Proti barbarům jedině pořádná zeď

Jak se bránit vpádu barbarů z východu? Otázka, která zaměstnává evropské civilizace odnepaměti. Ať už to byli Hunové, Germáni nebo jiní vandalové a bohémové, o Turcích a jiných Asiatech ani nemluvě, vždycky nám sem někdo lezl a rušil náš klid na práci.

A proto se třeba Římané rozhodli učinit tomuto konání přítrž nejjednodušším způsobem.  Na hranicích číše vybudovali Limes, mírovou hráz, která všechny hordy, rozjeté z východních a jiných plání bezpečně zastavila a dala jim jasně na srozuměnou, že teda kluci prr, tady končí sranda a začíná řád, právo a pořádek.

Shodou okolností se pár kilometrů Limes dochovalo i ve Slovinsku. A ještě větší shodou okolností stojí některé na hranici mezi Slovinskem a Chorvatskem, na hranici, která jako schengenská určuje dnešní civilizační rozhraní mezi Evropou a koloniemi, pardon, Balkánem. A protože Historia magistra vitae, rozhodli se Slovinci využít toho, co postavili předkové, k původnímu účelu – obraně před hordami z východu.

Ovšemže je starobylé opevnění poněkud sešlé a v současném stavu dobré tak akorát k zápisu na seznam kulturního dědictví. A dostavět či nadstavět jej v původním mohutném pojetí představuje bez pomoci otroků poměrně nákladný proces (byť by se ve Slovinsku nemálo otroků našlo, pracovní nasazení dětí by se asi nesetkalo s pochopením).

Po pečlivém zvážení situace a zjištění, že současní nájezdníci nejezdí na koních a nejsou vybaveni katapulty, se proto moudré hlavy na slovinském ministerstvu vnitra rozhodli řešit situaci moderními prostředky.  Do téměř dva tisíce let starých zdí navrtali díry a zabetonovali sloupy nového evropského opevnění, drátěného plotu zdobeného ostnatým drátem.

zdroj: Novi list

Vylepšené limes s novými taktickými prvky jistě poslouží svému obrannému účelu mnohem lépe, než aby stály ladem nebo kolem nich jen tak bez dozoru courali turisti nalákaní UNESCEM (mimochodem, kdo vlastně platí tuhle neziskovku, co do všeho kafrá?). Využitím tradičních zdrojů a pominutím nějakých pofidérních pojmů, jako je „historická hodnota“ se Slovinsko postavilo do čela současných trendů práce s památkami nastavených odborníky z IS.

A co víc, v pomyslné středoevropské soutěži na téma co nejpompéznější ochrany občanů před barbary Slovinsko nepochybně přebírá vedení. Jen se vtírá nepříjemná otázka – jak moc byla nakonec všechna opevnění platná samotnému Římu?