Lidé, kteří opravdu zastávají klasické hodnoty typu vzdělání, rozhled, porozumění, pravda, tolerance, nezávislost, svoboda či láska, a snaží se podle toho i chovat, jsou opět na okraji, v disentu svého druhu, a to i politicky. Parlamentní strany se sice tváří, že hodnoty mají, ale slouží jim spíš jako osvědčená marketingová zkratka svého druhu, které se náhodou dobře kryje s konkrétními zájmy konkrétních lidí na konkrétních postech.

ANO? NE!

Korunu hodnotové krizi nasadil Andrej Babiš, jehož ANO nepokrytě žádné hlubší hodnoty nezastává, jde pouze o růst spotřeby, který se stává sám o sobě tou nejvyšší hodnotou. Klasickým příkladem tohoto přístupu je burcující palcový titulek Lidových novin na první straně: “Lepší péče o slepice zdraží vejce!” To je hodnotový systém Agrofertu a v tom Babiš správně zacílil na ekonomicky deprivovanou vrstvu, kterou zlevněné české kuře za 49,90,- potěší, nají se z toho dobře celá rodina. Ta pak bude volit kohokoliv, kdo jim slíbí další slevy, nebo vzrůsty platů.

Na tom v podstatě není nic nepochopitelného, nicméně nejsou to rozhodně ty hodnoty, na které se vybudoval kolektivní narativ ohledně těch lepších a přínosnějších událostí a osobností  českých dějin, od Václava přes Komenského až k Havlovi. Takové dnes reálně zastává opět spíše méně lidí než více, minorita, menšina svého druhu. To je ale z historického hlediska běžné, “normální”. V klíčových okamžicích českých dějin se však tyto minoritní, avšak hluboce zásadové postoje rozšířily mezi další trochu nespokojené, což mělo závažné politické i sociální důsledky, ať už v roce 1848, 1948 či 1968 či 1989.

I o letošních volbách lze uvažovat jako o volbách zásadních a hodnotových, a ANO vypadlo ze hry poměrně rychle. Už samotný název by neměl nechávat nikoho na pochybách, že o hlubší obsah zde opravdu nejde.  

TOP 09

TOP 09 je horký kandidát na pozitivní Havlovskou tradici, nicméně Miroslav Kalousek je teď už opravdu hodnotovou přítěží. Především protože se důvěrně stýká s problematickými lidmi, co mají hodně peněz, ale i tím, že se chová vůči ostatním arogantně a přezíravě.  

Zelení

Zelení klasické hlubší pozitivní hodnoty z českých dějin v podstatě zastávají, a jsou na tom zatím preferenčně dost bídně. Proč? Protože je ostatním agresivně vnucují, respektive to ostatní tak bohužel vnímají. Proč to Zelení dělají? Podle mne protože jsou o svých tématech vnitřně tak silně přesvědčeni, že o nich musí mluvit s ostatními a přesvědčovat je o “své pravdě”. Často je to důležité, například pokud jde o to, jestli není ozónová díra náhodou jen nějaký “hoax, co vymyslela Čína”. Čest jejich práci.

Co na Zelených 97 procentům lidí vadí? Možná právě ta jejich “jediná správná pravda”, ke které je nutné se přidat. I v dnešní složité době je pravda (ve formě sdílené sociální i materiální reality) jenom jedna, je možné se na ni společně podívat a dobírat se k jejímu přesnějšímu chápání. Pro řadu lidí je například levné kuře velmi reálný zájem, a Zelení by měli i jim nabízet otevřenou diskusi místo odsudků.    

Pravda 

Pravda je jednou z těch klíčových hlubších hodnot, která je v dnešní době úderných mediálních zkratek kriticky ohrožena. Lze ji však cíleně podporovat, například v mezinárodní politice se jde pravdě přiblížit například ohledáním situace na místě. Kde však byli naposledy nějací mezinárodní inspektoři? Proč už dávno nejsou v Severní Koreji? V Eritreji? Toto je klasická “sluníčkářská” myšlenka, která ale politické body nepřinese. Než aby obtížněji hledali společnou pravdu, tak si mnoho lidí raději nechává tu “svoji”, jakkoliv omezenou. Navíc se jim pak líbí, když je v ní někdo utvrzuje a chválí je za ni.

Migrace

Debata o imigraci je bohužel dalším nepěkným důkazem této hodnotové krize:

“Sluníčkář”: To jsou lidi reálně prchající před válkou, a jsou na tom dost špatně.

“Měsíčkář”: Na to nemáme, naši lidi jsou na tom taky špatně, kdo to má všechno platit?

“Sith Okamura”: Přicházejí nás zabíjet, válka už začala.  

Alespoň jednou je potřeba jako argument použít Komenského, a to připomenutím jeho poměrně pohnutých emigrantských historek, včetně častého cestování třeba i na “zaostalé” Slovensko nebo do Londýna. Ještě že tehdy nebyly pasy, a české groše ještě pořád za něco stály. Komenský se dočkal na řadě míst vřelého přijetí, i když ho samozřejmě především katolíci, ale i někteří luteráni neviděli vůbec rádi, kvůli jeho často až radikálním teologickým a pansofistickým vizím.

Hranice mezi protestanty a katolíky byla možná tehdy podobně výrazná jako mezi muslimy a křesťany, a za třicetileté války i krvavější. Pokud se tváříme, že chceme uctít památku Komenského, tak je potřeba mít k migrantům alespoň o trochu vstřícnější postoj než dnes zastává drtivá většina společnosti. Komenský by z nenávistných ochránců hranic radost neměl, podobně jako z dalších dnešních výtečníků. Wikipedie by ho naopak určitě  potěšila, i když by ho asi mrzelo, že hlavní verze není v Latině, ale v angličtině.

ČSSD

ČSSD se sice tváří, že je postavena na hlubších hodnotách sociální spravedlnosti, ale reálně je v ní řada lidí, kteří si tuto vizi interpretují hodně vlažně, například lídr pražské ČSSD Petr Dolínek, odborník na dopravu. Často jde o zachování, tj. konzervaci, existujících vazeb na ministerstvech či v odborech. Čest výjimkám! 

ODS

ODS není dnes už příliš “občanská”, a “demokratická” je spíše formálně než reálným obsahem. Hodnoty ODS jsou primárně materiální a přinesly v minulosti určité výsledky, například v oblasti rychlosti komunikace a zvýšení celkové prosperity. “Reálný kapitalismus”, který je produktem ODS, se ukázal podobně hodnotově vyprázdněný jako “reálný socialismus”. Jeho výhodou je pouze řada ostrovů i ostrůvků pozitivní deviace, nicméně jako celek je opět primární materiální zabezpečení. Sociální služby všeho druhu jsou nadstandard, který si často podle ODS nemůžeme dovolit.

Vyspělost společnosti se ale nepočítá jenom podle celkového oběmu peněz v ekonomice, ale i tím, jak ta společnost vypadá, na první i na druhý pohled. Pak začnou základní hodnoty najednou hrát větší roli, včetně toho, jak se reálně uplatňují. Z tohoto pohledu je určitě dobře, že nakonec máme Letiště Václava Havla a ne Ronalda Reagana, jak to někteří ve své upřímné snaze posílit transatlantickou vazbu navrhovali.

ODS má navíc poměrně ráda zbraně, v tom mají s husity alespoň něco společného. Je ale otázkou, jestli český přínos evropským a světovým dějinám je potřeba budovat především na skvělé válečné tradici husitů a legionářů a letců RAF a bratří Mašínů, jako to některé národy kdysi dělaly. Oslabení vazeb na EU, jak si to ODS přeje, bude znamenat nutnost zvýšit výdaje na obranu, a tedy i vládní zakázky na obranu. .

S reálnými hrozbami dnešního světa se však už nebojuje předraženými tanky, ale tak, že se těmto hrozbám efektivně předchází, a řeší se jejich příčiny. Rozvojová pomoc je v tomto ohledu součástí šířeji pojaté národní bezpečnosti, a klidně by mohla být hrazena částečně i z rozpočtu ministerstva obrany.

 Otevřenost

Tím se dostáváme k jednomu z hlavních hodnotových hledisek letošních voleb: Chceme být sebevědomě otevření a pomáhat řešit reálné problémy, které se nás všech dříve nebo později stejně dotknou, a nebo se chceme uzavřít do našich ulit a hobitích nor a uchránit stávající stav co nejdéle? Příznivců uzavřenosti je bohužel čím dál více, a to nejen u nás. Proto je Macron pro Evropu tak symbolicky důležitý, a je škoda, že jím inspirované hnutí Tak jo! nakonec vůbec nekandiduje.

KDU-ČSL

KDU-ČSL je hodnotově problematická, jednak kvůli napojení na konzervativní českou katolickou církev (a ne na papeže Františka), a pak kvůli některým zastaralým postojům, například k ženám či zvířatům.

STAN

STAN bohužel žádné hlubší hodnoty nemá - kdyby je měl, tak by si je dal do názvu. Lidé ze STANU často důležité hodnoty zastávají, ale nechtějí trávit hodiny času nad jejich cizelováním, jsou to spíše “dobří správci”, ideálně bez hodnot.

KSČM 

KSČM dnes není založena na hlubších hodnotách, spíše na sdíleném pocitu nostalgie a jistot, které minulost některým nabízí. S hlasy těchto lidí si pak zkušení aparátčíci snadno zajistí pohodlnou a veselou existenci. Někomu kroutit krky jako ve dvacátém devátém se už dávno nechystají, ti už to “nemyslí upřímně”, bohudík. Rusům se ale velmi hodí, jako se jim hodili už tenkrát.

 Z hlediska kolektivní paměti je zajímavé, že v roce 2017 by evidentně řada lidí volila raději spojenectví s Ruskem než se Spojenými státy. Připomínání událostí v tomto ohledu hraje klíčovou roli právě z hlediska hodnot. Reálný socialismus vybudovali lidé, kteří v prověrkách souhlasili s bratrskou pomocí, v podstatě proto, aby měli klid a případně materiální výhody.

Reálný kapitalismus

Obdobně totiž reálný kapitalismus vybudovali lidé především pro materiální výhody, které se stávají tou jedinou reálnou hodnotou. Neměli bychom ale kvůli tomu zapomínat třeba na starou dobrou lidskou důstojnost, která je hodna ochrany u nás i v zahraničí. Současné vyhrocené debaty ohledně otroctví a Konfederace v USA jsou založeny na nutnosti chránit lidskou důstojnost - když jako černoch víte, jak se zacházelo s vašimi předky, moc sebevědomí vám to v těžkých chvílích nedodá.

Vzdělávání s lidskou důstojností zásadním způsobem souvisí. Udržovat široké vrstvy obyvatel záměrně bez vzdělání a pak je navíc ekonomicky zneužívat, je přinejmenším vysoce neetické. Vzdělaná společnost se pozná na první pohled - v kvalitě celospolečenské diskuse, která má být věcná a vedená bez negativních osobních emocí vůči diskutujícím. Která parlamentní strana je v tomto ohledu příkladná? Žádná.

Nerozhodnutí 

Fungování demokratické společnosti je postavené na tom, že lidé jsou schopni měnit svoje politické postoje a tak vytvářet politickou dynamiku. Proces, kterým se toto měnění postojů děje, je důležitý. Zpravidla se tak děje na základě deziluze z působení daného politického subjektu, často prostřednictvím medializovaného skandálu. Naděje zklamaných voličů se pak upnou jinam, kde to na první pohled vypadá čistě, dokud nepřijde další skandál a deziluze. Hlavní roli v politickém dramatu tak hrají tzv. nerozhodnutí voliči, kteří jsou zpravidla ve fázi deziluze a rozhodují se, zda k volbám vůbec půjdou.

Pro všechny nerozhodnuté proto máme jasný vzkaz: kroužkujte 5 % pro vzdělávání na kandidátkách Pirátů:

 

10 důvodů proč kroužkovat “5 % pro vzdělávání” na kandidátkách Pirátů

Piráti nám dali na svých kandidátkách prostor v Praze, ve Středočeském, Libereckém a Jihomoravském kraji, přestože jsme strana, která vznikla teprve letos. Děkujeme!  Svou prací na magistrátu v Praze Piráti prokázali, že o politice uvažují jinak, moderně, podobně, jako uvažujeme my v 5% pro vzdělávání. Vidíme v jejich práci smysl a oni vidí smysl ve spolupráci s námi.

 Podpořte vznik politických alternativ, kroužkujte na kandidátkách Pirátů kandidáty strany 5% pro vzdělávání. Proč?

 Jsme strana, která:

 

  1. je založena na jednoduché myšlence, že kvalitní vzdělávání pro všechny je tak důležitá politická priorita, že si zaslouží podporu alespoň 5 % voličů.

 

  1. opravdu myslí na naši dlouhodobou budoucnost. Všichni víme, že kvalitní vzdělávání je klíčové. A české školy podle toho také musí vypadat.

 

  1. má jako hlavní cíl upřednostňovat vzdělávání v politice i v médiích a vyvolávat o něm smysluplné diskuse, které otevřou pro vzdělávání u nás nové přístupy a možnosti.

 

  1. se nebojí prohlásit, že kvalitní vzdělávání má i svou etickou a hodnotovou rovinu, která si také zasluhuje naši pozornost.

 

  1. chce kultivovat politické debaty ohledně dalších témat na základě kritické a racionální diskuse bez osobních útoků a zjednodušujících nálepek.

 

  1. vnímá populaci bez dostatečného kritického myšlení jako zásadní ohrožení naší národní bezpečnosti. Účelové manipulace cizích mocností i zájmových skupin mohou dnes být ve výsledku nebezpečnější než rakety a tanky.

 

  1. chce, aby primárním cílem vzdělávání bylo porozumění současnému měnícímu se okolnímu světu a naší roli v něm.

 

  1. chápe, co znamená čtvrtá průmyslová revoluce a jak se na ni v rámci vzdělávání připravit.

 

  1. chce koncept kvalitního vzdělávání promítnout jako důležitý bod i do práce všech ostatních ministerstev.

 

  1. chápe, že vzdělávání je celoživotní proces, který je ve výsledku prospěšný jak pro toho, kdo se vzdělává, tak pro celou společnost.

 

Svým kroužkem nám dáte šanci tyto myšlenky uplatňovat a dále rozvíjet.

 

Více na www.petprocent.cz

 

 

Související