Jedno z největších dilemat týkajících se osobních financí drobných střadatelů se točí okolo toho, zda spíše investovat do akcií a podílů nebo splácet hypotéky a další dluhy, byť jsou úroky zvládnutelné. Nízké úroky by mohly znamenat, že je jednodušší zbavit se dluhů, aby byl jeden opravdu připraven na dobu, kdy začnou úroky opět stoupat.

I tak tři ze čtyř Norů spoří pravidelně. Polovina z nich tvrdí, že spoří, aby měli peníze v záloze, kdyby něco. Druhým důvodem spoření jsou cesty na dovolenou. Ženy jsou o něco pilnější spořitelé než muži. Podle šetření provedeného na zakázku banky Sparebanken Vest, o tom informuje list Sunnhordland.

Zástupci bank již léta upozorňují, že není výhodné spořit na účtech, jelikož úroky zůstatku peněz jsou polykány růstem cen, jenž v Norsku činí dvě až tři procenta ročně. Kdo navíc odvádí daň z majetku, na uložených penězích prodělává.    

Norové mají ve fondech cenných papírů přes tisíc miliard, což je od r. 2000 osminásobek. Kolem 800 000 Norů spoří pravidelně ve fondech prostřednictvím smluv o spoření. Ovšem nejvíce prostředků, přes polovinu všech aktiv ve fondech, vlastní pojišťovny, okresní úřady, nadace, akciové společnosti a další instituce. Zahraniční zákazníci se podílí cca. deseti procenty. Uvádí to norské Sdružení pro cenné papíry Verdipapirfondenes forening prostřednictvím norských médií.

Podle médii oslovených zástupců bank průměrný Nor chytře nakupoval akcie a zbohatl i v dobách hospodářské krize jako třeba v letech 2008 až 2009. Nicméně jen zhruba třetina akciových fondů prokázala lepší výsledky než burza v Oslu a tzv. aktivní fondy.

Prvního září přišlo pro drobné akcionáře a akcionáře akciových fondů zjednodušení. Byl zaveden tzv. souhrnný účet na spoření v akciích, akciových certifikátech a akciových fondech se zvýhodněným zdaňováním. Založení a vedení účtu je bezplatné a účet se hodí zejména osobám, které mají v úmyslu akcie brzy prodat za hotovost nebo vyměnit cenné papíry či podíly ve fondech za jiné. Dále vyhovuje spořícím zákazníkům, kteří si přejí větší flexibilitu, pokud jde o střídání produktů spoření, třeba mezi akciovými fondy a jednotlivými akciemi, tedy formou prodeje a reinvestování v rámci účtu, aniž by museli odvádět daň z případného zisku. Je možné vybírat peníze dříve, než je plánováno. Ovšem příliš častý nákup a prodej může kvůli poplatkům správcům zkazit dlouhodobé výnosy.

Daň se bude platit již ne pokaždé, když vystřídáte fond, nýbrž až tehdy, když budete vybírat zisky z účtu. Doposud spočíval problém v tom, že pokud jste vlastnili akciový fond a nenechali před prodejem vyplatit zisk, stálo vás to hodně na daních. Až si budete vybírat zisky, budete mít právo na odpisy na daních a tudiž budete zvýhodňováni tak, jak byly dosud zvýhodňovány firmy spořící v akciových fondech.

Na nový účet se vyplatí nechat převést ziskové akcie a akciové fondy, avšak člověk by se měl vyvarovat převodu ztrácových akcií a akciových fondů dříve, než uplyne rok 2017. Ta částka, již jste vlastně měli odvádět na daních, může být ihned znovu investována, což znamená větší zisky, jelikož si můžete odkládat odvádění daní.

Jako základ pro odvod daní je ustanovena nejnižší hodnota vložené částky do nově založeného speciálního účtu v průběhu roku. Při výběru z účtu bude odvod odečten ze zdanění cenných papírů prodaných se ziskem.    

Převedení stávajících prostředků v akciích do nově zavedeného účtu není výhodné pro investice s nerealizovanou ztrátou. Než zákazník tyto prostředky převede do takového účtu, měl by prodat ony akcie a pak prostředky využít na vklad do zmíněného speciálního účtu, aby mohl odepsat realizovanou ztrátu na odpis na daních.      

Norské ministerstvo financí si od zavedení zmíněného účtu slibuje větší vlastnický podíl drobných střadatelů v norských firmách a dále chce vytvořit větší konkurenci na akciových trzích.

Nově zavedený účet se nevztahuje na dluhopisy a akcie vedené na burzách v zemích mimo Evropský hospodářský prostor. Je-li vám vyplácen každoroční zisk, bude zdaňován stejně jako dnes. Rozhodující je daňový domicil. Dále lze převést pouze vámi přímo vlastněné cenné papíry. Prostředky na investičních účtech, v holdingových společnostech atd. musí být nejprve vybrány, pak se musí odvést daň ze zisků, než se částka vloží na nově založený speciální účet. Ten se bude moci převádět také na dědice či příjemce daru.

Lidé, jež si přejí nižší riziko, protože budou potřebovat během kratšího časového úseku vybrat peníze, se častěji rozhodují pro úrokové nebo kombinované fondy. Poradci bank prostřednictvím norských bank dále doporučují, že je vhodné rozdělit úspory na úroky, akcie a nemovitosti. Takto smíšeného portfolia nelze docílit prostřednictvím nově zavedeného účtu na spoření v akciích, jelikož se smí skládat pouze z akciových fondů s více než osmdesátiprocentním podílem akcií. Kdo chce spořit jak v akciích, tak v úrocích a třeba důchodových portfoliích, by si měl založit fondový účet.

 

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist