Cloudový model začíná dominovat podnikovému IT

Cloud computing umožňuje poměrně jednoduše a ve vysokém tempu nasazovat nové technologie a inovovat produkty či služby téměř jakéhokoli typu. Podniky, které jej využívají, nezískávají jednoznačnou konkurenční výhodu, ale alespoň ji neztrácejí. Teze analytiků společnosti IOD Cloud Tech Research ovšem doprovází také pomalu se objevující a dosud neznámé problémy implementace cloudu. Modely jeho využití začínají mít komplexní charakter.

Multicloudový přístup, v němž figurují vyšší počty poskytovatelů, platforem a aplikací, klade vysoké nároky na správu celého provozovaného ekosystému a poněkud snižuje očekávaný přínos standardizace technologického prostředí. Zjednodušující pohled na cloudové služby vysvětlují i slova Petra Šímy, designéra řešení IT infrastruktury ze společnosti T-Mobile ČR: "Cloud není jen vlastní výpočetní výkon, ale také konektivita a bezpečnost. A právě tyto další aspekty hrají u řady organizací významnou roli při rozhodování o nasazení cloudových řešení."

Téma cloud computingu se zdá být všudypřítomné. Letošní výzkum americké společnosti RightScale ovšem naznačuje, že část organizací ještě stále stojí stranou. Zatímco třetina oslovených respondentů svůj podnik označila za "cloudově" orientovanou firmu s významným nasazením tohoto modelu a čtvrtina jej již běžně využívá, zhruba pětina na tomto poli realizuje svůj první projekt. Čtrnáct procent dotazovaných podniků se považuje za pozorovatele, kteří cloudové řešení plánují. Pro šest procent se cloud computing z jakýchkoli důvodů stále nestal zájmovou oblastí a ani s ním nepočítají.

Situace se liší i v závislosti na velikosti podniků, což potvrzuje Daniel Dvořák, presales and delivery manager společnosti AutoCont CZ: "U velkých zákazníků se setkáváme s tím, že do cloudu nejčastěji přesunují vývojová a testovací prostředí a také aplikace, které vyžadují přístup uživatelů z internetu, například různé agendové nebo publikační systémy." Výhody cloudového modelu pro menší organizace zjednodušeně přibližuje Eduard Bartko, manažer divize cloud a enterprise řešení ze společnosti Microsoft: "Středně velké a menší organizace oceňují dostupnost těch nejpokrokovějších technologií, které se právě v podobě cloudových služeb stávají dostupnými i pro organizace, které nedisponují větším IT zázemím."

Současné využití cloudových technologií v podnicích se vyznačuje značnou diverzitou. Analytici společnosti IOD Cloud Tech Research dokonce hovoří o fragmentaci, minimálně na úrovni infrastrukturní vrstvy. Podle jejich aktuálních výzkumů spravuje více než jedno cloudové prostředí více než polovina podniků. 85 procent organizací operuje s jednou až čtyřmi službami typu IaaS. A téměř desetina spravuje pět a více infrastruktur ve formě služby.

Analytici se domnívají, že přístup kombinující různé dodavatele služeb a řešení minimalizuje hrozbu tzv. uzamčení ze strany poskytovatele. Současně však multicloudová strategie klade zvýšené nároky na orchestrační vrstvu. Ta koordinuje součinnost jednotlivých infrastruktur, nástrojů a sítí.

Veřejné cloudové služby podle výzkumu společnosti RightScale využívá 89 procent podniků. Privátní formu nasadilo a provozuje 72 procent podniků. Uvedené hodnoty ovšem nezachycují kombinaci obou modelů, tj. hybridní cloudy. S nimi operuje 67 procent organizací. Pouze veřejné služby odebírá 22 procent dotazovaných podniků a výhradně privátní formu provozuje jen pět procent subjektů.

Motivy a benefity

Technologické motivy migrace na cloudový model se v průběhu let postupně mění a krystalizují. Svatý grál mezi nimi podle analytiků firmy IOD Cloud Tech Research představuje dostupný a škálovatelný výkon v kombinaci s inovacemi. Pouze devět procent organizací preferuje cloud computing z důvodu úspory nákladů.

Na předních příčkách mezi technologickými benefity, jež cloud computing přináší, figuruje vysoká dostupnost, interoperabilita a nákladová optimalizace. Analytici dodávají, že k často zmiňovaným významným faktorům patří rovněž samoobslužnost a výkon. Bezpečnost v seznamu přínosů aktuálně obsazuje pomyslné sedmé místo za všemi uvedenými.

Výhody cloud computingu ovšem nespočívají jen v jeho alternativním modelu provozu, pořízení a správy. Technologický přínos musí doprovázet také viditelný progres na straně byznysu uživatele. Téměř pro dvě pětiny podniků znamenal přechod na cloudová řešení zvýšení provozní efektivnosti. 28 procent organizací si podle průzkumu firmy IOD Cloud Tech Research v této souvislosti pochvaluje urychlení inovačních procesů. Více než desetina na cloud computingu oceňuje standardizaci IT prostředí a necelá desetina spojuje jeho nasazení s finančními úsporami. "Pravděpodobně většina IT manažerů má představu, že v cloudu se provozují malé, mnohdy pomocné či testovací agendy. Opak je pravdou, rozsah informačních systémů provozovaných v cloudu je velmi rozmanitý, od účetního softwaru po komplexní IT řešení. Ve veřejném cloudu lze bez problémů provozovat například aplikace pro velké hráče na trhu s energií," komentuje možnosti cloudového modelu Petr Šíma ze společnosti T-Mobile ČR.

Pracoviště poháněné SaaS

Podle analytiků společnosti Gartner směřovalo v roce 2016 do cloudových služeb 69 miliard dolarů z podnikových IT rozpočtů, jež mohly být jinak investovány do tradičních in-premise řešení. Hlavní část z těchto prostředků si odkrojila kategorie software jako služba neboli SaaS. Ve veřejné podobě vloni její poskytovatelé utržili 38,6 miliardy dolarů. Letos má jít o 46,3 miliardy a v roce 2020 o 75,7 miliardy dolarů.

Služby typu SaaS výrazně ovlivňují životy zaměstnanců i podniků. Podle informací společnosti BetterCloud využívala průměrná organizace v roce 2015 osm aplikací či systémů ve formě služby. Vloni šlo o dvanáct a letos o šestnáct programů v režimu SaaS. Ačkoli jsou tyto hodnoty relativně nízké a existují i podstatně odvážnější odhady, aplikace ve formě služby mají u zákazníků zjevně pozitivní perspektivy. Již v roce 2020 hodlá více než 80 procent ze svého programového portfolia provozovat jako SaaS 73 procent organizací. Letos podobnou skladbu své aplikační struktury přiznalo už 43 procent podniků.

Korporace a velké organizace obvykle figurují mezi hlavními odběrateli infrastrukturních služeb ve formě služby. V případě SaaS ale zatím vede segment malých a středních firem. 80 a více procent aplikací ve formě služby odebírá 44 procent podniků kategorie SMB a 29 procent korporací. V roce 2020 dojde k vyrovnání a velké organizace získají v tomto ohledu mírně navrch. Trend se nevyhýbá ani České republice. "Na systémy kategorie SaaS přechází hlavně agendy, které podniky ve stávajících IT strukturách buď nemají zajištěny, nebo je mají zajištěny nedostatečně. Požadavky na tyto systémy obvykle vycházejí přímo od spotřebitelů požadovaných datových struktur. Typicky jde o manažery odpovědné za obchodní plány společnosti. Příkladem přenášených systémů je CRM, ERP nebo i kancelářské aplikace," dodává Pavel Kaplan, produktový manažer pro cloudové služby ze společnosti O2 Czech Republic.

Co rozhoduje při pořizování aplikace ve formě služby? Podle průzkumu společnosti BetterCloud patří přední příčky nákladům, bezpečnosti a snadnosti použití. Ve středu preferenčního pole se umístily integrační možnosti, zákaznická podpora a funkcionality pro správu. Poměrně nízký zájem oslovení IT profesionálové indikovali u garance dostupnosti, škálovatelnosti, přizpůsobení nebo u reportovacích a analytických nástrojů.

Rozvoj modelu SaaS ovšem přináší i problémy a rizika. Velké množství provozovaných programů je třeba integrovat a zabezpečit. Nemalou výzvu představuje například jednotná správa identit, přidělování oprávnění, zpřístupňování systémů externím spolupracovníkům nebo zabezpečení služeb. Mění se tudíž nároky na podniková IT oddělení. 57 procent informatiků z průzkumu firmy BetterCloud uvedlo, že se jejich práce kvůli SaaS stala obtížnější.

Aplikace jako služba se významně podílejí na digitalizaci pracovišť. K jejich benefitům se řadí zlepšení komunikace, snížení nákladů a nepříliš vysvětlená vyšší spokojenost zaměstnanců. Pravděpodobně by mohla souviset se vzdálenými přístupy a se sdílením dat.

Odkaz informačních sil

Samostatnou kapitolu v životech organizací stále představují technologická, systémová nebo informační sila. Jejich existence obvykle negativně ovlivňuje spolupráci napříč podnikem a limituje zejména potenciál v zavádění změn a inovací. V možné transformaci nevyhovujícího stavu na více či méně optimální hraje významnou roli právě cloud computing a jeho skutečná či proklamovaná interoperabilita.

Na rychlost zavádění nových technologií v organizacích s informačními sily a bez nich se zaměřili i analytici firmy IOD Cloud Tech Research. Výsledky jejich průzkumu hovoří jasně. Nové technologie zavádí podniky bez informačních sil, resp. bez jejich negativních dopadů, ve 30 procentech případů v řádu týdnů. Z druhého tábora, jenž se "trápí" s informačními sily, zvládá takto rychlé implementace pouze 14 procent subjektů. Ani v dalších intervalech se situace nijak dramaticky nemění. Tři čtvrtiny organizací, jež problém se sily nepociťují, adaptují nové technologie do šesti měsíců. Pouze tři procenta z nich překračují v této disciplíně rok. V případě podniků, které bojují s negativy informačních a systémových sil, se do půlročního limitu vejdou zhruba jen dvě pětiny z nich.

Článek byl publikován v ICT revue 10/2017.