Hospodářství poháněné dluhy

Finanční problémy jsou tabu a mnozí Norové jsou podle šetření neupřímní, pokud jde o to, proč např. zůstali v létě doma a neodjeli na dovolenou nebo proč šetří na Vánocích. V tak bohaté zemi, jako je Norsko, jež se několikrát umístilo na první příčce, pokud jde o nejlepší země k životu, v zemi plné očekávání kupovat si věci či zážitky, jež si v podstatně nemohou dovolit a kvůli nim žít na dluh, je promluvit o těchto problémech ještě více tabu a hanebné, než si jeden mohl myslet. Lidem v tom brání strach z toho, aby se nikoho nedotknouli, proto to raději v sobě dusí.

Prý proto, že si budou lidé myslet, že jste si to zavinili sami, na rozdíl od třeba vážných chorob, sexuální orientace, či propuštění ze zaměstnání jako jeden z většího počtu lidí, za což sami nemůžete. Zajímavé je také to, že podle průzkumu je tabu nemluvit o finančních problémech až více než dvakrát rozšířenější v některých oblastech Norska než v ostatních. A to navzdory veškerému zaměřování se médii na hospodářské a finanční nejistoty, nezaměstnanost a dluhy posledních let. Uvádí to poradci a ekonomové specializovaní na spotřebu a spotřebitelé několika bank na webu www.pengenytt.no.  

Mnozí jsou jati představou, že všichni si musí za každou cenu dovolit totéž a mají nerealistické představy o tom, čím se vyznačuje třeba vydařená dovolená a nejsou schopni vymýšlet levnější alternativy.        

Podle průzkumu provedeného norskou bankou Nordea a zprostředkovaného serverem www.dinside.no dělá nakupování šťastným šest z deseti Norů. Zdá se tedy, že spíše než reální potřeba povolí brzdy utrácení nutkání zažítků spojených s nakupováním (na impuls). Není výjimkou ze zlozvyku nakupovat více-méně potřebné věci za takových 50000 norských korun ročně. Peníze, jež by ušetřili, kdyby bývali nechali platební karty odpočívat. Zmíněný server dokonce provozuje kalkulačku, pomoci níž, máte-li odvahu, si můžete spočítat kolik zbytečně utrácíte.

Po ukončeném vztahu či svazku si vyplacením bývalého partnera mohou dovolit ponechat byt či dům jen zhruba čtyři z deseti Norů a většinou se jedná o lidi ve větších městech, kde jsou nemovitosti nejdražší. Přehřátý trh s nemovitostmi dělá, že často musí obě strany založit více dluhů, aby vykoupili druhého, či aby měli na nové bydlení. Svědčí o tom průzkum provedený pro norskou banku Den norske bank. Prodeje souvisící s rozchody dosahují maximu po období dovolených a po Vánocích. Často si každá ze stran objedná ocenění zvlášť. 

Nezaplatíte-li faktury úřadů, pak se podle serveru www.dinside.no mohou částky téměř zdvojnásobit. Norský stát má vlastní středisko na vymáhání pohledávek. Norové se zdráhají včas platit zejména sporný a mnohými nenáviděný televizní a rozhlasový poplatek, daň za motorová vozidla a splátky půjčky na živobytí při studiu. Jinak platí mez ve výši jedné desetiny dlužné částky za první a druhou upomínku. Podle jiného pravidla lze od právních osob požadovat odškodnění ve výši až 40 eur a to od prvního dne, kdy jste ve skluzu. Zato soukromé firmy-příjemci plateb si t.č. nesmí při první upomínce účtovat více než 70 korun, kromě úroků za prodlení.

Přitom lze zažádat o odklad plateb. Ovšem jestli oznámíte veřejnoprávní televizi či rozhlasu byť o den pozdě, že již nemáte přijímač, i přesto budete platit za celý další rok.   

Pro ty, kteří nejsou Norové, může být poněkud zvláštní to, že v Norsku není zákonem ustanoveno, že se musí upomínat, ať již s pokutou či bez ní, než se pohledávka přepošle k vymáhání. Oznámení o vymáhání s uvedením následků, nebude-li dlužná částka uhrazena, je vám doručeno obyčejnou poštou, nikoliv doporučeně. Když o tom nevíte, nebo zařídíte přeposílání pošty na jinou adresu, může vám dopis zůstat ležet mezi obyčejnými zásilkami, zatímco úroky nabíhají. Čas kvapí a najednou sedíte na židli obžalovaného a divíte se, jak to mohlo zajít tak daleko.

Jinak se automaticky strhávají platy/mzdy a dávky a byty/domy, auta (a další majetek) jsou zastavovány.

Počet exekucí třicetiprocentním nárůstem za jeden rok láme podle listu Dagens Næringsliv rekordy, stejně jako počet špatných plátců. Mezi Nory mezi 71 a 80 lety se počet exekucí ta dva roky zvýšil o 26 %, zatímco celkově v obyvatelstvu vzrostl o 5,8 %. Exekutoři mají žně také díky stále větším dluhům mladých. Ty se za rok zvýšily o 50 %. Roste i počet osob s vracícími se platební neschopností. Hovoří o tom zpráva norského Státního ústavu pro výzkum spotřeby, zprostředkovaná norskými médii.

Na černé listině je dokonce jeden ze čtyř a má proto potíže, bude-li chtít kupovat či pronajímat si byt či dům. Nemusí hypotéku získat a zapíšou-li vás tam, může to učinit přítrž vaší kariéře. Řada zaměstnavatelů si totiž zjistí, zda jsou vaše osobní finance v pořádku.

Aby toho nebylo málo, tak podle časopisu Kapital stojí za spoustu obětí podvodné společnosti se sídly v daňových rájích léta bezpředmětné požadavky na uhrazení dluhů, jež skončily u komisí pro řešení přestupků. Stačilo, že někdo napsal dopis místní komisi s tvrzením, že jim dlužíte x korun, aniž to nějak dokazoval. Jestli jste na psaní neodpověděli či pokud jste se na výzvu komise nedostavili, pak bylo vyneseno rozhodnutí ve vaší nepřítomnosti, což obnášelo to, že jste de facto prohráli. Vznesený požadavek má platnost deset let a může být vám uloženo, že bude váš byt/dům vydražen.