Jak přežít Slovinsko (cestou za sluncem)

K radostem letního cestování k Jadranu patřívá i nechtěný průjezd Slovinskem. Jistě, země je to malá, dá se i objet, což ovšem vzhledem ke konečnému cíli cesty nemusí být vždycky dobré řešení. A nakonec se dá i Slovinsko projet rychle a bez větších potíží. Při tom vám může pomoci pár tipů.

Dálniční známka

Rozhodně se nesnažte projet ani metr slovinské dálnice bez dálniční známky. Jasně, její nákup na těch pár kilometrů a dní bolí (stejně asi bolí každého cizince nákup české dálniční známky na průjezd od rakouských hranic do Brna). Víc bude bolet pokuta 300 EUR za použití dálnice bez zaplacení. Známka, slovinsky vinjeta, pro kategorii 2A - osobní vozy stojí 15 EUR na týden nebo 30 EUR na měsíc. Ale pozor, jestliže cestujete dodávkou nebo větším MPV, budete muset použít dvakrát dražší známku pro kategorii 2B. Do té spadají všechna auta, u nichž výška kapoty nad přední osou přesahuje 130 cm. Seznam nejběžnějších změřených aut je tady.

Palivo

Nejvyšší maloobchodní prodejní cenu pohonných hmot ve Slovinsku určuje stát, a proto je u všech čerpacích stanic stejná, nehledě na prodejce nebo místo. Nemá tedy cenu bloudit a hledat benzínku s nižší cenou, protože ta prostě neexistuje. Ceny pohonných hmot jsou momentálně vyšší než v Česku a leckdy i v Rakousku (aktuálně Eurosuper 95 - 1,234 EUR/l, nafta 1,158 EUR/l).

Jestli jdete s dobou a jezdíte na elektřinu, bude se vám Slovinsko zamlouvat. Veřejná dobíjecí síť, provozovaná většinou firmou PETROL a vybavená podle standardu IEC-61851, je i bez započtení bezplatných stanic v centrech větších měst poměrně hustá, viz mapa. Na třech místech u hlavních tahů v Mariboru, Lublani a na Kozině nad Koprem dobijete značkově i svou Teslu.

Doprava a informace

Slovinsko čerpá svou tradici ze střední Evropy, a tak i tady je zvykem věnovat se údržbě, opravám a všem jiným činnostem, jejichž důsledkem bývají uzavírky, právě v době největšího letního provozu. Tranzitní charakter země dodá na hustotě kamionů, a pak i banální událost způsobí zpomalení nebo zastavení dopravy. Vybavte proto svůj chytrý telefon oficiální aplikací provozovatele slovinských dálnic s názvem DARSPromet+, která vám poskytne zcela aktuální informace o stavu slovinské silniční dopravy v grafické, psané i mluvené podobě. Stahujte bezplatně verzi pro Android nebo IOS. Podobnou službu vám poskytne i webová stránka www.promet.si.

Potřebné informace ve srozumitelných jazycích (kromě slovinštiny i v němčině a angličtině, příp. italštině) získáte i na rozhlasové stanici Radio SI, která pokrývá celé Slovinsko pomocí třiadvaceti různých frekvencí.  Nalezení té pravé nechte na RDS, případně vám poradí i dopravní značky podél dálnice.

Hraniční přechody

Asi nejvíc nervů a času vezme průjezd přes slovinsko-chorvatskou hranici, která sice není hranicí EU, ale je hranicí Schengenského prostoru. Proto i zde platí od letošního 7. dubna nařízení EU, podle něhož jsou policisté povinni zkontrolovat (skenovat) dokumenty každé osoby překračující hranice. Jde o nařízení, které má chránit všechny občany EU před nevítanými návštěvníky. Vzhledem k neúměrně dlouhým čekacím dobám dosáhli Slovinci u EK zmírnění nařízení, nicméně kontroly jsou přece jen důkladnější a fronty delší. Možná se proto vyplatí poohlédnout se po menších přechodech vyhrazených pro místní a občany EU, jimiž zcela určitě jsme.

Jestli cestujete na chorvatskou Istrii, se vám jako alternativa k tranzitním přechodům Dragonja/Kaštel a Sečovlje/Plovanija nabízí Podgorje/Jelovice, který je ovšem mezi půlnocí a šestou ráno zavřený. Podobně jsou na tom i ještě menší Starod nebo Jelšane. Trochu dál je Babno polje/Prezid, u něchož stejně jako u všech jmenovaných musíte počítat s pomalejším přístupem po místních klikatých cestách.

Když si dovolíte trochu větší zajížďku po Slovinsku, můžete využít přechod Petrina/Brod na kupi, který vás na chorvatské straně odmění jen několikakilometrovou vzdáleností od dálnice Záhřeb/Řeka/Split. Podobně na tom budete i po překročení hranic na přechodu Vinica/Pribanjci, jen na slovinské straně se cesta poněkud vleče.

Byť se nabízí menší přechod v Metlice, kam ovšem nevede rychlá a rovná cesta, Slovinci cestou do Chorvatska nejčastěji využívají přechod Obrežje, který je také hlavním přechodem pro kamiony, takže tady bývají v případě dopravních špiček čekací doby bezpochyby jedny z nejdelších. Ideální alternativu nabízí přechod Slovenska vas/Bregana naselje, kam jednak nesmějí náklaďáky a jednak se toto cestou k moři vyhnete dálniční mýtnici (a dalším možným zácpám, zdržením). Zkusit můžete i přechod Rigonce/Harmica, ale v tomto případě musíte počítat s delším cestováním po lokálních cestách na slovinské i chorvatské straně hranice.

Nejvíc Čechů asi využívá hraniční přechod v Gruškovju, který ovšem kromě nich slouží k cestě na dovolenou půlce střední Evropy. Vítanou možnost se mu ve špičce vyhnout nabízí například ne příliš vzdálený Zgornji Leskovec/Cvetlin.  Pokud vám není líto si cestu protáhnout, co se týká kilometrů, je variant, jak si zkrátit čekání na hranicích, ještě více. Vzhledem k absenci dálnice mezi Ptujem a Gruškovjem ani nepoznáte rozdíl v kvalitě cest k přechodům v Rogatci nebo Dobovci, a případně na druhé straně ke vzdálenějšímu Zavrči.

Na konec

Jinak vězte, že Slovinci by taky byli rádi, kdyby dálničniní spojení mezí Ptujem a Chorvatskou dálnicí už bylo hotové, stejně jako bychom byli my rádi, kdyby se dostavěl aspoň ten kousek mezi Pohořelicemi a Mikulovem. Taky by byli raději, kdyby se daly hranice do sousední země projet bez hraničních kontrol, a v tom nám trochu závidí. Šťastnou cestu.