Senát PČR

  1. se seznámil

Bílou knihou Evropské Komise o buducnosti Evropy nastiňující možné scénáře pro vývoj Evropské unie v příštích letech a s rámcovou pozicí vlády k tomuto dokumentu; 

  1. zastává názor, že pro Českou republiku

  1. je zásadně důležité se jasně přihlásit k tomu, že v současné geopolitické situaci nemá Česká republika lepší alternativu, než je členství v EU (přes její nedokonalosti), a vedle členů NATO nemá spolehlivější spojence v politickém, ekonomickém i bezpečnostním smyslu, než EU a její členské státy;

  2. bude podstatné, aby vláda v závislosti na plnění Maastrichtských kritérií stávajícími členy stanovila jasný plán vstupu do eurozóny, a to kromě jiného také proto, že členství v eurozóně bude i nadále hlavní dělící linií v EU, a navíc schopnost dodržet dobrovolně přijatý závazek v takto důležité věci významně přispívá ke kvalitě spojeneckých vztahů;

  1. je přesvědčen, že pokud jde o Evropskou unii,

  1. strategická rozhodování o budoucím směřování by měla vždy spočívat v konsensu členských států, dosaženém po důkladném projednání v Evropské radě; to je obzvláště důležité v oblasti justice a vnitra;

  2. východiskem všech dalších úvah musí být snaha o zachování jednoty EU-27 a integrity vnitřního trhu;

  3. ve stávající situaci je zvláště důležité, aby všechny členské státy a instituce EU postupovaly v duchu vzájemné spolupráce;

  4. úsilí o zvýšení akceschopnosti EU je zcela na místě, což by ale nemělo probíhat formou častého přehlasovávání v Radě EU, neboť to je jedním z faktorů, který snižuje spokojenost a důvěru občanů dané země v EU;

  5. diferencovaná integrace vedoucí k užší spolupráci jen některých členských států by měla být až krajním krokem při neúspěchu poctivě vedené snahy vyjednat řešení přijatelné pro všechny členské státy; případný takový způsob spolupráce musí zůstat otevřený všem členským státům a musí se vyvarovat negativních dopadů na fungování společných politik EU a na jednotlivé členské státy;

  6. kromě obecných scénářů uvedených v Bílé knize by měly být na expertní bázi připraveny postupy pro řešení dalších možných krizových situací (jako je např. odchod dalšího členského státu z EU nebo z eurozóny);

  1. shledává, že pokud jde o priority Evropské unie,

  1. je třeba se zaměřit na konkrétní realistické cíle, které budou mít širokou podporu členských států a zjevné přínosy pro občany EU, tedy koncentrovat činnost EU do oblastí, v nichž EU v souladu se zásadou subsidiarity přináší skutečnou přidanou hodnotu oproti samostatnému jednání členských států;

  2. měla by EU postupovat společně a jednotně především v oblastech, v nichž je prohlubování spolupráce všech členských států v kontextu stávající výzev v Evropě a ve světě zásadní, přičemž jde zvláště o:

  • bezpečnost, obranu a zahraniční politiku;

  • ekonomický rozvoj;

  • kvalitu života v širším smyslu;

  • procesní a institucionální záležitosti;

  1. v bezpečnostní, obranné a zahraniční politice by se měly zaměřit především na:

  • bezpečnostní, návratovou, readmisní a rozvojovou politiku včetně spolupráce se třetími zeměmi;

  • rozvíjení spolupráce EU a NATO;

  • ochranu vnějších hranic;

  • boj proti terorismu;

  • rozvoj informačních systémů usnadňující spolupráci v schengenském prostoru a v souvisejících politikách;

  • další rozvíjení aktivní politiky sousedství, zejména na podporu evropské perspektivy zemí západního Balkánu a Východního partnerství;

  1. v ekonomické oblasti by se měly zaměřit především na:

  • dobudování vnitřního trhu zejména v oblastech energetiky, služeb a digitální ekonomiky; negativní sociální dopady pravidel vnitřního trhu související s ekonomickými rozdíly mezi členskými státy je přitom třeba řešit především výraznější podporou hospodářské konvergence členských států a sbližováním standardů v těch oblastech, kde to je možné;

  • stabilizaci společné měny;

  • rozvoj obchodní politiky;

  • společný postup proti daňovým rájům a agresivní daňové optimalizaci;

  • infrastrukturní investice;

  1. v oblasti širší kvality života by se měly zaměřit především na:

  • sociální adaptace na změny přinášené technologickým vývojem;

  • vědu, výzkum a inovace;

  • péči o životní prostředí;

  1. v oblasti institucionálního fungování EU by se měly zaměřit především na:

  • posílení demokratické kontroly legislativních a politických procesů EU z národní úrovně za účelem zajištění skutečného dodržování zásady subsidiarity a respektování potřeby rozhodovat o politicky citlivých otázkách na národní úrovni;

  • řešení nadužívání aktů v přenesené působnosti svěřené Evropské komisi;

  • respektování postoje Evropské rady Evropskou komisí a zachovávání nestrannosti a rovného přístupu Evropské komise ke všem členským státům;

  • důsledné a nediskriminační kontrolování a prosazování dodržování přijatých závazků, a to nejen pokud jde o kontrolu, zda členské státy přijaly implementační předpisy, ale i pokud jde o jejich faktické naplňování; kromě jiného i proto, že dlouhodobě tolerované nedodržování závazků v oblasti hospodářské a měnové unie a v oblasti spolupráce a standardů azylových systémů výrazně zhoršilo dopady finanční i migrační krize;

  • zvyšování efektivity stávajících politik EU (zejména společné zemědělské politiky a politiky soudržnosti), zejména pokud jde o výdaje z rozpočtu EU a náklady členských států;

  • zlepšování vzdělanosti občanů o EU a kvalitu transparentní diskuze nad její budoucností a výzvami, kterým v současnosti čelí, a tyto postoje občanů zohledňovat v rozhodování orgánů EU;

  • hledání cest ke zjednodušování procesů v EU a tím také k jejich větší srozumitelnosti pro občany;

  1. konstatuje, že

proces přípravy výstupů Evropské rady, včetně výstupů z veřejných konzultací, která by dle Bílé knihy měla v prosinci 2017 vyvodit první závěry, by se neměl koncentrovat do několika málo dnů před jejím konáním tak, aby nedošlo k neočekávaným návrhům, jež nebudou dostatečně projednány v národních parlamentech členských států;

  1. žádá vládu,

  1. aby Senát informovala o případných změnách rámcové pozice k Bílé knize o budoucnosti Evropy;

  2. s ohledem na možnost, že ČR bude na Evropské radě v prosinci 2017 zastupovat již předseda nově jmenované vlády, aby Senát s dostatečným předstihem informovala, pokud by se v mandátu pro předsedu vlády na toto jednání Evropské rady hodlala jakkoli odchýlit od stávající rámcové pozice;

  1. pověřuje

předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil Evropské komisi.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist