Norové a konopí vs. alkohol

Čtvrtina Norů si někdy v životě vyzkoušela konopí a tři procenta ho užívají pravidelně. To je výsledek šetření agentury YouGov pro infolinku Rustelefonen, zřízenou norským ministerstvem zdravotnictví v spolupráci s úřadem pro omamné látky města Osla, aby odpovídala na dotazy ohledně omamných látek, radila a informovala.

Čtrnáct procent 16tiletých až 20tiletých a dvacet devět procent dotázaných ve věku 21 až 25 let uvádí, že si konopí vyzkoušelo vícekrát. Nejvíce lidí volá na uvedenou linku právě kvůli konopí. Vysoká spotřeba této látky oslabuje paměť, soustředění a schopnost učit se, uvádí Sturla K. Naas Johansen z Rustelefonenu prostřednictvím norských médií.

Tvrzení lékaře Anderse Danielsena Lie v listu Morgenbladet uvádí, že všichni lékaři jsou pod tlakem, aby předepisovali léky poskytující opojení, a že je velmi obtížné rozlišovat mezi těmi, kteří je potřebují, a těmi, kterým jde jen o opojení samotné. Pokud bude přijatelné užívat léky z terapeutických důvodů, může v tom farmaceutický průmysl spatřit velký potenciál a vyvíjet další látky, přičemž bude bagatelizovat možnosti zneužívání. Proto by měla nejprve proběhnout diskuse o tom, jaké stavy by se měly tímto způsobem léčit. Někteří badatelé vystupují dokonce i jako aktivisté, kteří se osobně zastávají látek, jež zkoumají. Stojí-li za nimi silné finanční či akademické zájmy, tak se zvyšuje riziko předem daných, kladných výsledků výzkumu.

V posledních letech přichází do módy nepít alkohol. Ve věkové skupině 18 až 22 let abstinoval během jednoho roku každý čtvrtý dotázaný. Každé zboží potřebuje reklamu a i ten, kdo pije s mírou, je dobrou reklamou. Ten, kdo za daných okolností nepije vůbec, ovlivní ostatní, aby jednali stejně jako on. To je dobrá zpráva pro norský Ústav národního zdraví, v jehož dokumentu se tvrdí, že přibližně každý pátý Nor si během života způsobí problém, jenž souvisí s alkoholem.

Často se tu jedná o tzv. situační závislost, kdy dotyčný v každodenním životě necítí nutkání popíjet alkohol, ovšem má pocit, že nezvládne společenskou situaci, aniž by se napil alkoholu. Kdo pije nejvíce, nese větší riziko, že si přivodí neštěstí či újmu. Jelikož je střídmých pijanů mnohokrát více, bude jejich podíl na úrazech, pracovní neschopnosti a neštěstích pro společnost ještě větší zátěží.

Stále je tu vize, že v naší společnosti převažuje bezdrogové společenství, v němž je užívání omamných látek nepřijatelným chováním a okrajovým jevem. Tato vize bývá srovnávána s vizí norského ředitelství silnic a dálnic. Tam doufají, že na silnicích a dálnicích nebude nikdo zabit nebo vážně zraněn. Tomu nebrání, aby byla některá narkotika, jako např. morfin a metadon, i nadále využívána v lékařsky odůvodněných souvislostech.

Ovšem opatření úřadů, stejně jako selhávání optimistického pohledu na člověka, jenž je sám schopen si vybojovat život bez drog, nás mohou vzdalovat či přibližovat k našim cílům. V Norsku mají protidrogové organizace za to, že mezinárodní hnutí za legalizaci financované mocnými hráči pomocí svých mluvčích prostřednictvím některých médií bagatelizuje nebezpečí drog obecně a to to zejména konopí (v Norsku je na něj jako na drogu nahlíženo podstatně přísněji než třeba v České republice).      

Podle norských protidrogových organizací odpovídají síly, jež si přejí legalizovat a šířit narkotické látky, za zhoršené školní výkony mládeže, která tyto látky užívá, i za to, že tato mládež častěji ukončí školní docházku přečasně a nezřídka vypadne z vazeb rodiny, přátel, prostě z lidské společnosti vůbec. Přitom se opírají o výsledky badatelů, jako např. Vindenese, Bramnesse, Brettevilleho-Jensena, kteří sestavili studii s názvem Způsobuje silnější konopí více zdravotních problémů? Výzkum byl zveřejněn v norském lékařském časopise Tidsskrift for Den norske legeforening. Dále odkazují na studie dalších badatelů a rovněž na zjištění Světové zdravotnické organizace.   

Uvádí se, že čím dříve mladí lidé začínají užívat konopí, tím větší je riziko narušení běžného vývoje mozku a dlouhodobé omezení schopností posuzovat a učit se, utrpí i pracovní paměť. To jsou funkce, které lze jen částečně získat zpět, pokud člověk konopí přestane užívat. Dále užívání konopí zvyšuje riziko plícních chorob, ale i dopravních nehod. V neposlední řadě se zdá, že je souvislost mezi užíváním konopí a snižováním IQ, stejně jako mezi užíváním konopí a psychózou a dalšími zápornými jevy.

Proto se prý nemá věřit těm, kdo tvrdí, že nic nedáte za to, že si ho jednou vyzkoušíte. I kdyby bývalo konopí méně nebezpečné než třeba alkohol, jeho užívání nijak neprospívá zdraví. Roste počet osob, které vyhledávají léčbu závislosti. Závislost se u uživatelů konopí dostavuje rychleji, než běžně vzniká závislost na alkoholu. Ze závislosti na konopí se chce léčit větší počet osob než závislých na alkoholu. Alkohol se podle norské studie užívá v 80 % situacích, kde se užívá konopí. Čím více konopí někdo kouří, tím více pije alkoholu. Není buď jedno anebo druhé, nýbrž oboje zároveň.     

Čtěte rovněž např.: http://brenna.blog.ihned.cz/c1-65727600-sverazne-slaveni-norskych-maturantu, http://brenna.blog.ihned.cz/c1-65279390-vztah-nejen-k-alkoholu-a-pasovani, http://brenna.blog.ihned.cz/c1-57510030-norska-prohibice-v-minulosti-a-dnes, http://nazory.ihned.cz/komentare/c1-57502160-jak-je-to-s-norskou-prohibici