Zvykli si Češi na papalášismus?

Už v únoru jsem na Echu24 psal o tom, že jsme „za poslední tři roky zažili několik velkých kauz, které by dříve vedly přinejmenším k odchodu konkrétního ministra. Neschopnost informovat veřejnost o důležité reformě Policie ČR, Čapí hnízdo nebo naposledy rozpory v daňových přiznáních ministra financí by v minulosti snad stačily i k pádu vlády“. Zdůrazňoval jsem, že „jsou to samotné vládní strany, které přes všechny mediální koulovačky nemají v důsledku vůli docílit odchodu politika, který je s tou či onou kauzou přímo spojený“. Stále přitom platí, na co již více než před rokem upozorňovala Rekonstrukce státu ve svém stanovisku -  politici sice odsuzují jednotlivé případy svých konkurentů, ale sami nejsou příliš ochotni posilovat systémovou preventivní veřejnou kontrolou sebe sama, státu a státních firem.

Situace se ovšem výrazně vyhrotila. Premiér Bohuslav Sobotka se po třech a půl letech společného vládnutí s ANO „rozhoupal“ a rozhodl se ke kroku, který na základě dostupných informací mohl udělat výrazně dříve. Ukončit působení Andreje Babiše na ministerstvu financí. Ostudou Andreje Babiše je už to, že musel jednat samotný premiér a ministr financí neodstoupil sám. V případech tak závažných podezření, jakými jsou podvody s dotacemi a obcházení daňových povinností, je součástí vyspělé politické kultury vzdát se funkcí až do vyšetření těchto kauz. V případě AB je situace ještě závažnější - hrozí, že ze své pozice průběh vyšetřování mohl přímo ovlivňovat, případně stále ovlivňuje. Že se tak dělo nasvědčuje např. osud Martiny Uhrinové, která upozornila na podivný postup úředníků Ministerstva financí v kauze Čapí hnízdo a následně přišla o funkci na ministerstvu. Za svůj statečný postoj získala cenu Nadačního fondu proti korupci. Místo odstoupení Andreje Babiše ovšem vrcholní politici spojení s ANO jen do omrzení opakovali, že AB žádné důvody k odchodu nemá.

V tomto kontextu je důležitý poslední ministrův průšvih. Nahrávky s nejasným původem prokazují jednoznačné ovlivňování obsahu MF Dnes z jeho strany. Že ke schůzkám s novinářem M. Přibilem došlo potvrdil i samotný Andrej Babiš. Od předchozích kauz se tato liší tím, že se nepohybuje v rovině podezření, ale téměř jistoty (byť je zároveň důležité, kdo je autorem nahrávek, s jakou motivací a jak upravené je vypouští ven). Ani na tento skandál ovšem nedokázal Andrej Babiš reagovat svým okamžitým odstoupením, což je skutečně možné asi jen ve straně - firmě, ve které si šéfa nechce nikdo znepřátelit. Jeho vystoupení v Interview 24 se Světlanou Witovskou  přitom jasně ukázalo, že otázkám na obsah nahrávek není schopný nijak čelit. A co hůř - adekvátní reakce jsme se nedočkali ani ze strany samotné MF Dnes, ve které dál zůstává celé vedení včetně na nahrávkách zmiňovaného Františka Nachtigalla. Je to vedení redakce, které nese odpovědnost za obsah novin a za tak zásadní selhání svých zaměstnanců.

Za Andreje Babiše se ovšem postavil Miloš Zeman a ukázal, že je v rámci výhodného spojenectví pro blížící se volby ochotný porušit nejen ústavní zvyklosti, ale že nebude respektovat ani samotnou Ústavu. Pokud v dohledné době Andreje Babiše neodvolá, měl by narazit na adekvátní odpor Poslanecké sněmovny i Senátu.

Jasný postoj veřejnosti je v těchto dnech ohromně důležitý. Můžete např. napsat svůj postoj samotnému ministrovi, vyjádřit nesouhlas na některé z veřejných akcí (např. vůli přijít 10. května na Václavské náměstí zatím na Facebooku vyjádřily tisíce lidí), případně si na tuto situaci vzpomenout v nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny i volbách prezidentských. Nebo jste si už zvykli na papalášismus?

Foto: Billboard Andreje Babiše s ručně napsaným textem "Babiš krade" pro krajské volby v Česku v roce 2016 v Třebíči, okr. Třebíč, autor: Jiří Sedláček, licence: CC-BY-SA-4.0, zdroj: Wikimedia Commons