Stavem právního státu v Polsku se Evropská komise zabývá od roku 2016, první ultimátum pak vypršelo letos v únoru. Je však očividné, že pouhý dialog s Evropskou komisí nevede ke kýženým výsledkům – právě naopak, umožňuje Jarosławu Kaczyńskému a jeho spolustraníkům využívat protievropské rétoriky a ukazovat na konkrétní „útlaky“. Podobně jako v případě Maďarska, kde se poprvé o ohrožení zásad právního státu hovořilo již v roce 2013 v souvislosti s ústavními změnami a taktéž soudní reformou, by se proto nabízelo konečně postoupit o úroveň výš a použít silnější nástroje, než pouhé dozorčí žaloby a dialogy.

Evropská unie má v současnosti k dispozici dvě možnosti. Článek 7 SEU, označovaný jako „atomová“ varianta, však neznamená jen jednomyslné rozhodnutí o pozastavení hlasovacího práva v Radě, jak se často píše. Po zkušenosti s vývojem v Rakousku na počátku tisíciletí byl v Nicejské smlouvě přidán předstupeň v podobě odstavce 1, který upozorňuje, že „ existuje zřejmé nebezpečí, že některý členský stát závažně poruší hodnoty uvedené v článku 2”. Jedná se opět pouze o další dialog, oproti dosavadním krokům však tento vyžaduje čtyřpětinovou podporu v Radě – silný signál ze strany ostatních členských států, že byly překročeny hranice jejich trpělivosti. Právě rázná reakce ze strany ostatních států EU je zásadním chybějícím prvkem v architektuře řešení situace. V době, kdy se EU vzpamatovává z rány, kterou jí zasadilo britské rozhodnutí o odchodu, převládá snaha blok spíše konsolidovat a vůle trestat stávající členy je mizivá. Orbánovi i Kaczyńskému tak Brexit paradoxně hraje do karet.

Druhou možnost nedávno opět zmínila česká eurokomisařka Věra Jourová – institut ex ante kondicionality v kohezní politice. Ten umožňuje podmiňovat finanční podporu z fondů Evropské unie plněním podmínek, které s regionálním rozvojem přímo nesouvisí - dodržování oddělení tří složek moci by se nabízelo a Polsko, jakožto největšího příjemce, by odstavení od fondů jasně zasáhlo. Problém je, že ani tento krok nikdy nebyl použit (v nastavení kohezní politiky se objevil teprve v posledním rozpočtovém období) a strach z následků je větší, než vůle jednat.

V posledních letech se také opakovaně objevovaly návrhy na zavedení nového mechanismu, který by umožnil kontrolovat stav vlády práva v členských zemích plošně a pravidelně. Faktem ovšem zůstává, že i kdyby se podařilo podobný proces nastavit, pro Polsko a Maďarsko už by bylo nejspíš pozdě. Realita tak pokračuje ve vyšlapaných kolejích. V návaznosti na úterní jednání ministrů a středeční rokování komisařů Frans Timmermans uvedl, že Komise příští týden zváží další dozorčí žalobu a jakkoli je stále otevřena dialogu, čas na aktivaci článku 7 se blíží. Ani nezastíraná snaha podřídit soudní moc vládnoucí straně tak zatím silnější reakci nevyvolala.

Že hrozba dozorčí žaloby Polsko nijak nestraší a jeho partnery situace alespoň navenek neznepokojuje, dokazuje i včerejší schůzka premiérů V4 v Budapešti. Ve stejnou dobu, kdy Timmermans novinářům sděloval, že Evropská unie je nejblíže v historii k pozastavení hlasovacích práv jednoho z členů, vydalo předsednictví V4 tiskovou zprávu, která pojednávala o vztazích V4 s Izraelem, věnovala se dvojí kvalitě potravin a reagovala na nejnovější vývoj migrační krize ve Středozemí. O situaci v Polsku nepadlo, alespoň oficiálně, ani slovo.

Je to přitom právě absence silnější podpory ze strany členských států, co Evropské komisi a Parlamentu svazuje ruce. Spolupráce v rámci Visegrádské skupiny je sice dlouhodobě pro členské státy klíčová, ale v jistém bodě už pouhé přihlížení vývoji a přehlížení možných rizik zachází příliš daleko. 

Ideální čas na vymezení se vůči praktikám tradičních spojenců pravděpodobně nebude nikdy, avšak pro českého premiéra se nyní naskytla ideální příležitost. Bohuslav Sobotka na jaře v průběhu vládní krize ukázal, že když jde do tuhého, dokáže se postavit prezidentovi a bojovat za udržení principů právního státu v Česku. Možná by mohl využít posledních měsíců v pozici premiéra a alespoň se pokusit vyslat podobnou zprávu i některým představitelům jiných států.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist