Virtuální realita jako fatální hrozba i obrovská příležitost pro české školství

Už smartphone s připojením k internetu, který teď většina žáků a žákyň má, zásadním způsobem proměnil to, jak se dozvídají a učí nové věci. Ve školách však panuje vůči smartphonům spíše skepse a rozhodně se nestaly integrálními součástmi formálního vzdělávacího procesu.

Virtuální realita propast mezi technologickou realitou mladých lidí a zastaralými přístupy ve školách pouze dále prohloubí. Ve světě virtuální reality se totiž budete moci naučit létat s Airbusem 380, zúčastnit se osobně Jaltské konference či si zaletět na výlet do Dháky. Matematiku se budete moci učit ve světě plném křivek a čísel, kde se plní zajímavé úkoly, které Vás posouvají dál. Na výuku hudební výchovy už existuje svět, kde se pohybem vytváří hudba, která je zároveň viditelná. Ve virtuální realitě není žádný problém učit astrofyziku přímo na projížďce vesmírem.

Komenského dílo Orbis Pictus (Svět v obrazech) tak získává díky technologickému pokroku další rozměr - žáci se mohou ocitnout přímo ve světě toho, co se chtějí naučit, a to dokonce dohromady s ostatními či se svým učitelem jako průvodcem. Jediné omezení spočívá ve schopnosti vývojářů vytvářet další a další zajímavé světy, ve kterých se dá něco naučit. Už teď ale například česká firma vrmusashi.com vyvíjí výukové aplikace pro virtuální realitu, například pro biologii. Google už má teď zpracované kvalitní virtuální světy vhodné pro výuku geografie, výtvarné výchovy či konkrétně pro fungování buňky v biologii.

Podobně jako každá přelomová technologie v sobě skrývá i virtuální realita obrovská rizika. Reálně například hrozí, že řada mladých lidí virtuálně emigruje do zajímavějších světů, kterým budou přednostně věnovat svůj čas a energii (na úkor školy). Ostatně, řada z nich to činí už teď, pouze jim k tomu stačí počítač s internetem a sluchátka. V porovnání s konzervativním školstvím není pro vývojáře virtuální reality obtížné vytvořit atraktivnější alternativy. V komerčních produktech ale hrozí, že budou plné sexu a násilí jako například virtuální město San Andreas z populární hry Grand Theft Auto, ve které velkou část svých životů prožívají miliony hráčů po celém světě už teď. Z výukového hlediska se tam naučíte zejména různé druhy a značky aut, různé druhy a značky zbraní, a pak jak přijít bez práce k penězům (zpravidla ilegálně).

České školství má ale jedinečnou možnost se na příchod virtuální reality připravit a začít podporovat vznik kvalitních vzdělávacích aplikací nejrůznějšího druhu, které budou svoji kvalitou konkurovat těm komerčním. Zážitek z virtuální reality je velice silný, žáci si proto důležité souvislosti spíše zapamatují. Kvalitní výukové virtuální světy budou dobře využitelné i v procesu celoživotního vzdělávání, například pro seniory je ovládání virtuální reality mnohem přístupnější než obtížný interface klávesnice a myši.

Důležitým úkolem učitelů-průvodců bude vysvětlovat žákům zásadní rozdíl mezi virtuálními výukovými světy a reálným sdíleným světem, ve kterém mají jejich osobní volby konkrétní důsledky pro jejich bližní z masa a kostí. A proč by tedy neměli ve virtuálních světech trávit víc času než je nutné.

Existuje o významu a budoucím využití virtuální reality studie ministerstva školství? Chápou učitelé a rodiče hrozby a příležitosti, které virtuální realita přináší? Podle nás jsou právě tohle témata, o kterých se má vážně diskutovat, neboť se týkají konkrétní budoucnosti našich dětí. Díky rychlému technologickému pokroku je tato budoucnost spíše blízká než vzdálená.

Autor je předseda strany "5 % pro vzdělávání".

www.petprocent.cz