanku National Security Network, stejně jako tvrzení Pierra Spreye, odborníka na stíhačky stíhačky, zpochybňuje vhodnost a správnost F-35 jakožto základního kamene vzdušných sil mnoha zemí.

Vyčítají mu velký poloměr při otáčení a pomalý vzestup ve srovnání s konkurencí, dále nedostatek schopnosti manévrovat, schopností pro boje vzduch-vzduch, krátkému doletu a především fakt, že F-35 je závislé na podle některých přehnaně vychvalované technologii stealth, jež se do značné míry již stala bezpředmětná díky pasivním sensorům a novým radarovým systémům a která pravděpodobně bude zastaralá dříve než samotný letoun. Protistealthové technologie se rozvíjejí rychle, ovšem účinky stealthu mohou být několikanásobeny elektronickým vedením bojů. Navíc bude podle některých kritiků radar v F-35 sám o sobě průkopnickým zbrojním systémem.

Integrace dat s dalšími letouny a zbrojními systémy se stane nevýhodou, podaří-li se vyspělému nepříteli nabourat do systému. Ovšem F-35 nemá komunikační systém, jenž umožní dělení se o údaje s jinými platformami než vlastními. Hromadí více údajů než o co se dělí. Letoun je vylepšován pro boje, monitorovacím letounem ale prý není. Nicméně se věří, že v systému budoucnu bude F-35 středobodem sítě a bude moci stahovat údaje vojenským lodím, vrtulníkům NH-90 a pozemním silám a poskytovat jim obrázky vysokým rozlišením na pomoc detekce, sledování a osvětlování cílů ve dne i v noci daleko lépe než je tomu dnes.