Chystají se zrušit hotovost

Hotovostí platí již jen čtyři procenta Norů. Máme na to, abychom utráceli miliardy jen kvůli tomu, že několik málo lidí trvá na tom, aby platili hotově?

Cílem norské vládní strany Høyre je do r. 2020 zrušení povinnosti obchodů přijímat hotovost, aby byl umožněn rychlejší přechod na společnost bez mincí a bankovek do r. 2030. Návrh podporuje podle norských médií Politiets fellesforbund, tedy svaz policejních zaměstnanců a Finans Norge, což je organizace zaštiťující norskou finanční sféru. Jsou toho názoru, že jde o přínosné opatření v boji proti černé ekonomice a zločinnosti jako praní špinavých peněz, práci na černo a rozmáhajícímu se tzv. sociálnímu dumpingu, jenž podle svazu policejních zaměstnanců vysává společnost, dále proti loupežným přepadením, případům zproněvěry, podvodů s hotovostí atd. Pak bude na jednotlivé firmy a organizace, zda to budou i nadále shledávat jako účelné přijímat hotovost.

Čtěte také: www.brenna.blog.ihned.cz/c1-65107960-bezhotovostni-spolecnost

Jde o součást snah o digitalizaci společnosti. Mezi další opatření platí zavedení povinné elektronické faktury jak v soukromém, tak ve veřejném sektoru a úsilí úřadů o to, aby dopisy od nich byly zasílány jedině elektronicky.

Jako opatření proti praní špinavých peněz chtěla současná norská vláda zakázat hotovostní nákupy za více než 40000 norských korun. Limit neměl platit pro soukromé platby, jen prodejce zboží a měl na dodržování dohlížet finanční úřad.     

O Švédsku se předpovídá, že bude již před r. 2030 zemí bez hotovosti. To alespoň podle šetření Kungliga Tekniska högskolan (Královského vysokého učení technického) a norských médií, podle něhož se domnívají dvě třetiny významných prodejců z branží souvisejících s hotovostí, že nejpozději do té doby přestanou přijímat hotovost. Vývoj dostal spád a pro banky neznamená nakládání s hotovostí nic než výdaje.

Hotovost bude existovat jen dokud ji budou poptávat lidé a obchody. Švédští politici jsou podle švédského listu Svenska Dagbladet znepokojení ubývající dostupností hotovosti. Mohlo by se stát, že domácnosti a firmy nebudou moci platit za služby. V MHD a některých obchodech a pohostinských zařízeních již hotovostí nezaplatíte.

Největší norská banka Den norske bank na svých webových stránkách prohlásila, že s těmi uživatelsky přátelskými a bezpečnými elektronickými službami, jež existují dnes, není důvodu, aby dítě, jež se narodí v Norsku v dnešní době, bude muset někdy používat fyzické peníze. 

Podle norské centrální banky a ekonomického serveru www.pengenytt.no jsou náklady pro společnost související s užíváním hotovosti 3,5 miliard norských korun, což znamená, že každá platba hotově stojí společnost sedm korun oproti čtyřem korunám za platbu kartou.

Podle zprávy americké centrální banky jsou to zejména Němci a Rakušané, ale také řada dalších, jež přednostně platí hotově. Umožňuje snažší přehled o tom, kolik mají a utrácejí a také anonymitu při placení hotově, což by mělo být svobodou hájenou v právním státě.

Některé nemocnice odmítaly placení v hotovosti od pacientů za péči na svých pokladnách a vystavování faktur s vysokými příplatky za placení fakturou, což se potvrdilo Forbrukerrådet, tedy Radě spotřebitelů, jako nezákonná praxe.

Platí se mobilním telefonen či otiskem prstu. Někdo užívá mobilního telefonu stále více k bankovním a pojištěnským službám. Pro některé lidi je podstatné, že mohou mít levnější pojištění i za cenu toho, že pojišťovna je oprávněna sbírat o vás údaje z plateb, cest a sociálních médií při zajišťování vaší anonymity.

Podle norské veřejnoprávní televize NRK byly nainstalovány první norské bankomaty na digitální měnu bitcoins. Přiloží své telefony a měna se převede alespoň prozatím zdarma a rychle. Někteři do měny již investovali. Pro úřady je těžké zjišťovat kolik peněz mají lidé na svých bitcoin účtech.

Pro některé lidi by bylo užívání digiální světové měny splněným snem na cestách do ciziny.  A co budou zákonem ustanoveným povinným platebním prostředkem budoucnosti? Bude to hotovost, elektronické peníze, či obojí? Norská centrální banka zvažuje zavedení elektronických peněz. Lidé by pak mohli mít účet v centrální bance či systému ovládaném centrální bankou. Případně by centrální banka vystavovala kartu či vyvinula aplikaci, jímž by lidé platili anonymně bez třetí strany jako banky či společnosti vystavující platební karty. Uvádí to Jon Nicolaisen, zástupce ředitele centrální banky.    

Žádá se, aby politici dali ruce pryč od hotovosti. Podle zmíněné televize NRK je podpora pro zachování hotovosti velká. Nová zájmová organizace Ja til kontanter, tedy Ano hotovosti, a argumenty se točí kolem za prvé ochrany obsobních informací a zanechávání stop a za druhé zranitelnosti elektronických platebních řešení kvůli výpadkům či dokonce dloudobým přerušením v dodávkách elektrického proudu a internetového spojení. Nebo co když vám kartu neberou, třeba jako když loni společnosti Visa a MasterCard zavedli jak kreditní, tak debetní karty, oproti dřívějšímu stavu, kdy byly karty Visa debetní a MasterCard kreditní.

Někdy společnosti vystavující platební karty požádají své zákazníky, aby nechali zablokovat své karty po jejich užívání na nákupy v zahraničních web shopech spojených s podvody. 

Hotovost znamená jistotu, a to zejména pro starší lidi a pro ty, jež z různých důvodů nedokáží využívat bezhotovostních řešení. Rodiče pořizovali kreditní karty pro čtyřleté děti, než banky zavedli sedm let jako věkovou hranici.

Vybírat vlastní peníze z bankomatů, obchodů a pošt je stále dražší, jelikož toho užívá stále méně lidí, na něž připadá břemeno s financováním přepravy, bezpečnosti a pojištění hotovosti. Plná digitalizace může vyloučit některé skupiny lidí z užívání služeb. Jak jim tedy zajišťovat, aby byly dostupné i nadále? Někteří lidé třeba nemají fyzické či psychické předpoklady, aby užívali chytrých telefonů, tabletů či počítačů, aby čerpali bankovních služeb. Jako třeba ti, jež utrpěli mozkovou příhodu. Ovšem i pro některé další skupiny je obtížné naučit se užívat služeb internet bankingu či mají z něj úzkost či pocit, že nestačí na rychlost vývoje.

Koneckonců rozhoduje důvěra lidí k penězům, tvrdí ředitel norské centrální banky.