Stín starých časů dosáhl na registr smluv

Zatloukat. Zatloukat. Zatloukat – tak zní legendární doporučení psychiatra Plzáka, jak diskutovat s druhou polovičkou o nevěře. Podobný postup zvolili pro všechny státní a většinu městských a krajských firem poslanci ČSSD, KSČM a část poslanců ODS a KDU-ČSL. Díky jejich hlasům prošlo tento týden velké vykostění registru smluv, po kterém by z něj měla vypadnout téměř čtvrtina z dosud zveřejňovaných smluv v ročním objemu přes 148 miliard korun.

Do toho nos nestrkejte

Rok a půl trvající bitva o výjimky, která začala krátce po přijetí zákona, skončila nejtěsnějším možným rozdílem jednoho hlasu (paradoxně jej při opakovaném hlasování dodal předseda poslaneckého klubu nejsilnější vládní strany Roman Sklenák). Pro nejrozsáhlejší výjimku, kterou předložil poslanec Urban za ČSSD, se složila prapodivná koalice všech poslanců ČSSD, KSČM a části poslanců ODS a KDU-ČSL. Jak dokázaly Lidové noviny  a nesmazaná data v dokumentu, jeho návrh vznikl na ministerstvu průmyslu a obchodu vedeném tehdy ministrem Mládkem. Spojení Mládek-Urban i ČSSD-ODS či ČSSD a KSČM nechává silně zavanout odérem starších časů opoziční smlouvy nebo dobou ještě o několik desítek let starší. V obou případech se o tom, co a jak budou dělat státní podniky, rozhodovalo ve slonovinových věžích nejvyšších pater politiky a běžným lidem do jejich fungování a obchodování nemělo být pokud možno vůbec nic.

Právě tato temná místa a neprůhledné klientelistické vazby jsou naopak tím, co rozvoji těchto firem, a tím pádem i celého státu spíše brání. Upozorňuje na to opakovaně zpráva BIS i nedávná analýza, kterou si nechalo o svých firmách zpracovat hlavní město Praha. 

Já nic, já Budvar

Premiér Sobotka i jeho poslanci měli ve středu možnost ukázat, že kromě drahého volání a mobilních dat je pro ně nepřípustná i „ochrana velkých firem“ na úkor běžných občanů a informované veřejnosti. Nestalo se tak. A ČSSD s pomocí dalších stran se opět otočila zpět ke „starým časům“, ve kterých se státu nikdo pod prsty moc nedíval. Je to zarážející přístup: v ten samý týden, kdy sociální demokraté avizují vyšší zdaňování bank i lidí s vyššími příjmy, přivírají oči nad snazším rozebíráním veřejných peněz. Stejně tak nepochopitelně zní slova o „nové ODS“, která se přitom při jakékoli příležitosti drží starých pořádků. Jen u KSČM je vše při starém… KDU-ČSL celou lavinu neodpovědně spustila a když se ministra Jurečky novináři nyní na tuto odpovědnost ptají, odpovídá slovy: Já nic, já Budvar. A ani pro hnutí ANO bohužel zákon nebyl tak silnou prioritou jako třeba Elektronická evidence tržeb. Naopak se ukázalo, že jako možný kompromis nabízelo hnutí ČSSD potvrzení celé novely, když i bez jejich hlasů projdou jen výjimky pro státní firmy a část městských. Tento příslib nakonec nebyl dodržený. 

Potvrdilo se i to, že instituce, které se ať už samy (nebo si na to zaplatili lobbující profesionály) pustily do lobbování poslanců za získání výjimky ze zveřejňování smluv, ve většině případů uspěly. Konkrétně šlo o Budvar, Českou televizi, vysoké školy. Takové zjištění pro dosluhující poslance rozhodně není lichotivou zprávou.

Na tahu jsou nyní senátoři. Ti budou novelu zákona projednávat na přelomu března a dubna. Dva dny po hlasování a přestřelce na sociálních sítích o tom, zda lidovci měli či neměli ve vlastním volebním programu zveřejňování smluv včetně státních firem uvedl jejich předseda Pavel Bělobrádek změnu kurzu - prý se pokusí prosadit v Senátu úpravu, která by vyjmula z registru smluv jen některé státní firmy. Dlouhé měsíce mlčení směrem k registru prolomil i premiér Sobotka. Doporučoval prý návrat do druhého čtení, ale kub jeho strany rozhodl jinak. Další příležitost vyjádřit se k tématu  - třeba jaký postup by doporučoval při projednávání novely v Senátu - bude mít premiér už dnes v Otázkách Václava Moravce.

Věřme, že v Senátu bude zájem o transparentnost silnější, než stíny starých časů ve sněmovně.