Tabu západní Evropy - Dánsko jako bývalá koloniální velmoc

Nedávné návštěvě Dánského premiéra na karibských ostrovech Sv. Tomáš a St. Croix předcházela debata v médiích, nakolik se má Dánsko současným obyvatelům těchto ostrovů omlouvat, která jeho samotného poněkud iritovala. Vzájemné omluvy států zpravidla podmiňují nové navázání spolupráce mezi zeměmi. Všichni máme určitě v živé paměti Česko-německou deklaraci. Americké Panenské ostrovy jsou ale dnes, jak už název napovídá, součástí Spojených států amerických, i když mají status nezačleněného území a jejich obyvatelé nemají právo hlasovat v amerických prezidentských volbách. Dánsko s USA spojuje dlouhodobá spolupráce, která se datuje již od doby jejich vzniku, ale i partnerství v rámci Severoatlantické aliance nebo Arktické rady. O žádném navazování spolupráce mezi zeměmi tedy nemůže být ani řeč. Samotní obyvatelé ekonomickou krizí silně poznamenaných Amerických Panenských ostrovů toto výročí neslaví, pouze si ho připomínají. Uvítali by především ekonomické pobídky a zlepšení hospodářské situace.

„Dánsko je malá země“

Tuto oblíbenou vševysvětlující frázi v Dánsku často uslyšíte. Podobně jako Česko nebo Slovensko, napadne vás. Nebylo tomu tak ale vždy. Historický proces, který k současné podobě země vedl, je totiž v porovnání s Českými zeměmi, jež byly dlouho součástí Rakouského císařství, přesně opačný. Původní samostatné Československo ale podobně jako Dánsko prošlo procesem postupného oddělování území: nejprve Zakarpatské Ukrajiny a později Slovenska.

Plný význam zmiňované oblíbené věty „Dánsko je malá země“ pochopíme teprve tehdy, když si uvědomíme, jaká území k Dánskému království dříve patřila. Kromě dnes samostatných Skandinávských států (Norska, Švédska a Islandu) a současných dánských samosprávných území (Grónska a Faerských ostrovů), jde právě o bývalé kolonie: Zlaté pobřeží (dnešní Ghanu), Dánskou Západní Indii (ostrovy Sv. Tomáš, Sv. Jan a St. Croix), ale i Dánskou Indii (Trankebar – který je dnes známý již jen jako název kodaňského baru pro cestovatele).

Trojúhelníkový obchod: 1. Dánsko (zbraně) ˃ 2. Západní pobřeží Afriky (otroci) ˃ 3. Dánská Západní Indie (cukrová třtina)

Díky výnosnému trojúhelníkovému obchodu je dnes euro-americká civilizace tam, kde je. Podívejme se podrobněji na jednotlivé zastávky dánských zaoceánských lodí: Dánsko, které bylo jejich výchozím i cílovým bodem, nejspíš znáte. Druhou zastávku na západním pobřeží Afriky možná také, a to díky filmu Daniela Dencika „Zlaté pobřeží,“ který byl v roce 2015 uveden na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech v rámci hlavní soutěže. O té třetí, o které se letos píše díky zmiňovanému stoletému výročí, jste ale pravděpodobně ještě neslyšeli. I západní společnost má totiž svá tabu a kolonialismus je jedním z nich.

Kolonialismus a antropologie

První francouzští, britští a američtí etnologové, později antropologové, byli aktivisté bránící lidská práva bývalých otroků. Antropologie jako věda vznikla z potřeby a touhy porozumět jiné kultuře. Nejpragmatičtější důvod pro to najdeme právě v bývalých koloniích. Británie, která se stala kolébkou sociální antropologie, se potřebovala dozvědět něco více o obyvatelích Indie – tentokrát té správné. Kulturní antropologové v USA se snažili pochopit původní americké obyvatele – v Čechách tak oblíbené a romantizované indiány. Kulturolog Václav Soukup své pražské vysokoškolské posluchače často šokoval sdělením, že u nás jsou tímto exotickým obyvatelstvem Romové. Čeští antropologové by se ale z logiky věci neměli zajímat jen o slovenské romské osady, ale také o Západní Ukrajinu, jakožto bývalé Československé území. Bývalá Dánská Západní Indie je dnes nejen oblíbenou turistickou destinací, ale také samozřejmým cílem terénního výzkumu dánských antropologů, kteří patří k evropské špičce.