Ženy v čele

V současnosti je zastoupení žen v norské politice téměř dvojnásobné než u nás (v Poslanecké sněmovně je 20 % žen oproti 39,6% zastoupení žen v dolní komoře Norska). V čele norské vlády stojí Erna Solberg a je v historii země druhou premiérkou. Již v roce 1981 mělo Norsko svou historicky první premiérku (Gro Harlem Brundtland), která o pět let později předsedala vládě s 44% podílem ministryň, což byl v polovině 80. let minulého století naprostý světový unikát. Naopak Česká republika stále na svou první premiérku čeká a je velmi nepravděpodobné, že se situace změní po letošních podzimních volbách.

Gro Harlem Brundtland, první norská premiérka

Česká republika na první pohled za Norskem pokulhává, přitom v udělení volebního práva se země od sebe tak výrazně neliší. V Norsku získaly ženy volební právo v roce 1913, což je pouze o několik let dříve, než bylo uděleno volební právo ženám v Československu. Jak je tedy možné, že zapojení žen do české politiky je poloviční v porovnání s Norskem? Hlavní zásluhu na vyváženém zastoupení žen a mužů v norské politice má především uplatňování kvót, které dobrovolně ze své iniciativy přijala většina politických stran. Naopak v České republice většina politických stran kvóty nepoužívá a dva návrhy na zavedení legislativních kvót v minulosti se setkaly se silným odporem.

Motor Rolls-Royce, nebo motor Volkswagen Brouka?

Ani však dlouhodobě vysoké zastoupení žen v Norsku nemusí znamenat, že se situace nemůže otočit opačným směrem. Do zářijových parlamentních voleb pouze 3 ze 17 norských politických stran nasadily do čela svých kandidátních listin ženy. Jak trefně někdo během naší studijní cesty poznamenal, v oblasti genderové rovnosti vypadá Norsko jako Rolls-Royce, ale realita spíše odpovídá motoru Volkswagen Brouka. Na závěr už snad jen jedna řečnická otázka: jakému motoru by asi odpovídala politická participace žen v České republice?

Související