Výsledek víkednových voleb? Prezidentské volby

Výsledek voleb? Další volby. 

 

Demokracie je způsob, jak radikálně proměnit vládu bez krveprolití. K tomu máme po víkendu nakročeno a není to žádná tragédie. Má druhou stranu, jasné vítězství antisystémových stran nese rizika. Voliči se letos nerozhodovali na ose pravo/levo nebo konzervativní/liberální. Na jedné straně stály strany systému, na druhé požadavek radikální změny. Proto nová rizika. 

 

Prvním je koalice přímé demokracie. Nikoliv participativní, ale přímé. Participativní demokracie je každodenní naplňování možností podílet se jako občan na správě věcí veřejných. Nyní prezentovaná přímá demokracie je řada referend, ve kterých ad hoc a nárazově vítězí většina. A to v zemi, kde referenda lokální umírají na nezájmu. Začít přímou demokracii na změně ústavního pořádku ČR či změně mezinárodních smluv je riziko. 

 

Druhým je ohrožení pilíře demokracie, totiž nezávislých a veřejnoprávních médií. Už teď je důvěra v ně podkopávána a už teď existuje koalice zvýšené politické kontroly nad médií veřejné služby. Úvahy o zrušení koncesionářských poplatků mohou být ukázkou dobrého úmyslu, kteří dláždí cestu do nehezkého konce. 

 

Třetím rizikem je desintegrace české politické scény. Ta je patrná na výsledku a historii KDU, STANU a TOPKY. Jak ukázal výzkum Behavio, není cesta integrace prosté sloučení toho, co je. Respektive trosek toho, co je. Jsou to právě voliči těchto stran, kteří by to odmítli. Politická integrace nemůže předběhnout tu společenskou. 

 

Všechna tato rizika jsou tíživá, ale ne fatální alespoň ne v této fázi. Na pováženou je jejich kombinace, ale i ta zabere čas. Nicméně, ani jejich kombinace rizik neruší příští volby, ty prezidentské.

 

To je první milník na cestě k minimalizaci rizik vzniklých z těchto voleb. Když sečteme hlasy dané antisystémovým stranám, jde o cca 2,5 milionů hlasů. To je podobný počet jako bylo voličů Miloše Zemana v druhém kole prezidentské volby. Ani tady to není tak, že by šlo o prostou matematiku. Nicméně, šance na volební úspěch Miloše Zemana o víkendu vzrostla. Stejně tak vzrostla jeho role v posílení výše zmíněných rizik. 

 

O to více je třeba místo analyzování debaklu pracovat na úspěchu alternativy. Protože negativní kampaň nefunguje ani proti Babišovi, ani proti Zemanovi a ani proti jejich rizikové kombinaci. 

 

Jde tedy řádově o týdny, kdy je prostor pro integraci těch, kdo o víkendu prohráli. Úkoly jsou jasné. Najít konsensus, formulovat alternativu a najít osobu. Výše popsaná rizika za takový pokus stojí. Nebuďme v zajetí minulých bitev. Voliči nejsou.